Jiří Gruša
Jiří Gruša (10. listopadu 1938, Pardubice – 28. října 2011, Bad Oeynhausen[1], Německo) byl český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik. Od června 1997 do ledna 1998 zastával post ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve druhé Klausově vládě (jako nestraník). V letech 2003 až 2009 byl prezidentem mezinárodního centra PEN klubu. Pro jednu ze svých knih použil pseudonym Samuel Lewis.
Obsah |
[editovat] Životopis
V 60. letech 20. století vystudoval filozofii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Spoluzakládal časopisy Tvář a Sešity pro mladou literaturu.[2] V roce 1969 mu komunistické úřady zakázaly publikovat; potom pracoval v různých stavebních podnicích. Po samizdatovém vydání experimentálního románu Dotazník (1978) byl vězněn ve vazbě pro tzv. pobuřování; edice Sešity, v níž román na pokračování vycházel, byla zastavena. Stal se signatářem Charty 77 a podílel se na šíření samizdatové literatury.
V roce 1981 získal studijní stipendium v USA, během studijního pobytu byl zbaven čs. občanství, a tím i možnosti vrátit se do vlasti. V letech 1982 až 1990 žil v emigraci, většinou ve Spolkové republice Německo [3].
V roce 1990 se vrátil do Československa, pracoval ve službách československého a později českého ministerstva zahraničních věcí jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec v Německu (1991 – 1997) a v Rakousku (1998 – 2004). V roce 1996 neúspěšně kandidoval do Senátu za obvod č. 3 – Cheb jako nestraník za ODS.[4] Mezitím byl též krátce ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (1997 – 1998). V letech 2005 až 2009 byl ředitelem Diplomatické akademie Vídeň (Diplomatische Akademie Wien).
V roce 2003 byl v Mexico City zvolen prezidentem mezinárodního centra PEN klubu.[5] V roce 2009 byl vystřídán Kanaďanem Johnem Ralstonem Saulem.
Dne 28. října 2011 zemřel během operace srdce.[6]
[editovat] Dílo
[editovat] Básnické sbírky
- Torna (1962) – bilanční lyrika – úděl člověka, životní pozice, zdůvěrňování skutečnosti, sarkasmus.
- Světlá lhůta (1964) – nelíbivé symboly, životní absurdita, hořká ironie
- Právo útrpné (1964)
- Modlitba k Janince (1969 – 1973) – expresivní sbírka, drsné obrazy, vyjádření desiluze
- Cvičení mučení (1969) – 40 básní, 6 má v název Mučení, 6 Cvičení, motiv smrti, autor využívá lidová říkadla, přísloví (např. v básni Zaříkávání), řeč je zde prostředkem idetinty, překračuje hranici nesmyslu
- Grušas am Wacht aneb Putovní Ghetto (2001) – sbírka, za kterou obdržel Magnesii Literu
[editovat] Romány
- Mimner aneb Hra o smraďocha (Atmar tin Kalpadotia) (1969, 1973 samizdat pod pseudonymem Samuel Lewis)
- Dotazník aneb Modlitba na jedno město a přítele (1975 samizdat, 1984 Toronto) – experimentální román
- Dr. Kokeš Mistr Panny (1980 samizdat, 1984 Toronto)
- Beneš jako Rakušan, 2011 (esej, „román faktu“) – v originále německy[7]
[editovat] Novely
- Dámský gambit (1972 samizdat, 1979 Toronto)
[editovat] Další
- Umění stárnout (kniha vzpomínek)
- Grušova hlídka na Rýnu (rozhovory s Karlem Hvížďalou, 2011)
Jiří Gruša překládal také z němčiny: např. Franze Kafku, Friedricha Schillera a Rainera Maria Rilkeho.[7]
[editovat] Ocenění
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ Der Standard: Schriftsteller und Politiker Jiří Gruša gestorben (28. Oktober 2011) (něm.)
- ↑ Osobnosti na ČT24: "Zapomenout psát se asi nedá," říká Jiří Gruša
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Grůša, Jiří, s. 77.
- ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=3 Senátní volby v roce 1996
- ↑ Jiří Gruša prezidentem mezinárodního PEN klubu, Český rozhlas, 5. prosince 2003
- ↑ Zemřel spisovatel a politik Jiří Grůša
- ↑ a b Beneš jako Rakušan [online]. Český televize, 2011-04-19, [cit. 2011-07-09]. Dostupné online.
[editovat] Externí odkazy
- Profil na stránkách Festivalu spisovatelů Praha
- Medailon na Portálu české literatury
- Osobnosti na ČT24: "Zapomenout psát se asi nedá," říká Jiří Gruša, 1. 8. 2009
| Ministři školství, mládeže a tělovýchovy České republiky | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ivan Pilip |
1997–1998 Jiří Gruša |
Nástupce: Jan Sokol |
| 2. český velvyslanec v Rakousku | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Pavel Jajtner |
1998–2004 Jiří Gruša |
Nástupce: Rudolf Jindrák |