Věcné břemeno

Věcné břemeno patří mezi věcná práva k věci cizí, protože omezuje vlastníka nemovité věci ve prospěch jiného tak, že vlastník je povinen něco strpět (pati) nebo něčeho se zdržet (omittere). V současném právu navíc může zahrnovat, na rozdíl od dříve používaného pojmu služebnost, i omezení spočívající v povinnosti něco konat (facere), což byla dříve tzv. reálná břemena.

Věcné břemeno umožňuje oprávněné osobě užívání majetku osoby povinné, například zajišťuje doživotní obydlí rodičů v domě dětí nebo trvalé právo cesty po soukromém pozemku apod. Může buď patřit určité osobě (fyzické i právnické), nebo může být spojeno s určitou věcí, pokud patří osobě, zaniká její smrtí či zánikem, jestliže je ale spojeno s vlastnictvím věci, pak přechází na každého dalšího jejího vlastníka. Věcné břemeno je vhodné zřídit tehdy, nejde-li věc řešit její koupí nebo nájmem. „Kouzlo“ věcného břemene spočívá v tom, že mnohdy napomůže řešení vztahů mezi sousedy, prodávajícími a kupujícími, rodinnými příslušníky atp.

Vznik a zánik věcného břemene

Věcné břemeno může vzniknout:

• písemnou smlouvou,
• na základě závěti či dohody dědiců v dědickém řízení,
• pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, zejména soudu (pokud vlastník stavby požádá o zřízení práva cesty přes pozemek, na němž stavba stojí a který mu nepatří, či při řešení neoprávněné stavby nebo u vypořádání spoluvlastnictví), či správního úřadu (zejména namísto vyvlastnění),
• ze zákona.

Kromě toho lze právo odpovídající věcnému břemeni také vydržet, jestliže je v dobré víře vykonáváno po dobu 10 let. Protože předmětem práva je nemovitost, je vždy třeba navíc i vklad do katastru nemovitostí.

Zaniká pak rozhodnutím příslušného orgánu či ze zákona. Ze zákona zejména zánikem oprávněné osoby, pokud je věcné břemeno spojeno s ní, případně tehdy, pokud nastanou nikoli přechodné změny nemovitosti, které vykonávání věcného břemena znemožní. U soudu je pak možné žádat jeho omezení nebo úplné zrušení za přiměřenou náhradu, jestliže vznikne hrubý nepoměr mezi ním a výhodou oprávněné osoby. Kromě toho se ale právo odpovídající věcnému břemeni může také promlčet, pokud není 10 let vykonáváno.

Dělení věcných břemen

1. s čím jsou spojeny (podle oprávnění)
   • s vlastnictvím k určité nemovitosti (in rem), vlastník nemovitosti si zlepšuje svoje vlastnictví, změna vlastníka nemá vliv na trvání věcného břemene
   • s osobou (in personam), konkrétní osoba má právo k cizí věci, právo nepřechází na právní nástupce
2. podle druhu povinností (podle obsahu věcného břemene)
   • s povinností něco strpět (pati) – např. chůzi či jízdu po vlastním pozemku, strpět čerpání vody ze studny, strpět chov drůbeže, strpět nadezdění štítové zdi atp.
   • s povinností něco konat (facere) – např. poskytnout doživotní bydlení, dávat každoročně původnímu vlastníkovi část úrody ze zahrady atp.
   • s povinností se něčeho zdržet (ommittere) – např. stavět plot jen do určité výše, nevysazovat stromy na části pozemku atp.
3. podle úplaty (podle způsobu plnění)
   • úplatná věcná břemena
   • bezúplatná věcná břemena
4. podle zápisu v katastru nemovitostí
   • zapsatelná (většina)
   • nezapsatelná/nezapsaná (dle ustanovení některých zákonů, např. telekomunikační zákon nebo bývalý elektrizační zákon)
   • chybně zapsaná (např. množství „jednoramenných“ věcných břemen, např. chybí totožný zápis u oprávněného, když je právo zapsáno u povinného)
   • zaniklá věcná břemena a přesto dosud zapsaná, např. i z pozemkové knihy stále vedená v katastru
5. podle nutnosti vyhotovení geometrického plánu
   • část pozemku (nutný geometrický plán) – věcným břemenem nemůže být jen osa inženýrské sítě, ale v dané šířce část pozemku (ochranné pásmo), byť se odvíjí od osy sítě
   • celý pozemek (není nutný geometrický plán) – např. právo bydlení v celém domě a nebo ve vyjmenovaných částech (místnostech) na což nelze vyhotovit geometrický plán
6. podle druhu – Neomezený počet druhů a jejich kombinací věcných břemen. Například právo chůze, právo jízdy, právo čerpání ze studny, právo vedení kanalizace, právo doživotního bydlení, právo společné zdi, právo stavby sklepa pod pozemkem atd.