Nejvyšší správní soud České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nejvyšší správní soud České republiky
Budova Nejvyššího správního soudu ČR
Budova Nejvyššího správního soudu ČR
Sídlo Brno
Počet soudců 28
Předseda soudu JUDr. Josef Baxa
Místopředseda soudu JUDr. Michal Mazanec
Adresa Moravské náměstí 6
657 40 Brno
Oficiální web

Nejvyšší správní soud České republiky se sídlem v Brně je spolu s Nejvyšším soudem vrcholným orgánem soudní moci v České republice. Zabývá se agendou správního soudnictví, napadení voleb, rozpuštění politických subjektů, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, rozhodování kompetenčních sporů mezi orgány veřejné správy a dalších záležitostí. Představuje také kárný soud pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nejvyšší správní soud Československa.

Nově byl Nejvyšší správní soud zakotven v Ústavě České republiky (č. 1/1993 Sb.) až při projednávání návrhu v parlamentu, vládní návrh ústavy s ním nepočítal. Dlouho nebyl naplněn a jeho agendu vykonával Nejvyšší soud a především vrchní soudy. Postupně se obnovily diskuze, zda vůbec samostatně institucionalizované správní soudnictví zřizovat.[1] Nakonec v letech 2000–2002 Ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny přistoupil k rozhodnutí o jeho zřízení, když vyšel ze tří modelů:

  1. ponechat správní soudnictví v rámci obecného a obnovit činnost správního kolegia Nejvyššího soudu,
  2. ponechat první instanci správního soudnictví na obecných soudech a zřídit druhou instanci Nejvyšší správní soud,
  3. zcela oddělit správní soudnictví a zřídit krajské správní soudy a Nejvyšší správní soud.

Při projednávání jen těsně o jeden hlas neprošla varianta č. 1 jednotného obecného soudnictví a Ústavněprávní výbor doporučil Poslanecké sněmovně variantu č. 2, která ji akceptovala jako své doporučení vládě. Vláda pak předložila soudní řád správní, který byl schválen jako zákon č. 150/2002 Sb. Oproti původnímu vládnímu návrhu, který Nejvyšší správní soud umisťoval v Praze, Ústavněprávní výbor na návrh poslance Zdeňka Koudelky schválil změnu sídla soudu do Brna, což akceptovala i Poslanecká sněmovna. Svou činnost zahájil v roce 2003.

Agenda[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší správní soud zejména rozhoduje ve správním soudnictví o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů správních, tj. o kasačních stížnostech. Mimoto tomuto soudu přísluší i zvláštní agenda, rozhoduje o:

Nejvyšší správní soud je také kárným soudem ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Kromě toho v jeho sídle zasedá zvláštní senát, složený ze tří soudců Nejvyššího správního soudu a tří soudců Nejvyššího soudu, který rozhoduje o kompetenčních sporech mezi soudy a správními orgány nebo mezi soudy obecnými a soudy správními.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Soud se skládá z předsedy a místopředsedy (jmenuje je prezident s kontrasignací předsedy vlády nebo jím pověřeného člena), předsedů senátů a dalších soudců. Předseda soudu jmenuje a odvolává dva členy Rady Justiční akademie. Předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje dva asistenty soudce, kteří z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení.

Nejvyšší správní soud má devět senátů, které rozhodují ve složení:

  • předseda senátu a dva soudci – kasační stížnosti
  • předseda senátu a čtyři soudci – kasační stížnost ve věci azylu
  • rozšířený senát – předseda senátu a šest soudců – ve věcech volebních, politických stran, kompetenčních sporech
  • rozšířený senát – předseda senátu a osm soudců – ve věcech mu postoupených rozšířeným senátem (pokud při rozhodování dojde k odlišnému právnímu názoru než k tomu vyjádřenému v jiném rozhodnutí rozšířeného senátu)

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Místopředsedové[editovat | editovat zdroj]

Budova[editovat | editovat zdroj]

Před budovou soudu stojí socha Spravedlnosti od Mariuse Kotrby.

Soud sídlí na Moravském náměstí v budově č. 6, jejímž jádrem je původně bytový dům palácového typu postavený v novorenezančním slohu mezi roky 1869–1871 brněnským stavitelem Moritzem Kellnerem. Budovu roku 1902 odkoupil stát, který ji využíval jako sídlo Okresního hejtmanství Brno-venkov. Po vzniku Československa zde sídlil Úřad okresní politické správy a Zemská školní rada, v období protektorátu pak německý oberlandrát, aby se po válce využití vrátilo politické správě okresu Brno-venkov.

Později došlo k připojení dvou sousedních domů, Fleischackerova domu č. 4 v Solniční ulici a bytového domu č. 1 v Joštově ulici, čímž byla završena její dispoziční kompozice. Kolaudace proběhla roku 1994 a budova sloužila až do roku 2003 prodejnám, kancelářím taxislužby, okresního úřadu, školského úřadu, Okresní inspekce požární ochrany a pedagogicko-psychologické poradny. Poté byla budova určena za sídlo nově zřízeného Nejvyššího správního soudu a prošla proto až do roku 2006 rozsáhlou rekonstrukcí.[2] Soud mezitím sídlil v pronajatých prostorách na Masarykově ulici.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Záznam projednávání 8. února 2002 v Poslanecké sněmovně
  2. Budova soudu, NSSoud.cz
  3. Historie správního soudnictví, NSSoud.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49° 11′ 51″ s. š., 16° 36′ 24″ v. d.