Literární noviny

Literární noviny jsou český kulturně-politický týdeník. Časopis s tímto názvem vychází od roku 1927 s několika přestávkami až do současnosti.

Historie

Jeho první číslo vyšlo v roce 1927. V šedesátých letech měly Literární noviny (pod vedením A. J. Liehma a dalších) velký vliv na postupnou liberalizaci československé společnosti. Na podzim roku 1967 se vedení KSČ pokusilo zpomalit (nebo zastavit) liberalizaci a vydávání Literárních novin zastavilo. Tím v podstatě vyprovokovalo střet s liberálním křídlem ÚV KSČ (k němuž se připojila část stalinistů nespokojených s vedením Antonína Novotného). Vydávání Literárních novin bylo během šedesátých let celkem třikrát přerušeno. Administrativním zásahem v roce 1967, rozhodnutím redakce v souvislosti s invazí ze srpna 1968 a definitivně pak v květnu 1969. Literární noviny jakožto Týdeník Svazu československých spisovatelů v roce 1968 vycházely pod názvem Literární listy, na přelomu let 1968-1969 pak jako Listy. Literární noviny byly jednou z důležitých platforem intelektuální diskuse v období Pražského jara. Na tradici Literárních novin navázaly exilové Listy, časopis československé socialistické opozice vedený Jiřím Pelikánem, nyní vycházející v ČR (www.listy.cz).

Obnovení po roce 1989

Ač název ukazuje na literární časopis, podstata tradice Literárních novin spočívá spíše v účasti spisovatelů a intelektuálů na společenské diskusi a v pojetí literatury jako živého společenského organismu, který úzce souvisí s ostatními uměními, vědami a politikou. Literární noviny byly obnoveny po takzvané sametové revoluci v listopadu 1989. První dva ročníky vycházely jako příloha Lidových novin. Od roku 1992 vycházejí samostatně. Po Společnosti pro Literární noviny převzalo v polovině roku 2007 vydávání listu brněnské Centrum pro média a demokracii. Od února 2009 bylo vydavatelem o. s. Právo, solidarita a informace vedené Janem Mládkem, které předalo téhož roku vydávaní firmě Litmedia, jejímž majoritním vlastníkem je Miroslav Pavel. Šéfredaktorem je Zbyněk Fiala, který je kritizován, že byl agentem komunistické zpravodajské služby. Po přechodu vydavatelských práv na společnost Litmedia (č. 21/2009) opustila list většina redaktorů, pro neochotu spolupracovat s lidmi v minulosti údajně spolupracujícími s komunistickými tajnými službami (Miroslav Pavel - vlastník, Zbyněk Fiala - šéfredaktor, Aleš Bluma - redaktor, Oskar Krejčí, dopisovatel)

Během devadesátých let převládlo jejich zaměření spíše na literaturu v akademičtějším slova smyslu. Po nástupu spoluzakladatele Hnutí DUHA a šéfredaktora společensko-ekologického časopisu Sedmá generace Jakuba Patočky do čela redakce se noviny rozšířily o akcent ekologicko-politický, a často i radikální tón komentářů na tomto poli vyvolával četné kontroverze. V roce 2004 na protest proti malému zájmu Jakuba Patočky o řízení časopisu opustilo jeho redakci jedenáct redaktorů. Jakub Patočka nicméně ve funkci šéfredaktora setrval až do konce roku 2009.

Od roku 2002 patřila mezi hlavní mecenáše Literárních novin Nadace Michaela Kocába, která spravuje 29 milionů korun pocházejících dle dostupných informací z prodeje všeobecného investičního fondu TREND, který byl po tomto prodeji novými vlastníky vytunelován.

Dnes se Literární noviny věnují převážně politickým, ekonomickým a obecně společenským tématům. Zrušena byla zvláštní příloha Nové knihy. Mezi přispěvatele týdeníku patří či patřili například Tereza Spencerová, Aleš Bluma, Zbyněk Fiala, Josef Brož nebo Petr Bílek.

Externí odkazy

• webové stránky Literárních novin
• Slovník české literatury
• Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro jazyk český AV ČR (LtN 1927–1951, LtN 1952–1968, Listy 1968–1969, Literární listy 1968, 1970, LtN 1990–2006)
• archív LtN 2007–2009
• Listy (1971–), Listy (on-line) (archív 2003–2011)
• Deník Referendum (2009–)
• Kulturní noviny (2009–)