Fidel Castro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fidel Castro v roce 2003

Dr. Fidel Alejandro Castro Ruz (* 13. srpna 1926, Birán, Kuba) je bývalý kubánský prezident a premiér, revolucionář, někdejší 1. tajemník Komunistické strany Kuby. Vládl od roku 1959, kdy byl pod jeho vedením svržen generál Fulgencio Batista, až do roku 2006, kdy těžce onemocněl a jeho funkce kromě vedení strany převzal jeho bratr Raúl Castro. V dubnu 2011 se vzdal i funkce 1. tajemníka strany.

Castrova vláda se zapsala do dějin země výstavbou socialismu, rozvojem zemědělství, vzrůstem vzdělanosti, integrací do RVHP, ale také cenzurou tisku, porušováním lidských práv, zadržováním velkého počtu politických vězňů či neúspěšným vyrovnáním se s chudobou obyvatelstva na přelomu 20. a 21. století.

Titul

Castrův oficiální titul zněl Comandante en Jefe, Primer Secretario del Partido y Presidente de los Consejos de Estado y de Ministros de la República de Cuba, tj. Vrchní velitel (ozbrojených sil), první tajemník strany a předseda státní rady a rady ministrů Kubánské republiky. Titul předseda státní rady nahradil titul prezidenta v nové kubánské ústavě v roce 1976. Proto byl Castro, který se stal hlavou státu po Osvaldu Dorticósovi Torradovi (prezidentovi v letech 19591976) někdy zkráceně nazýván prezidentem. V tisku býval označován jako Comandante en Jefe (vrchní velitel) nebo Líder Máximo (nejvyšší vůdce). Kubánci Castra většinou označují jeho osobním jménem Fidel nebo slovem El Caballo – Kůň.

Život

Dětství

Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 na statku v Biránu, nedaleko Mayarí, v provincii Holguín, jako potomek Ángela Castra y Argiz, úspěšného podnikatele s cukrovou třtinou. Jeho matka Lina Ruz González byla služka v jeho domácnosti.

Castrův otec Angel Castro byl chudý imigrant ze Španělska, který se postupně vypracoval na bohatého farmáře. S Fidelovou matkou se oženil, až když bylo Fidelovi 15 let. Do té doby žil se svou první manželkou Marií Luisou Argotou. Castro měl dva poloviční sourozence Lidii a Pedra Emilia (nyní již zesnulí), které měl jeho otec z prvního manželství. S jeho matkou Linou následovalo dalších 6 dětí: bratři (starší Ramón, který pokračoval v otcově farmářské tradici, Fidel a mladší Raúl) a tři sestry (Angelu, Juanitu a Emmu), kteří se narodili z nemanželského svazku. Sám Fidel Castro byl pro svůj nemanželský původ ve škole vysmívaným dítětem. Tato situace se změnila až sňatkem jeho otce s matkou Linou krátce před Castrovým nástupem na univerzitu, kdy si také mohl ke svému jménu připsat i mateřské příjmení "Ruz".

Jeho otec zemřel krátce před revolucí, zatímco jeho matka a všichni sourozenci se dožili znárodnění svých pozemků zemědělskou reformou Fidelovy vlády. Z jejich rodného domu je nyní muzeum. Lidia Castro obdržela kdysi od Raúla Castra přidělený jeden ze znárodněných domů v Havaně.

Nástup do vysoké politiky

Fidel Castro v USA v roce 1959

Fidel Castro byl před revolucí členem Ortodoxní strany (Partido Ortodoxo), po útoku na kasárna Moncada ráno 26. července 1953 vystupoval pod hlavičkou Hnutí 26. července podle data útoku.

Od roku 1959, kdy s pomocí skupiny svých přívrženců (Hnutí 26. července) svrhl předchozího autoritativního vůdce Fulgencia Batistu, zastával až do roku 1976 funkci premiéra Kuby; jeho vliv na celou zemi však byl mnohem větší než tehdejší hlavy státu – prezidenta Osvalda Dorticóse Torrada. Oficiálně Castro získal titul ekvivalentní prezidentovi (předseda státní rady) – a stal se tak hlavou státu – až v roce 1976.

Během své téměř padesátileté vlády se stal jedním z nejkontroverznějších politiků světa. Původně sliboval demokratické reformy, ale brzy po převratu znárodnil veškeré pozemky a průmyslové podniky, které byly ovládány hlavně Američany, a nastolil na Kubě autoritativní režim; revoluci, jak jej označil, později prohlásil za komunistickou a následně navázal blízké vztahy se Sovětským svazem a dalšími zeměmi, které se v této době označovaly jako socialistické.

Zavádění socialismu na Kubě

Po sovětském vzoru zaváděl rychle školství, aby zvýšil gramotnost Kubánců, za jého vlády byla též zavedena i bezplatná lékařská péče. Castro si nejdříve získal u obyvatel Kuby velkou oblibu. Vysláním kubánských jednotek do Angoly a dalších rozvojových zemí, kde existovaly levicové vojenské oddíly, demonstroval odhodlanost země bojovat za komunismus kdekoliv na světě. Populárním se stal též i v Hnutí nezúčastněných zemí, jehož se stal v roce 1979 předsedou. Avšak poté, co schválil sovětský útok na Afghánistán (člena Hnutí nezúčastněných zemí) jeho podpora silně poklesla a to nejen v zahraničí, ale též i doma.

Rozčaroval a postupem času zklamal lidi jak neúspěšnou vojenskou akcí, tak svým hrubým porušováním lidských práv, potlačováním a pronásledováním opozičních politiků, neobratnou ekonomickou politikou, tvrdou cenzurou tisku a nakonec i také zákazem emigrace.

Statisíce Kubánců během jeho diktatury emigrovaly do zahraničí. Neznámé množství se jich utopilo při pokusu přeplout pomocí vratkých plavidel moře na americkou Floridu. Desetitisíce se jich však vrátily, protože je USA nechtělo.

Hospodářské krize na přelomu století

Po rozpadu SSSR, na němž byla Kuba závislá, se hospodářská situace země prudce zhoršila, (největším problémem bylo zásobování ropou) a Castro byl nucen zavést drastická opatření na uchránění ekonomiky Kuby před krachem. Na začátku 21. století dokázal opět obnovit spojenectví se zahraničními levicovými vládami – tentokrát s latinskoamerickými zeměmi, a to s Venezuelou, Bolívií, Nikaraguou a Ekvádorem, což pomohlo silně poškozenému kubánskému hospodářství.

Zdravotní potíže v roce 2006

V létě 2006 se prudce zhoršil jeho zdravotní stav a prodělal komplikovanou operaci a řízení státu na čas převzal jeho bratr Raúl. Podle oficiálních prohlášení kubánských úřadů se jeho stav zlepšuje, zahraniční tisk ale spekuluje o tom, že umírá na rakovinu.

  • 31. července 2006 kubánské úřady oznámily, že Castro dočasně předal pravomoci bratru Raúlovi, po dobu rekonvalescence z operace trávicího traktu.
  • 7. října 2006 časopis Time napsal, že Castro je léčen na rakovinu v posledním stadiu a jeho návrat k moci je přinejmenším spekulativní.
  • 8. října 2006 Raúl Castro oznámil před tiskem, že jeho bratr neumírá, naopak, jeho stav se ze dne na den zlepšuje.
  • 30. ledna 2007 odvysílala kubánská televize záběry z návštěvy Huga Cháveze u zotavujícího se Fidela Castra.
  • 19. února 2008 Fidel Castro oznámil, že se již nebude ucházet o úřad nejvyššího představitele Kuby.

Konkrétní informace o Castrově nemoci byly svého času označeny jako státní tajemství kubánské vlády.

V roce 2010 opět začal ve větší míře vydávat veřejná prohlášení a dávat rozhovory. V nich mimo jiné kritizoval vyhošťování Romů bez povolení k pobytu z Francie, které označil za případ rasového holocaustu.[1]

Osobní život

Fidel má podle dostupných informací devět dětí – sedm synů a dvě dcery.

První manželkou kubánského lídra byla Mirta Díaz-Balart, s níž se oženil 11. října 1948. Měli spolu syna Fidela Ángela, který se narodil 1. září 1949. Rozvedli se v roce 1955. Jejich syn po určitý čas vedl kubánskou komisi pro atomovou energii – než jej z této funkce odvolal jeho otec.

Během tohoto manželství měl však poměr s Natalií Revuelta Clews, z nějž se narodila dcera Alina Fernández-Revuelta. Alina později kritizovala politiku svého otce. Kubu opustila v převlečení za španělskou turistku a požádala o azyl ve Spojených státech.

Z druhého manželství s Dalií Soto del Valle má Fidel dalších pět synů: Antonia, Alejandra, Alexise, Alexandera a Ángela. S dalšími ženami má syna Jorgeho Ángela a dceru Franciscu Pupo, která nyní žije v Miami.

Fidel má kromě bratrů Raúla a Ramóna také sestru Juanitu Castro (* 1933). Na počátku 60. let byla tři roky špionkou CIA. Ve svých pamětech uvedla, že s Fidelem a Raúlem se rozešla proto, že vraždili své odpůrce. Podle svých slov pomáhala varovat a skrývat kubánské disidenty. V roce 1964 z Kuby uprchla do Spojených států.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity informace z článku en:Fidel Castro na anglické Wikipedii.

  1. Vyhoštění Romové jsou obětí rasového holokaustu, řekl Castro
  2. Castrova sestra byla špionkou pro CIA. Britské listy [online]. 2009-10-27. Dostupné online.  

Literatura

Související články

Externí odkazy

předseda vlády Kuby
(po nové kubánské ústavě v roce 1976 funkce sloučena s úřadem prezidneta, nahrazena však funkcí se stejným názvem, ale jinou pravomocí)
Předchůdce:
José Miró Cardona
16. únor 19592. prosinec 1976
Fidel Castro
Nástupce:
Raúl Castro
předseda státní rady (prezident) Kuby
Předchůdce:
Osvaldo Dorticós Torrado
3. prosinec 1976 - 24. únor 2008
Fidel Castro
Nástupce:
Raúl Castro