Linec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Linec
Linz
Pohled na Linec
Pohled na Linec
Linec – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 266 m n. m.
stát: Rakousko Rakousko
spolková země: Horní Rakousko
Linec
Red pog.png
Linec
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 96,048 km²
počet obyvatel: 189.500 (2008)
hustota zalidnění: 1967 obyv. / km²
správa
starosta: Franz Dobusch (SPÖ)
oficiální web: http://www.linz.at
telefonní předvolba: +732
PSČ: 4010, 4020, 4030, 4040, 4047
označení vozidel: L

Linec (německy Linz) je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy. S 189 500 obyvateli (údaj k 31. prosinci 2008) je i největším městem Horních Rakous a po Vídni a Štýrském Hradci třetím největším v celém Rakousku. Leží na Dunaji a rozkládá se na ploše 95,98 km². Linec je statutárním městem a taktéž okresem.

Linec byl vybrán společně s litevským Vilniusem za Evropské hlavní město kultury roku 2009.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Antika[editovat | editovat zdroj]

Pro zajištění přechodu přes Dunaj založili Římané v polovině 1. století pevnost Lentia, která byla ve 2. století v době markomanských válek zvětšena. V pozdějších letech byla několikrát zničena Germány. První oficiální zmínky o Lentii jsou z roku 410. Město přežilo stěhování národů a udrželo si trvalé osídlení.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

V období raného středověku se stal Linec důležitější po rozšíření Bavorského vévodství směrem na východ. Roku 799 se poprvé oficiálně objevuje německý název města „Linze". Během vlády Karlovců plnilo město funkci trhu a celnice. Do roku 1210 spadal Linec pod bavorské vévody.

Za Babenberků se Linec vyvinul na město, roku 1240 obdrželo město městského soudce a pečeť. Linecké mýto bylo významným zdrojem peněz rakouských vévodů, což vedlo k velkému rozvoji města. Roku 1335 zde byl uzavřen zisk Korutan Habsburky. Roku 1230 bylo založeno nové náměstí.

Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana. Fridrich III. si zvolil Linec jako rezidenci a město se stalo v letech 1489 až 1493 centrem Svaté říše římské po dobytí Vídně Matyášem Korvínem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Linec je díky své poloze důležitou křižovatkou silniční, železniční a vodní dopravy.

Silnice[editovat | editovat zdroj]

Dopravní uzel Hinsenkampplatz ve čtvrti Urfahr, nedaleko mostu Niebelungů.

Linec je důležitým dopravním uzlem. Kromě na jih od města ležící dálnice A1 Vídeň - Salcburk, je zde dálnice A7 (Mühlkreisautobahn)), spolu s jejím plánovaným prodloužením jako S10 (Mühlviertler Schnellstraße), důležitá spojnice do České republiky, vedoucí územím města. Na území obce Ansfelden, jihozápadně od Lince, začíná dálnice A25 (Welser Autobahn) napojující se na dálnici A8 (Innkreisautobahn) vedoucí až do německého Pasova.

Důležité vnitroměstské tahy:

  • Wiener Straße (S-J)
  • Dinghoferstraße (S-J)
  • Humboldtstraße (S-J)
  • Salzburger Straße (V-Z)
  • Freistädterstraße (V-Z)
  • Leonfeldner Straße (S-J)
  • Waldeggstraße/Kellergasse/Sandgasse/Hopfengasse/Kapuzinerstraße (Západní obchvat - „Westumfahrung“, S-J)
  • Kremstal Straße (V-Z)
  • Rudolfstraße
Most Niebelungů spojující centrum města se čtvrtí Alt-Urfahr.
Významné dopravní stavby
  • Most Niebelungů: vystavěn 1938
  • tunel Römerbergtunnel: otevřen 1967
  • most VÖEST-Brücke: otevřen 1972
  • tunel Mona-Lisa-Tunnel a obchvat obce Ebelsberg: otevřen 2000
  • překrytí dálnice A7 ve čtvrti Bindermichl: otevřeno 2005
  • Dálnice A26 Linzer Autobahn - západní obchvat: plánováno 2010–2012
  • silniční most přes Dunaj u Tabákové továrny: projekt

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Nákladní nádraží krátce před zbořením na podzim 2006.

Od roku 1825 stavěná a roku 1832 otevřená koněspřežná dráha z Gmundenu, přes Wels a Linec do Českých Budějovic byla první železnicí na evropském kontinentu. Železnice spojovala Dunaj s Vltavou a byla impulsem k rozvoji Lince jako dopravní křižovatky.

V roce 1852 byl Linec napojen na trať společnosti Dráha císařovny Alžběty a stal se klíčovým pro dopravu do Bavorska a Salcburku. Vedle hlavního nádraží na tehdejším jižním konci města bylo roku 1880 otevřeno Centránlní nákladové a seřaďovací nádraží pro nákladní dopravu.

Původní linecké hlavní nádraží bylo v době druhé světové války zničeno bombardováním a bylo obnoveno v letech 1945 až 1950. V letech 2000 až 2004 bylo v rámci tzv. Bahnhofsoffensive ÖBB postavena nová nádražní budova s vylepšeným napojením na místní dopravu. Stavba byla dokončena roku 2004 a roku 2005 ho začala využívat i společnost LILO, Linzer Lokalbahn, a její nádraží bylo zrušeno..

Linec hlavní nádraží

Linecká nádraží pro osobní dopravu:

Linecké železniční mosty:

  • Železniční most Summerauer Bahn
  • Železniční most ve čtvrti Urfahr: otevřen 1900.
  • Most pro S-Bahn ve čtvrti Urfahr: plánované otevření 2012.

Veřejná doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Linci a Trolejbusová doprava v Linci.
Tramvaj Cityrunner

Podnik Linz Linien (dříve ESG, dnes část akciové společnosti Linz AG) provozuje v Linci tramvajovou dopravu tvořící páteř městské hromadné dopravy doplněnou rozsáhlou sítí trolejbusových a autobusových linek. V Linci je také v provozu systém taxi na zavolání AST (Anruf-Sammel-Taxi).

5. prosince 2004 byla uvedena do provozu zásadní stavba Linecké městské dopravy, přeložka tramvajové trati do tunelu vedoucího pod nově budované hlavní nádraží. Přeložený úsek délky 1,9 km mezi stanicemu Bulgariplatz a Goethekreuzung tak výrazně zlepšil napojení nádraží na síť MHD. V prostoru nádraží vznikl také nový autobusový terminál.

Mezi Lincem a obcí Eferding je od roku 1912 v provozu trať společnosti Linzer Lokalbahn (LILO). Zahájení provozu lineckého S-Bahnu z hlavního nádraží na nádraží Linec Mühlkreisbahnhof je plánováno na rok 2012.[2]

Lodní doprava a přístavy[editovat | editovat zdroj]

Kontejnerový přístav v Linci
Nákladní loď na Dunaji v Linci

Linec je největším přístavem Rakouska a horního Dunaje vůbec. Leží na největší vodní cestě Evropy, která je díky kanálu Rýn-Mohan-Dunaj spojnicí mezi Severním a Černým mořem. V roce 2005 bylo v městském přístavu provozovaném Linz AG a v přístavu společnosti VÖEST-Alpine naloženo a vyloženo 6,9 mil. tun zboží, a to i přesto že v nedalekém Ennsu byl vystavěn čtvrtý rakouský přístav. Z celkového objemu zboží připadá cca 0,6 mil. tun na obchodní přístav, 0,6 mil. na ropný přístav, 1,9 mil. tun na kontejnerový přístav a 3,8 mil na přístav VÖEST-Alpine[3]

Linecký přístav má rozlohu cca 150 ha, z toho 45 ha vodních ploch. V plánu je jeho rozšíření.

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Linecké letiště Blue Danube Airport Linz se nachází v Hörschingu 12 km jihozápadně od Lince. Z letiště jsou v provozu linky do měst Düsseldorf, Frankfurt am Main, München, Zürich, Wien, Salzburg a Graz. Z nízkonákladových společností odtud létá Ryanair do Londýna a Girony u Barcelony. Společnost Niki na Palma de Mallorca a společnost TUIfly na letiště Köln-Bonn. Dále také charterové lety do Egypta, Řecka, Itálie, Chorvatska, Španělska, Tuniska a Turecka. Na letišti je také provozována nákladní doprava. Jako mateřské toto letiště používá společnosti Amerer Air. Z letiště také létá DHL do svého evropského hubu v Lipsku. V roce 2007 odbavilo letiště 773.000 cestujících.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Pöstlingberg poutním kostelem
Alte Dom, pohled z hlavního náměstí
  • Poutní kostel - bazilika Pöstlingberg: Symbol města, Poutní kostel na vrchu vysokém 537 m. n m., postaven v letech 1738 - 1774
  • Pöstlingbergbahn: adhezní dráha s největším sklonem na světě (sklon 10,5 %), vystavěna roku 1898. Konečná stanice ve věži opevnění města
  • Linzer Grottenbahn: na Pöstlingbergu, v bývalé pevnosti, otevřena 1906, okružní úzkorozchodná dráha
  • Mariä-Empfängnis-Dom: také zvaný Neuer Dom, vybudovaný v letech 1862 - 1924, novogotická, z pískovcového kamene, s nedokončenými detaily; největší kostel Rakouska, kapacita cca 20.000 osob, po dómu sv. Štěpána ve Vídni, druhá nejvyšší kostelní věž (134,8 m)
  • Alter Dom: jezuitský kostel z roku 1669 s dvěma věžemi
  • Landhaus: ve stylu italské renesance, z roku 1564. Kašna z roku 1648.
  • Hauptplatz: největší náměstí na Dunaji, sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a radnicí Alten Rathaus
  • Landstraße: Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí města. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Je také významnou z hlediska obchodu, je třetí nejfrekventovanější (pěší) ulicí Rakouska
  • Stadtpfarrkirche: Městský farní kostel na pozdně románských základech, barokizován roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III:
  • Linzer Schloss: Linecký zámek - první zmínky z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum
  • Martinskirche: první zmínka z roku 799, původně považován za nejstarší kostel Rakouska, dle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století [4]
  • Botanická zahrada: okolo 100.000 návštěvníku za rok, leží na vrchu Bauernberg, plocha 4,2 ha, 8.000 druhů rostlin
  • Hotel Zum Schwarzen Bären: Hotel u černého medvěda - rodný dům tenoristy Richarda Taubera

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Finanční noviny.cz: Svět v roce 2009 v očekávaných událostech, Server ČTK, 22.12.2008
  2. http://www.nachrichten.at/lokal/linz/499638 Oberösterreichische Nachrichten, 7. Dezember 2006
  3. www.linz.at, Hafen Linz – Umschlagsmengen 2005 (Seite abgerufen am 7. November 2007)
  4. ORF ON Science – Neues und Altes zur Martinskirche von Linz [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]