Krajský soud v Brně
| Krajský soud v Brně | |
 Justiční palác v Brně, sídlo Krajského soudu v Brně |
|
| Odvolací soud | Vrchní soud v Olomouci |
|---|---|
| Sídlo | Brno |
| Počet soudců | 160 |
| Předseda soudu | JUDr. Jaromír Pořízek |
| Adresa | Rooseveltova 16 601 95 Brno |
| Oficiální web | |
| Počet obcí v obvodu | 1 479 |
 |
|
Krajský soud v Brně je krajský soud se sídlem v Brně, který spadá do působnosti Vrchního soudu v Olomouci. Soud má od roku 2004 zřízenou pobočku ve Zlíně (pouze pro věci občanskoprávní a trestní) a od roku 2008 pobočku v Jihlavě (také pouze pro věci občanskoprávní a trestní).
Hlavní soudní budova se nachází v justičním paláci v Rooseveltově ulici, odloučené pracoviště (pro věci obchodní) je umístěno v nové budově v Husově ulici. Pobočka ve Zlíně se nachází v moderní budově v ulici Dlouhé Díly, kde sídlí spolu s Okresním soudem ve Zlíně, Okresním státním zastupitelstvím ve Zlíně a pobočkou Krajského státního zastupitelství v Brně. Pobočka v Jihlavě sídlí spolu s Okresním soudem v Jihlavě na třídě Legionářů, kde se v jejich sousedství nachází i Okresní státní zastupitelství v Jihlavě a pobočka Krajského státního zastupitelství v Brně.
Obsah |
Soudní obvod [editovat]
Přímo do obvodu Krajského soudu v Brně patří obvody těchto okresních soudů:
- Městský soud v Brně
- Okresní soud v Blansku
- Okresní soud Brno-venkov
- Okresní soud v Břeclavi
- Okresní soud v Hodoníně
- Okresní soud v Prostějově
- Okresní soud ve Vyškově
- Okresní soud ve Znojmě
Pobočce ve Zlíně je svěřena většina občanskoprávních a trestních věcí z obvodů těchto okresních soudů:
Pobočce v Jihlavě je svěřena většina občanskoprávních a trestních věcí z obvodů těchto okresních soudů:
Historie [editovat]
Krajský soud v Brně vznikl roku 1850, tehdy patřil do obvodu Vrchního zemského soudu v Brně. Do jeho obvodu pak spadaly Okresní soud civilní pro Brno-město, Okresní soud civilní pro Brno-okolí, Okresní soud trestní v Brně a dále okresní soudy v Blansku, Boskovicích, Břeclavi, Bučovicích, Hustopečích, Ivančicích, Jevíčku, Kloboukách, Kunštátě, Moravské Třebové, Pohořelicích, Slavkově u Brna, Svitavách, Tišnově, Vyškově, Ždánicích a Židlochovicích.[1] Roku 1940 přibyly okresní soudy v Bystřici nad Pernštejnem, Městě Žďár, Novém Městě na Moravě a Velké Bíteši,[2] což zůstalo i po roce 1945, kdy byl navíc připojen i obvod okresního soudu v Náměšti nad Oslavou.[3] Naopak roku 1947 okresní soud v Pohořelicích přešel pod tehdejší Krajský soud ve Znojmě.[4]
Mezi lety 1949 až 1960 se jeho obvod shodoval s tehdejším Brněnským krajem, takže měl ve svém obvodu Okresní soud civilní v Brně, Okresní soud trestní v Brně a dále okresní soudy v Blansku, Boskovicích, Břeclavi, Bučovicích, Bystřici nad Pernštejnem, Hustopečích, Mikulově, Moravské Třebové, Moravském Krumlově, Rosicích, Slavkově, Svitavách, Tišnově, Velké Bíteši, Vyškově, Znojmě a Židlochovicích.[5] Od roku 1960 je jeho obvod vymezen podle územního Jihomoravského kraje.
Podezření z manipulace insolvenčních řízení [editovat]
Na konci září 2011 se ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil rozhodl podat k Nejvyššímu správnímu soudu kárné žaloby na předsedu soudu Jaromíra Pořízka a místopředsedu Jana Kozáka, na kterého podal i trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Důvodem mělo být nezákonné přidělení celkem 295 insolvenčních věcí v letech 2010 a 2011 soudcům, kteří je podle rozvrhu práce vyřizovat neměli, a v tomto smyslu i sestavení nezákonného rozvrhu práce pro rok 2011. V rámci kárného řízení ministr navrhl pro JUDr. Pořízka udělení důtky a u Mgr. Kozáka odvolání z funkce místopředsedy soudu.[6]
Kárný soud (NSS ČR) však u místopředsedy Mgr. Kozáka zjistil pouze drobné pochybení při jednoměsíčním pozastavení nápadu ve své agendě a potrestal jej půlročním odnětím příplatku za funkci místopředsedy soudu, ve zbytku byl ministerského obvinění zproštěn nebo bylo řízení jako promlčené zastaveno.[7] Také u předsedy soudu JUDr. Pořízka byla kárná žaloba podána opožděně a soud proto řízení zastavil.[8]
Reference [editovat]
- ↑ Nařízení ministeria záležitostí vnitřních, ministeria práv a ministeria financí ze dne 21. dubna 1854, č. 103/1854 Ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského, ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona ze dne 11. června 1868, č. 55/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních
- ↑ § 1 odst. 3 vládního nařízení ze dne 4. července 1940, č. 249/1940 Sb., o organisačních změnách některých krajských soudů v obvodu vrchního soudu v Brně
- ↑ § 1 odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 19. září 1945, č. 79/1945 Sb., o zatímní úpravě soudnictví v zemích České a Moravskoslezské
- ↑ Vyhláška ministra spravedlnosti ze dne 3. července 1947, č. 133/1947 Sb., o některých opatřeních v oboru územní organisace okresních soudů v zemi Moravskoslezské
- ↑ Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů
- ↑ Ministr spravedlnosti podal kárné žaloby na místopředsedu a předsedu Krajského soudu v Brně, Justice.cz, 30. září 2011
- ↑ Brněnský soudce o talár nepřijde, ministerstvo neuspělo, Novinky.cz, 18. ledna 2012
- ↑ Předseda brněnského soudu nepůjde před kárný senát, Novinky.cz, 19. ledna 2012
