Věcné břemeno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Věcné břemeno patří mezi věcná práva k věci cizí, protože omezuje vlastníka nemovité věci ve prospěch jiného tak, že vlastník je povinen něco strpět (pati) nebo něčeho se zdržet (omittere). V současném právu navíc může zahrnovat, na rozdíl od dříve používaného pojmu služebnost, i omezení spočívající v povinnosti něco konat (facere), což byla dříve tzv. reálná břemena.

Věcné břemeno umožňuje oprávněné osobě užívání majetku osoby povinné, například zajišťuje doživotní obydlí rodičů v domě dětí nebo trvalé právo cesty po soukromém pozemku apod. Může buď patřit určité osobě (fyzické i právnické), nebo může být spojeno s určitou věcí, pokud patří osobě, zaniká její smrtí či zánikem, jestliže je ale spojeno s vlastnictvím věci, pak přechází na každého dalšího jejího vlastníka.[1] Věcné břemeno je vhodné zřídit tehdy, nejde-li věc řešit její koupí nebo nájmem. „Kouzlo“ věcného břemene spočívá v tom, že mnohdy napomůže řešení vztahů mezi sousedy, prodávajícími a kupujícími, rodinnými příslušníky atp.

Vznik a zánik věcného břemene [editovat]

Věcné břemeno může vzniknout:[2]

Kromě toho lze právo odpovídající věcnému břemeni také vydržet, jestliže je v dobré víře[5] vykonáváno po dobu 10 let. Protože předmětem práva je nemovitost, je vždy třeba navíc i vklad do katastru nemovitostí.

Zaniká pak rozhodnutím příslušného orgánu či ze zákona. Ze zákona zejména zánikem oprávněné osoby, pokud je věcné břemeno spojeno s ní, případně tehdy, pokud nastanou nikoli přechodné změny nemovitosti, které vykonávání věcného břemena znemožní. U soudu je pak možné žádat jeho omezení nebo úplné zrušení za přiměřenou náhradu, jestliže vznikne hrubý nepoměr mezi ním a výhodou oprávněné osoby.[6] Kromě toho se ale právo odpovídající věcnému břemeni může také promlčet, pokud není 10 let vykonáváno.[7]

Dělení věcných břemen [editovat]

  1. s čím jsou spojeny (podle oprávnění)
    • s vlastnictvím k určité nemovitosti (in rem), vlastník nemovitosti si zlepšuje svoje vlastnictví, změna vlastníka nemá vliv na trvání věcného břemene
    • s osobou (in personam), konkrétní osoba má právo k cizí věci, právo nepřechází na právní nástupce
  2. podle druhu povinností (podle obsahu věcného břemene)
    • s povinností něco strpět (pati) – např. chůzi či jízdu po vlastním pozemku, strpět čerpání vody ze studny, strpět chov drůbeže, strpět nadezdění štítové zdi atp.
    • s povinností něco konat (facere) – např. poskytnout doživotní bydlení, dávat každoročně původnímu vlastníkovi část úrody ze zahrady atp.
    • s povinností se něčeho zdržet (ommittere) – např. stavět plot jen do určité výše, nevysazovat stromy na části pozemku atp.
  3. podle úplaty (podle způsobu plnění)
    • úplatná věcná břemena
    • bezúplatná věcná břemena
  4. podle zápisu v katastru nemovitostí
    • zapsatelná (většina)
    • nezapsatelná/nezapsaná (dle ustanovení některých zákonů, např. telekomunikační zákon nebo bývalý elektrizační zákon[8])
    • chybně zapsaná (např. množství „jednoramenných“ věcných břemen, např. chybí totožný zápis u oprávněného, když je právo zapsáno u povinného)
    • zaniklá věcná břemena a přesto dosud zapsaná, např. i z pozemkové knihy stále vedená v katastru
  5. podle nutnosti vyhotovení geometrického plánu
    • část pozemku (nutný geometrický plán) – věcným břemenem nemůže být jen osa inženýrské sítě, ale v dané šířce část pozemku (ochranné pásmo), byť se odvíjí od osy sítě
    • celý pozemek (není nutný geometrický plán) – např. právo bydlení v celém domě a nebo ve vyjmenovaných částech (místnostech) na což nelze vyhotovit geometrický plán
  6. podle druhu – Neomezený počet druhů a jejich kombinací věcných břemen. Například právo chůze, právo jízdy, právo čerpání ze studny, právo vedení kanalizace, právo doživotního bydlení, právo společné zdi, právo stavby sklepa pod pozemkem atd.

Reference [editovat]

Jan Otto 1887 Vilimek.png
  1. § 151p odst. 4 a § 151n odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“)
  2. § 151o ObčZ
  3. § 135c odst. 3 a § 142 odst. 3 ObčZ
  4. § 24 odst. 2 písm. a) zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění
  5. Josef Fiala a kol.: Občanské právo hmotné, Masarykova univerzita a Doplněk, 2002, ISBN 80-210-2793-2, str. 168.
  6. § 151p ObčZ
  7. § 109 ObčZ
  8. Zákon č. 79/1957 Sb., elektrisační zákon