Církevní restituce v Česku

Církevní restituce je přidělení majetku, který byl dříve státem zabaven, tzv. znárodněn některým církvím a náboženským společnostem, buď zpět do vlastnictví těm subjektům, kterým byl zabaven, nebo na základě politické dohody jinému právnímu subjektu téže církve nebo jiným církvím či náboženským společnostem. Na území Československa byl majetek církvím odejímán v několika vlnách, nejprve za josefínských reforem, poté za pozemkové reformy za první Československé republiky a poté po druhé světové válce, zejména po Únoru 1948. Církve, v největší míře římskokatolická, přišly údajně asi o 2 500 budov, 175 tisíc hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy. Stát se náhradou za výnosy z tohoto majetku zavázal zákonem a začal hradit platy, sociální zabezpečení a penze duchovních a kněží některých církví, náklady na provoz a údržbu znárodněného majetku církví, a to ze zdrojů státního rozpočtu - dle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností. K úplné odluce státu a církve v Česku (což si podle průzkumů přeje většina občanů České republiky, kraje, obce, i 17 registrovaných církví žádajících o navrácení majetků, tak i přes oboustranné rozhovory, trvající od Sametové revoluce v roce 1989, dosud k žádnému zákonnému odloučení nedošlo, zatímco ve většině evropských zemích už odluka státu a církve probíhá nebo je dokončena. Po různých problémech ve Sněmovně, Senátu, a vrácením zákona prezidentem, byly církevní restituce nakonec napodruhé schváleny poslaneckou sněmovnou 8. listopadu 2012. Prezident Václav Klaus 22. 11. 2012 schválený zákon nepodepsal, ani nevetoval, a tak od roku 2013 vstupuje v účinnost.

Výčtový zákon

Až po Listopadu 1989 se začalo řešit, jak tuto situaci napravit. 19. července 1990 byl přijat tzv. výčtový zákon účinný ode dne jeho schválení, který církvím navrátil skoro 200 budov, hlavně kláštery a řeholní domy. Byl připravován i zákon o úplné restituci, ale ten nakonec těsně neprošel. Přitom s takovým zákonem počítají i jiné právní předpisy, např. zákon o půdě, který blokuje převod původně církevního majetku do doby, než bude zákon o církevní restituci přijat. Politická jednání o takto rozsáhlém vydání státního a obecního majetku trvají dodnes.

Politické návrhy řešení

Otázce církevních restitucí se věnovala např. vláda Miloše Zemana, která navrhla vytvoření fondu, do nějž by se zabavený majetek převedl a z jehož výnosů by se hradil církevní provoz. Takové řešení ale nakonec přijato nebylo. Druhá vláda Mirka Topolánka sice schválila návrh, podle kterého by se církvím vrátila jen třetinu majetku, zbylé dvě třetiny byly nahrazeny finanční částkou ve výši 83 miliard korun, vyplácenou po dobu 60 let, ale tento návrh neprošel Poslaneckou sněmovnou. Po určitých koaličních neshodách další návrh schválila vláda Petra Nečase. Církvím by mělo být vráceno 56 % jejich bývalého majetku, především zemědělské pozemky, a zbytek by měl být opět nahrazen finanční částkou ve výši 59 miliard korun, splácenou po dobu 30 let. V důsledku takto provedené církevní restituce by též mělo dojít k postupnému zastavení financování církví ze státního rozpočtu.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

Podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, vládou předloženého Poslanecké sněmovně 18. ledna 2012 a schváleného dne 8. listopadu 2012, bude vracen tzv. původní majetek, který církvím, náboženským společnostem a církevním právnickým osobám dříve patřil a o který v důsledku majetkových křivd v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 přišly. Povinnými subjekty, jež mají především zemědělský majetek vydávat, jsou Pozemkový fond České republiky, Lesy České republiky a příslušné státní organizace, pokud daný původní majetek spravují. Majetek ve vlastnictví soukromých osob být navrácen nemůže, stejně jako majetek ve vlastnictví státu, který však byl mezitím zastavěn, který je na území vojenských újezdů, národních parků a národních přírodních rezervací nebo který např. slouží k plnění úkolů bezpečnostních sborů či je potřebný pro dopravní či technickou infrastrukturu. Zákon se též nevztahuje na katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Vrácení má probíhat na základě výzvy k vrácení konkrétní věci (především nemovité, ale i movité) vůči povinnému subjektu, doložení dřívějšího vlastnictví k ní ze strany žadatele, tedy církve či náboženské společnosti, stejně jako doložení majetkové křivdy, díky níž o danou věc žadatel přišel. V takovém případě pak má o vrácení povinný subjekt uzavřít s žadatelem dohodu, v případě zemědělských nemovitostí podmíněnou souhlasem pozemkového úřadu, pokud by k dohodě nedošlo, může se žadatel obrátit na soud. Výzvu k vrácení je možné uplatnit nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti předloženého zákona, jinak nárok na vrácení zanikne.

Kromě vracení konkrétních věcí má navíc dojít na základě tzv. smluv o vypořádání mezi státem a jednotlivými církvemi či náboženskými společnostmi k pravidelnému, třicetiletému vyplácení finančních náhrad, jejichž celková výše je určena návrhem zákona. Nejvyšší náhrady jsou u Římskokatolické církve ve výši celkem 47,2 miliard Kč, u Církve československé husitské ve výši 3,1 miliardy Kč a u Českobratrské církve evangelické ve výši 2,3 miliardy Kč. Díky těmto smlouvám pak dojde k úplnému vypořádání všech nároků na původní církevní majetek. Návrh zákona také počítá s tím, že po dvou letech od jeho účinnosti bude zrušena veškerá blokace původního majetku, stanovená zákonem o půdě (§ 29) a jeho vlastníci tak s ním už budou moci volně nakládat. Kromě toho má být také postupně snižován státní příspěvek na provoz církví a náboženských společností, až po 17 letech přestane stát provoz církví financovat úplně a tím dojde k definitivní odluce církve od státu.

Ústavní stížnosti

Na projednávání zákona o církevních restitucích byly podány dvě ústavní stížnosti, obě poslanci VV.

V prvním případě - v září 2012 - podal stížnost poslanec Michal Babák, kterému vadilo, že mu předsedkyně Sněmovny při jeho projevu v červenci 2012 odebrala slovo, čímž se podle Babáka dopustila zásahu do svobodné soutěže politických sil. Žádal, aby byl zákon vrácen zpět do 2. čtení (Babákův projev byl přerušen ve 3. čtení). Ústavní soud tuto stížnost zamítl jakožto nepřípustnou.

Druhou stížnost podaly Věci veřejné na začátku 4. ledna 2013. Stížnost se týká jednak toho, že zákon byl schválen během přestávky na jednání poslaneckého klubu, jednak toho, že podle VV bude majetek vracen podle netransparentních parametrů a porušuje Listinu základních práv a svobod. Zároveň s touto stížností podaly stížnost na minimální počet poslanců, kteří stížnost na zrušení zákona mohou podle zákona o Ústavním soudu podat. Kvóta 41 poslanců jim přijde diskriminační, ale bez jejího snížení byla jejich stížnost neplatná. Ústavní soud stížnost ale právě z důvodu malého počtu podpisů zamítl. Předseda strany Radek John prohlásil, že VV budou hledat potřebné podpisy u senátorů.

Stanovené podíly církví

Církve od státu mohou podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Budou muset ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.

• Stát vyplatí náhradu za 44 % majetku v držení obcí, krajů nebo soukromníků, finanční formou - ve výši 59 mld. Kč v průběhu 30 let, tedy 2 miliardy ročně. Stát nebude platit z této roční sumy úrok, ale připočte se k ní míra inflace.

Podle předběžných prognóz by celkový objem finančních prostředků se započtením pravděpodobného vývoje inflace v Česku do roku 2043 mohl pro církve znamenat přísun kolem 96 mld. korun.

Rozdělení částky 59 miliard korun mezi církve: (zaokrouhlené na nejbližší vyšší desetinné číslo, v závorce je přibližný podíl z celku)

Církev římskokatolická - 47,2 miliard Kč (80 %)
Církev československá husitská - 3,1 miliardy Kč (5,3 %)
Českobratrská církev evangelická - 2,3 miliardy Kč (3,9 %)
Pravoslavná církev v českých zemích - 1,2 miliardy Kč (2,0 %)
Apoštolská církev - 1,1 miliardy Kč (1,9 %)
Církev bratrská - 0,76 miliardy (1,3 %)
Slezská církev evangelická augsburského vyznání - 0,65 miliardy Kč (1,1 %)
Jednota bratrská - 0,60 miliardy Kč (1,0 %)
Církev adventistů sedmého dne - 0,52 miliardy Kč (≤1,0 %)
Evangelická církev metodistická - 0,37 miliardy Kč (≤1,0 %)
Církev řeckokatolická - 0,30 miliardy Kč (≤1,0 %)
Starokatolická církev v České republice - 0,27 miliardy Kč (≤1,0 %)
Federace židovských obcí v České republice - 0,27 miliardy Kč (≤1,0 %)
Evangelická církev augsburského vyznání v České republice - 0,12 miliardy Kč (≤1,0 %)
Luterská evangelická církev a. v. v České republice - 0,11 miliardy Kč (≤1,0 %)
Náboženská společnost českých unitářů - 0,04 miliardy Kč (≤1,0 %)
Bratrská jednota baptistů - 0,23 miliardy Kč (vyrovnání odmítla, ≤0,0 %)

• Stát vrátí 56 % majetku naturálně
• Stát bude první 3 roky přispívat z rozpočtu na mzdy duchovních a administrativy těchto církví plnou částkou jako doposud, tedy 1,5 mld. korun ročně. Většina těchto peněz jde na platy duchovních, pouze 6,5 % na provozní náklady a opravy církevního majetku. Od 4. roku se částka každoročně sníží o 5 %.
• K úplné majetkové odluce mezi zúčastněnými církvemi a státem v Česku dojde v roce 2030, tedy po 17 letech. Konec vyplácení ročních náhrad za nevydané nemovitosti skončí v roce 2043, tedy po 30 letech.

Vývoj po vstoupení zákona o majetkovém vyrovnání v účinnost

Bratrská jednota baptistů nakonec majetkové vyrovnání odmítla a nebude od státu nic požadovat. BJB se tak zařadila mezi drtivou většinu registrovaných i neregistrovaných církví a náboženských společností působících na území ČR, jež nechtějí mít podíl ze zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Majetkové a finanční vyrovnání se tak poté týká 16 církví a náboženských společností.

Kritika restituování

V souvislosti s restitucemi majetku a finančním odškodněním několika církví a náboženských společnosti v Česku se v masmédiích, zejména v televizi, v rádiu, v novinách, na pouličních billboardech, na internetu, a jinde objevuje velké množství dohad, spekulací, neinformovanosti, pomluv, smyšlenek, sarkastických připomínek i reálných otázek ohledně spornosti existence nároků či reálného uplatnění restituování v praxi a zamezení možných chyb či neoprávněných ztrát veřejného majetku.

Jedním ze sporných bodů je samotná existence nároků církví. Z hlediska právního může spočívat zejména ve skutečnosti, že podle některých výkladů nejde právně o církevní majetek, ale o majetek, který i v minulosti měl patřit státu. Avšak podle rakouského zákona z roku 1874 byl církevní majetek pouze pod státní ochranou a jeho zcizování nebo zatěžování podléhalo kromě státního souhlasu i souhlasu papežské kurie.

Další kritika v souvislosti s církevními restitucemi naráží na možnost, že by mohla být restituována i některá církev, přestože takový majetek nebo finance ji odňaty nebyly. V této souvislosti se zmínilo např. o Českobratrské církvi evangelické, která má třetí nejvyšší nárok na odškodnění za znárodňování v průběhu komunistických vlád v Československu, a údajně o takové vrácení ani nežádá. Tomu ovšem má být předejito jasným paragrafem Zákona o církevních restitucích, který nařizuje, že vlastnická práva v období mezi 25.2.1948 a 1.1.1990 musí žadatelé prokazovat. Tento paragraf se ale týká jen žádostí o navrácení majetku. Finanční náhrada církvím je stanovena v zákoně bez ohledu na konkrétní žádosti o navrácení majetku.

Dále existuje podezření, že by u některých církví mohlo dojít až k absurdně vysokým náhradám, jako jsou desítky tisíc Kč na každého člena církve. Takovým případem by údajně mohla být Náboženská společnost českých unitářů, kde kritikové odhadují restituční nárok 232 tisíc Kč na člena.

Kritika se vztahuje také na to, že církve, především pak Římskokatolická církev bude moci získat v Česku ohromnou moc a bohatství, přestože má jen 10 % podporu veřejnosti a ostatní církve dohromady 2 % (výsledky ze Sčítání lidu 2011), čímž se místo míněné sekularizace a dokončení odluky státu a církve dosáhne toho, že církve budou svým vlivem zasahovat do politiky a veřejného dění ještě více než v současnosti, a financování veřejně prospěšných církevních institucí by ještě navíc mohlo zůstat stále na bedrech státu.

Kritikové též poukazují na zkušenosti z restituování církevního majetku z jiných zemí, především však ze sousedního Polska a Slovenska, kde ke kýženému cíli restituování, sekularizaci a odluce státu a církve, nedošlo. Spíše naopak. Navíc v zahraničí došlo k navrácení menšího majetku. V Polsku v přepočtu 30 miliard korun, tedy méně než tisíc Kč na obyvatele (návrh v ČR počítá s částkou přes 10 tisíc Kč na občana). V Maďarsku bude celkem vydán majetek za 175 miliard forintů (tedy odpovídající 15 miliardám Kč a tedy přibližně 1,5 tisíc Kč na obyvatele).

Velmi kriticky vidí zákon o církevní restitucích, tak jak je v současnosti projednáván parlamentem, i někteří křesťané.

Kritici namítají, že zpráva od Ernst&Young, kterou zainteresované církve používají jako výrazný argument pro legitimitu restitucí, ve skutečnosti neposuzovala nárok jako takový, natož jeho výši, ale spíše coby kvalitativní metodický komentář. Firma Ernst&Young uvádí, že nezkoumala podklady („Neprováděli jsme účetní či statutární audit, marketingová, věcná ani jiná přezkoumání podkladů, které nám byly předány ze strany Objednatele...“) a šlo jen o posouzení kvalitativní a nikoli kvantitativní.

Reakce na kritiku

Mezi jinými, představitelka České biskupské konference M. Vývodová shrnula obvyklé námitky a označila je za „mýty“

Související články

• Restituce
• Církev - odstavec 'Odluka církve od státu'
• Sekularismus
• Sekularizace
• Sekulární stát

Externí odkazy

faktické odkazy

• Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)
• Zákon ze dne 14. října 1949, č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem (a jeho jednotlivá znění)
• Vývoj událostí kolem současného schvalování církevních restitucí, ČeskéNoviny.cz - zpravodajský server ČTK
• Interaktivní mapa s výměry pozemků v jednotlivých katastrech, jež si 16 církví nárokuje

neutrální

• Jak církve k majetku přišly, Historie.cs, www.ct24.cz, 10. 4. 2012
• Církevní restituce v historických souvislostech, Martina Bílá, rozhovor s Jaroslavem Šebkem z Historického ústavu Akademie věd ČR, Radio Praha, www.radio.cz, 14. 1. 2012
• Základní údaje o přítomnosti církví a náboženských společenství v ČR, Ivan Štampach, 1. 6. 2012
• Série článků - „kauza Církevní restituce“ na ČT24
• Téma: církevní restituce, Aktuálně.cz
• Církevní restituce - Wiki, Aktuálně.cz
• Téma: restituce, zpravodajský server ČTK - ČeskéNoviny.cz
• Debatní klub: Valach x Kříž o církevních restitucích - videozáznam (YouTube) 15.09.2012

negativní pohled na restituce

• K církevním restitucím - poučení ze Slovenska, www.osel.cz
• Stop církevním restitucím - Cecílie Jílková
• Seminář Vztah státu a církví - videozáznam (YouTube) 22.5.2012 na půdě Poslanecké sněmovny ČR, moderuje Lenka Procházková
• Církevní restituce – náprava jedné křivdy nesmí způsobit křivdy další - politická strana Věci veřejné
• Historicko-právní pohled na církev a restituce, www.akhradela.cz, soukromé stránky, právník JuDr. Hrádela
• Restituce za dveřmi, přibývá argumentů kritiků, První zprávy, www.prvnizpravy.cz, 14. 8. 2012
• 3 důvody, proč lidi nechápou církevní restituce, www.reflex.cz, Reflex.cz, Petr Holec, 16. 8. 2012
• Petice: Křesťané proti zákonu o církevním majetku, www.petice24.com, petice křesťanů proti restitucím
• DOKUMENT: Prezidentovo zdůvodnění rozhodnutí o církevních restitucích, zpravodajský server ČTK - ČeskéNoviny.cz

pozitivní pohled na restituce

• Církevní majetek - Ekumenická rada církví
• Církevní majetek - historie - kněz Jiří Rajmund Tretera
• Navrácení církevního majetku je vyřešení minulosti, říká Joel Ruml, www.ct24.cz, 9. 1. 2012
• Církevní restituce, sen českých sekularistů, www.christnet.cz , Vít Luštinec, 14. 2. 2012
• Jak vůbec vznikl církevní majetek?, www.cirkev.cz, Česká biskupská konference, 28. 1. 2008
• Duka: Snad už po 20 letech bude od restitucí pokoj, ČT24.cz, 8. 11. 2012
• Církve budou při prodeji majetku platit daň z příjmu, slíbil Nečas, ČT24.cz, 8. 11. 2012
• Zdanění restitucí? Kalousek říká NE, proti stojí dohoda s Doktorem, ČT24.cz, 17. 12. 2012
• Na zahájení církevních restitucí se připravují hlavně katastrální úřady, Rozhlas.cz, Filip Černý, Kateřina Kozmová, 6. 12. 2012
• Řada obcí vítá schválení církevních restitucí, umožní jim opravit chátrající budovy, Rozhlas.cz, Květa Moravcová, Lucie Husárová, 31. 12. 2012
• Na obranu církevních restitucí Jan Paul, Britské listy