Literární noviny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Literární noviny jsou český kulturně-politický týdeník. Časopis s tímto názvem vychází od roku 1927 [1] s několika přestávkami až do současnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jeho první číslo vyšlo v roce 1927. V šedesátých letech měly Literární noviny (pod vedením A. J. Liehma a dalších) velký vliv na postupnou liberalizaci československé společnosti. Na podzim roku 1967 se vedení KSČ pokusilo zpomalit (nebo zastavit) liberalizaci a vydávání Literárních novin zastavilo. Tím v podstatě vyprovokovalo střet s liberálním křídlem ÚV KSČ (k němuž se připojila část stalinistů nespokojených s vedením Antonína Novotného). Vydávání Literárních novin bylo během šedesátých let celkem třikrát přerušeno. Administrativním zásahem v roce 1967, rozhodnutím redakce v souvislosti s invazí ze srpna 1968 a definitivně pak v květnu 1969. Literární noviny jakožto Týdeník Svazu československých spisovatelů v roce 1968 vycházely pod názvem Literární listy, na přelomu let 1968-1969 pak jako Listy. Literární noviny byly jednou z důležitých platforem intelektuální diskuse v období Pražského jara. Na tradici Literárních novin navázaly exilové Listy, časopis československé socialistické opozice vedený Jiřím Pelikánem, nyní vycházející v ČR (www.listy.cz).

Obnovení po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Ač název ukazuje na literární časopis, podstata tradice Literárních novin spočívá spíše v účasti spisovatelů a intelektuálů na společenské diskusi a v pojetí literatury jako živého společenského organismu, který úzce souvisí s ostatními uměními, vědami a politikou. Literární noviny byly obnoveny po takzvané sametové revoluci v listopadu 1989. První dva ročníky vycházely jako příloha Lidových novin. Od roku 1992 vycházejí samostatně. Po Společnosti pro Literární noviny převzalo v polovině roku 2007 vydávání listu brněnské Centrum pro média a demokracii. Od února 2009 bylo vydavatelem o. s. Právo, solidarita a informace vedené Janem Mládkem, které předalo téhož roku vydávaní firmě Litmedia, jejímž majoritním vlastníkem je Miroslav Pavel. Šéfredaktorem je Zbyněk Fiala, který je kritizován, že byl agentem komunistické zpravodajské služby.[2] Po přechodu vydavatelských práv na společnost Litmedia (č. 21/2009) opustila list většina redaktorů, pro neochotu spolupracovat s lidmi v minulosti údajně spolupracujícími s komunistickými tajnými službami (Miroslav Pavel - vlastník, Zbyněk Fiala - šéfredaktor, Aleš Bluma - redaktor, Oskar Krejčí, dopisovatel)

Během devadesátých let převládlo jejich zaměření spíše na literaturu v akademičtějším slova smyslu. Po nástupu spoluzakladatele Hnutí DUHA a šéfredaktora společensko-ekologického časopisu Sedmá generace Jakuba Patočky do čela redakce se noviny rozšířily o akcent ekologicko-politický, a často i radikální tón komentářů na tomto poli vyvolával četné kontroverze. V roce 2004 na protest proti malému zájmu Jakuba Patočky o řízení časopisu opustilo jeho redakci jedenáct redaktorů.[3] Jakub Patočka nicméně ve funkci šéfredaktora setrval až do konce roku 2009.

Od roku 2001 patřila mezi mecenáše Literárních novin Nadace Michaela Kocába na podporu literatury.[4]

Dnes se Literární noviny věnují převážně politickým, ekonomickým a obecně společenským tématům. Zrušena byla zvláštní příloha Nové knihy. Mezi přispěvatele týdeníku patří či patřili například Tereza Spencerová, Aleš Bluma, Zbyněk Fiala, Josef Brož nebo Petr Bílek.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=151&hl=Liter%C3%A1rn%C3%AD+noviny+
  2. PEN klub: Šéfredaktor Literárních novin je bývalý komunistický agent
  3. Viz zpráva českého vysílání BBC.
  4. Oficiální životopis Michael Kocába na vlada.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]