Veřejný zájem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Veřejný zájem je koncept uplatňovaný především ve veřejné politice, veřejné ekonomice, etice a právu odkazující k všeobecnému dobru a společenskému blahobytu. Negativně lze veřejný zájem vymezit jako opak zájmu soukromého nebo zájmu jen určité skupiny.

Obecně za veřejný zájem označována taková orientace politiky, která podporuje rozvoj společnosti a řešení jejích reálných problémů. Z tohoto vymezení je patrné, že identifikace a uznání veřejných zájmů může být (a bývá) ve společnosti zdrojem konfliktů, neboť představy o tom, co je pro společnost dobré a jaké jsou její problémy, se liší. Ve společnosti proto probíhají boje o identifikaci, uznání a prosazení různých veřejných zájmů – politika. Veřejný zájem je vlastním účelem existence veřejných institucí. Uznané veřejné zájmy mohou být formulovány v právních normách.

Identifikované veřejné zájmy nemají univerzální platnost. Co je v jednom časovém období či v určité kultuře veřejným zájmem, v jiné době či společnosti jím být vůbec nemusí.

Ani samotný koncept veřejného zájmu není všeobecně přijímán, některými autory je veřejný zájem ztotožňován jen se sumou zájmů individuálních (tzv. metodický individualismus).

Definice veřejného zájmu[editovat | editovat zdroj]

  • Lippmannova definice: Veřejný zájem je zřejmě tím, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně a racionálně, a jednali nezaujatě a benevolentně.

Konflikty veřejných zájmů[editovat | editovat zdroj]

Různé veřejné zájmy se mohou dostávat do vzájemného konfliktu. Může se jednat o veřejné zájmy vázané na různá společenství či sociální skupiny, nebo na soupeřící hodnotové orientace. Střet veřejného zájmu a individuálních zájmů ilustruje např. Erazim Kohák na příkladu tragédie obecní pastviny.

Veřejný zájem v právu[editovat | editovat zdroj]

Na veřejný zájem se odvolává celá řada zákonů, Ústavou a Listinou počínaje, definován však v legislativě není. Jako neurčitý pojem nebo princip je do jisté míry protiváhou základních lidských práv. Podle Listiny může být například veřejný zájem (spolu se zákonem) důvodem omezení vlastnického práva.

Příklady veřejných zájmů[editovat | editovat zdroj]