Krajský soud v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krajský soud v Brně
Justiční palác v Brně
Justiční palác v Brně
Odvolací soud Vrchní soud v Olomouci
Sídlo Brno
Počet soudců 159
Předseda soudu JUDr. Jaromír Pořízek
Místopředseda soudu JUDr. Pavel Bachratý
JUDr. Drahomír Drápal
JUDr. Tomáš Foltas, Ph.D.
JUDr. Marie Káňová
JUDr. Petr Kovanič
Mgr. Jan Kozák
JUDr. Tomáš Lichovník
JUDr. Helena Nováková
Adresa Rooseveltova 16
601 95 Brno
Webové stránky
Mapka soudního obvodu
KS Brno.PNG

Krajský soud v Brně je krajský soud se sídlem v Brně, který spadá do působnosti Vrchního soudu v Olomouci. Soud má od roku 2004 zřízenou pobočku ve Zlíně[1] a od roku 2008 pobočku v Jihlavě.[2]

Sídlo[editovat | editovat zdroj]

Hlavní soudní budova se nachází v justičním paláci v Rooseveltově ulici, odloučené pracoviště (pro věci obchodní) je umístěno v nové budově v Husově ulici. Pobočka ve Zlíně se nachází v moderní budově v ulici Dlouhé Díly, kde sídlí spolu s Okresním soudem ve Zlíně, Okresním státním zastupitelstvím ve Zlíně a pobočkou Krajského státního zastupitelství v Brně. Pobočka v Jihlavě sídlí spolu s Okresním soudem v Jihlavě na třídě Legionářů, kde se v jejich sousedství nachází i Okresní státní zastupitelství v Jihlavě a pobočka Krajského státního zastupitelství v Brně.

Hlavní budova v Brně byla postavena na místě zbořených jezuitských kasáren v letech 1906–1909 na základě projektu vídeňského architekta Alexandra Wielemanse.[3] Historizující budova je pětipodlažní a tvoří samostatný blok se dvěma vnitřními dvory. Před vstupem se nachází dva vysoké sloupy, na jejichž vrcholcích jsou lvi se štíty. Justiční palác je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka.[4]

Soudní obvod[editovat | editovat zdroj]

Přímo do obvodu Krajského soudu v Brně patří obvody těchto okresních soudů:

Pobočce ve Zlíně je svěřena většina občanskoprávních a trestních věcí z obvodů těchto okresních soudů:

Pobočce v Jihlavě je svěřena většina občanskoprávních věcí z obvodů těchto okresních soudů:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obvod Krajského soudu v Brně k roku 1930

Krajský soud v Brně vznikl roku 1850, tehdy patřil do obvodu Vrchního zemského soudu v Brně. Do jeho obvodu pak spadaly Okresní soud civilní pro Brno-město, Okresní soud civilní pro Brno-okolí, Okresní soud trestní v Brně a dále okresní soudy v Blansku, Boskovicích, Břeclavi, Bučovicích, Hustopečích, Ivančicích, Jevíčku, Kloboukách, Kunštátě, Moravské Třebové, Pohořelicích, Slavkově u Brna, Svitavách, Tišnově, Vyškově, Ždánicích a Židlochovicích.[5] Roku 1940 přibyly okresní soudy v Bystřici nad Pernštejnem, Městě Žďár, Novém Městě na Moravě a Velké Bíteši,[6] což zůstalo i po roce 1945, kdy byl navíc připojen i obvod okresního soudu v Náměšti nad Oslavou.[7] Naopak roku 1947 okresní soud v Pohořelicích přešel pod tehdejší Krajský soud ve Znojmě.[8]

Mezi lety 19491960 se jeho obvod shodoval s tehdejším Brněnským krajem, takže měl ve svém obvodu Okresní soud civilní v Brně, Okresní soud trestní v Brně a dále okresní soudy v Blansku, Boskovicích, Břeclavi, Bučovicích, Bystřici nad Pernštejnem, Hustopečích, Mikulově, Moravské Třebové, Moravském Krumlově, Rosicích, Slavkově, Svitavách, Tišnově, Velké Bíteši, Vyškově, Znojmě a Židlochovicích.[9] Od roku 1960 je jeho obvod vymezen podle územního Jihomoravského kraje.

V roce 2011 podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil kárné žaloby na předsedu soudu Jaromíra Pořízka a místopředsedu Jana Kozáka kvůli podezření z manipulace insolvenčních řízení. Kárný senát Nejvyššího správního soudu však zjistil jen drobná pochybení a řízení zastavil.[10][11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′48″ s. š., 16°36′42″ v. d.

  1. Zákon č. 171/2004 Sb. Dostupné online
  2. Zákon č. 117/2008 Sb. Dostupné online
  3. Lk. Justiční palác [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-02-05, [cit. 2014-05-19]. Dostupné online.  
  4. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-05-19]. Záznam IdReg 161186: Krajský soud. Dostupné online.  
  5. Nařízení ministeria záležitostí vnitřních, ministeria práv a ministeria financí ze dne 21. dubna 1854, č. 103/1854 Ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského, ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona ze dne 11. června 1868, č. 55/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních
  6. § 1 odst. 3 vládního nařízení ze dne 4. července 1940, č. 249/1940 Sb., o organisačních změnách některých krajských soudů v obvodu vrchního soudu v Brně
  7. § 1 odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 19. září 1945, č. 79/1945 Sb., o zatímní úpravě soudnictví v zemích České a Moravskoslezské. Dostupné online
  8. Vyhláška ministra spravedlnosti ze dne 3. července 1947, č. 133/1947 Sb., o některých opatřeních v oboru územní organisace okresních soudů v zemi Moravskoslezské. Dostupné online
  9. Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti ze dne 29. ledna 1949, č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online
  10. Ministr spravedlnosti podal kárné žaloby na místopředsedu a předsedu Krajského soudu v Brně, Justice.cz, 30. září 2011
  11. Předseda brněnského soudu nepůjde před kárný senát, Novinky.cz, 19. ledna 2012

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]