Právní předpis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Právní předpis je v rámci veřejného práva pramen práva vydaný jednostranně orgánem veřejné moci, který obsahuje jednu, zpravidla ale více právních norem nebo jejich složek. Jde o právní normativní akt, který obsahuje právní pravidla.[1] Protože jde vždy o písemný dokument, z hlediska typu jako pramen práva tvoří psané právo. Právní předpisy jsou součástí právního řádu a navzájem se hierarchicky strukturují především podle své právní síly.

Orgán, který jej vydává, musí:[2]

Právní předpis je jako pramen práva závazný, normativní a především relativně obecný. Proto se od něj odlišují normativní smlouvy, které zavazují své strany, stejně jako individuální právní akty (například rozsudky soudů), které zavazují své adresáty.

Obvykle se slovy právní předpis rozumí pouze veřejnoprávní předpisy, tedy se do pojmu nezahrnují vnitřní předpisy (interní normativní akty), které jsou akty soukromého práva a zavazují pouze členy či zaměstnance určité právnické osoby, ať už veřejnoprávní nebo soukromoprávní.[3]

Jedním ze základních znaků právních předpisů je obecnost, avšak formu a označení právního předpisu mají i mnohé právní akty neobecné povahy, typicky například zákon o státním rozpočtu, ale též například zákony či jejich ustanovení, jimiž jsou zřizovány konkrétní právnické osoby či organizační složky státu, výčtový restituční zákon atd. Nedostatečná obecnost byla jedním z důvodů, proč Ústavní soud České republiky v roce 2009 zrušil Ústavní zákon o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Nález ústavního soudu konstatoval, že obecnost zákonů všeobecně má být důležitou součástí panství zákona a tím i právního státu, což je princip, který platí již od doby římského práva a který zajišťuje oddělenost mocí zákonodárné, výkonné a soudní. Přípustnými výjimkami by podle nálezu bylo jen přijetí aktu aplikace práva, pokud by k tomu bylo předem dáno ústavní zmocnění, jako například u zákona o státním rozpočtu, nebo v případě naprosto výjimečných důvodů, které by musely splňovat podmínku proporcionality (například výčtové restituční zákony).

Právní předpisy v České republice[editovat | editovat zdroj]

V českém právním řádu se rozlišují následující typy právních předpisů:

V české právní praxi není vždy důsledně uplatňována zásada, že podzákonný právní předpis pozbývá své platnosti automaticky společně se zákonem, na základě jehož zmocnění byl vydán.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaromír Harvánek a kol.: Teorie práva. Aleš Čeněk, 2008, ISBN 978-80-7380-104-5, str. 252
  2. Viktor Knapp: Teorie práva. C. H. Beck, 1995, ISBN 80-7179-028-1, str. 131
  3. Aleš Gerloch: Teorie práva. Aleš Čeněk, 2009, ISBN 978-80-7380-233-2, str. 70–71