Znárodnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Znárodnění (nacionalizace), zestátnění (etatisace) nebo vyvlastnění (expropriace) je převod soukromého majetku do veřejného, tj. především státního vlastnictví, ve veřejném zájmu za náhradu v tržní ceně (adekvátní ceně). Jde o úkon opačný k privatizaci. Původním programem socialistických a sociálně demokratických stran byla tzv. socializace, která nemusela mít jen podobu zestátnění, ale i dělnické kontroly či združstevnění. V jiném významu slova se používá jako synonymum konfiskace.

Sporné je vyvlastnění v soukromém zájmu. Všeobecně se připouští, že fakticky existuje.

Rozsáhlé znárodnění bylo v Československu provedeno na základě dekretů prezidenta republiky v roce 1945. Kromě konfiskace majetku etnických Němců se jednalo se o rozsáhlé a jednorázově provedené znárodnění (konfiskaci) dolů, velkých průmyslových podniků (v zásadě nad 500 zaměstnanců), podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Ještě předtím byla zestátněna výroba a distribuce filmu. U německého a maďarského státu a osob německé a maďarské národnosti a také u kolaborantů bylo provedeno bez náhrady (tj. de facto to byla konfiskace). Později bylo komunisty slaveno 28. října jako Den znárodnění.

Znárodnění byla standardní politika socialistických stran – v Československu, Spojeném království či Francii. Po roce 1948 pokračoval proces znárodnění v Československu jako proces přechodu majetku soukromého do společenského vlastnictví totalitního státu.

14. března 2006 byl proces vyvlastnění znovu zaveden do českého právního řádu.[1] Pro usnadnění vyvlastňovacího procesu je připravována změna zákona, podle které se původní majitel vyvlastněného pozemku nebude moci odvolat proti vlastnímu vyvlastnění, bude moci vést pouze soudní spor výši sumy, kterou stát za vyvlastněný pozemek zaplatí.[2]

Zestátnění železnic[editovat | editovat zdroj]

Příkladem rozsáhlého zestátnění může být historie železnic. Od roku 1909 byly v Rakousku-Uhersku zestátněné téměř všechny soukromé železniční společnosti a přičleněny k c.k. Rakouským státním drahám. Některé ze zestátněných společností byly předtím odprodány z vlastnictví státu soukromému kapitálu (například Severní státní dráha byla prodána soukromé společnosti StEG roku 1855). Poslední tři větší železniční společnosti byly zestátněny až za éry Československa.

Znárodnění z pohledu komunistů[editovat | editovat zdroj]

Za znárodnění bývá označován též akt, kterým stát násilně přebírá majetek proti vůli jeho vlastníků nebo bez jejich vědomí, a to bez náhrady nebo za náhradu jen symbolickou (zpravidla pod mezinárodním tlakem, a tudíž opožděně). Z právního hlediska se jedná o konfiskaci (propadnutí majetku).

V poválečném Československu byla konfiskace majetku hojně používána. I pro tyto konfiskace však byl všeobecně používán termín „znárodnění“, viz např. zákony č. 118–126/1948 Sb.[3]

Vyvlastňování po roce 2006[editovat | editovat zdroj]

Silnice R35[editovat | editovat zdroj]

Kvůli snížení výkupních cen pozemků ze 100 Kč/m² na 30 Kč/m² pro dostavbu silnice R35 mnozí vlastníci pozemků, po kterých má silnice vést, odmítli své pozemky prodat, takže budou čelit vyvlastňovacímu procesu.[4] Podle Pavla Kohouta dochází k situaci, že pozemky jsou vykupovány jako zemědělské, přestože jsou označeny jako stavební.[4] Podle starosty Opatovic se obce proti tomuto přístupu státu budou bránit společně.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Předpis č. 184/2006 Sb.Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
  2. Stát si zákonem usnadní vyvlastňování pozemků. ihned.cz [online]. 10. 4. 2014 00:00. Dostupné online.  
  3. Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, ročník 1948, částka 47 na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1948 na MVČR.cz.
  4. a b c Vyvlastňování kvůli silnici R35 začíná. Majitelé pozemků se brání. iDNES.cz [online]. 10. dubna 2014 13:37. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]