Vrchní soud

Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska. Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.

Vrchní soudy bývají^[zdroj?] jedním z nejvyšších článků soudní soustavy.

V České republice jsou druhým nejvyšším článkem soustavy obecných soudů. Zřízeny jsou dva:

• Vrchní soud v Praze – působnost pro Městský soud v Praze, Krajský soud v Praze, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem a Krajský soud v Hradci Králové,
• Vrchní soud v Olomouci – působnost pro Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě.

Historie

Na českém území byly zavedeny roku 1850, kdy v Čechách působil Vrchní zemský soud v Praze a pro Moravu i rakouské Slezsko Vrchní zemský soud v Brně (zemským soudem se nazýval soud v hlavním městě země s působností odpovídající krajským soudům). Později byly přejmenovány na vrchní soudy. Zrušeny byly roku 1949, roku 1993 byly obnoveny.

Agenda

Po vyčlenění správního soudnictví soudním řádem správním ke krajským soudům a Nejvyššímu správnímu soudu je jejich jedinou agendou rozhodování o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů tam, kde tyto soudy rozhodují v I. stupni, například ve věcech ochrany osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech.

Existence vrchních soudů je kritizována jako nadbytečná a je poukazováno na malou relevanci jejich rozhodovací činnosti, podmíněnou i tím, že tyto soudy na rozdíl od Nejvyššího soudu nezveřejňují svou judikaturu. Vzhledem k tomu je již delší dobu uvažováno o jejich zrušení a tím přeměně soustavy českých soudů z komplikovanější čtyřčlánkové na jednodušší trojčlánkovou (okresní soud - krajský soud - Nejvyšší soud).

Odkazy

Související články

• Soud
• Soudy v Česku