Restituce
Restituce je navrácení něčeho do původního stavu. Jako tzv. restitutio in integrum jde o obnovení a nápravu dřívějšího protiprávního chování contra legem nebo in fraudem legis.
Restituce majetku [editovat]
V majetkověprávních vztazích se takto nazývá navrácení podle nového práva neoprávněně odebraného majetku původnímu majiteli. Není-li vrácena původní věc (naturální restituce), ale náhradní plnění, jedná se o reparaci či refundaci. V případě navracení státního majetku původním majitelům (nebo jejich dědicům) ji lze chápat jako opravný prostředek po násilné konfiskaci nebo znárodnění majetku státem.
Příklady [editovat]
V poválečné západní části Německa došlo po návratu k tradičním právním základům k restitucím majetku vyvlastněného ve 30. a 40. letech podle nacistických zákonů.
V České republice a dalších post-komunistických zemích je tímto termínem označováno navrácení znárodněného nebo konfiskovaného majetku bývalým soukromým vlastníkům, církvím a jiným institucím. Tento proces začal probíhat na základě vyvíjejícího se práva a není proto ještě uzavřen.
Restituentům nabízí stát finanční vypořádání jejich pohledávek, což ovšem v mnohých případech znamená dostat pouze zlomek, ani ne desetinu z částky na kterou byl jejich např. přídělový - původní majetek oceněn, naštěstí je tato restituční náhrada často jediným prostředkem, jak se mnozí momentální zemědělci mohou dostat k nákupu půdy, a tak tyto restituční náhrady často vykupují i za dvojnásobek nominální hodnoty, ... půda je pro ně jejich chlebem, a tak i restituenti mohou být spokojeni při prodeji restituční náhrady zemědělcům, kteří jim zaplatí lépe než stát, a původní oprávněná osoba může mít i dobrý pocit, že jeho restituční náhrada nebude promarněna za zlomek její hodnoty státem.[zdroj?]
