Dispozitivní právní norma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dispozitivní právní norma je taková právní norma, od jejíž dispozice je možné se odchýlit. Adresáti takové normy si mohou dohodnout vlastní pravidla, pokud tak neučiní, platí dispozitivní právní norma. Jejím opakem je právní norma kogentní.

Dispozitivní právní normy jsou typické zejména pro soukromé právo. Umožňují účastníkům právního vztahu určitou volnost v uspořádání vzájemných práv a povinností dohodou. V takové normě se může např. objevit formulace typu „…, není-li dohodnuto jinak“. Jinými slovy stanovuje pravidlo, které však nemusí platit v případě, že se strany práv a povinností vyplývajících z normy dohodnou jinak.

Převážná většina norem občanského zákoníku je ve smyslu jeho § 1 odst. 2 dispozitivní povahy. Odchýlit se nelze pouze pokud to zákon výslovně stanoví, zejména v případě práva týkajícího se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti, a také tehdy, pokud by ujednání stran porušovalo dobré mravy či veřejný pořádek.