Právní skutečnost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Právní skutečnost je okolnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, tj. subjektivních práv a povinností. pojem má původ v právu soukromém, zejména v právu občanském, je však pojmem obecným. Právní skutečnosti nejčastěji spočívají v právně relevantním jednání fyzických osob a právnických osob, at již v souladu s objektivním právem (právní jednání) nebo v rozporu s objektivním právem (protiprávní jednání. Povahu právních skutečností mají i některé objektivně, tj. mimovolně nastalé okolnosti, pokud s nimi právní normy spojují právní následky spočívající ve vzniku, změně nebo zániku práv a povinností. Jsou-li v souladu s právem nazývají se právní události a jsou-li v rozporu s právem nazývají se protiprávní stav
Právní skutečnost dělíme na:
- Právní jednání - dále dělíme na právní úkony a individuální právní akty
- Protiprávní jednání - delikty (komisivní a omisivní)
- Právní událost - typickou právní událostí je narození nebo smrt
- Protiprávní stav -typickým protiprávní stavem jsou třeba živelné pohromy.
právní fikce právní domněnky

