Účinnost (právo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Účinnost je právní pojem označující právní závaznost právního předpisu případně smlouvy tedy povinnost se jím řídit. Právní akt je účinný, jestliže jeho účinky dopadají na jeho adresáty. V České republice nabývají zákony a právní předpisy dnem, který je jimi stanoven nejdříve však dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

V právním státě může právní předpis nabýt účinnosti nejdříve dnem jeho vyhlášení, zpravidla však bývá nabytí účinnosti stanoveno určitým dnem pozdějším (například konkrétním datem nebo prvním dnem třetího měsíce po vyhlášení předpisu). Datum účinnosti se zpravidla stanoví v posledním ustanovení příslušného předpisu.

Časové období, ve které je předpis platný, ale není účinný, tj. mezi počátkem platnosti a počátkem účinnosti předpisu se označuje jako legisvakance (legisvakanční doba; z latinského vacatio legis).

Období legisvakance je určeno k tomu, aby se adresáti právního předpisu seznámili s jeho obsahem tak, aby se jím okamžitě od nabytí jeho účinnosti mohli řídit. Z tohoto důvodu je třeba, aby délka legisvakanční doby byla úměrná rozsahu a významu změn, které právní předpis oproti dosavadnímu stavu přináší. Tak například německý občanský zákoník z roku 1896 nabyl účinnosti až dnem 1. ledna 1900.

Související články[editovat | editovat zdroj]