Restituce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o právu. O jiných významech pojednává článek Restituce (rozcestník).

Restituce je navrácení něčeho do původního stavu. Jako tzv. restitutio in integrum jde o nápravu způsobených škod obnovením původního právního stavu.

Restituce majetku[editovat | editovat zdroj]

V majetkověprávních vztazích se takto nazývá navrácení podle nového práva neoprávněně odebraného majetku původnímu majiteli. Není-li vrácena původní věc (naturální restituce), ale náhradní plnění, jedná se o reparaci či refundaci. V případě navracení státního majetku původním majitelům (nebo jejich dědicům) ji lze chápat jako opravný prostředek po násilné konfiskaci nebo znárodnění majetku státem.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

V poválečné západní části Německa došlo po návratu k tradičním právním základům k restitucím majetku vyvlastněného ve 30. a 40. letech podle nacistických zákonů.

V České republice a dalších post-komunistických zemích je tímto termínem označováno navrácení znárodněného nebo konfiskovaného majetku bývalým soukromým vlastníkům, církvím a jiným institucím. Tento proces začal probíhat na základě vyvíjejícího se práva a není proto ještě uzavřen. Pro Českou republiku bylo rozhodné období od 25.2.1948 do roku 1.1.1990.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo restituce ve Wikislovníku