Tyrolsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

upravit geografie Tento článek z oblasti geografie nebo místopisu potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Tirol
Zemská vlajka Zemská služební vlajka
Zemská vlajka Zemská služební vlajka
Zemský znak Historický zemský znak
Zemský znak Historický zemský znak Štýrska
Základní údaje
Status: Spolková země Rakouska
Zemské hlavní město a největší město: Innsbruck
ISO 3166-2: AT-7
Oficiální web: [1]
Tyrolsko na mapě Rakouska
Tyrolsko na mapě Rakouska
Politika
Zemský hejtman / zemská hejtmanka: Günther Platter (ÖVP)
Obyvatelstvo
Obyvatel: 701 556
Hustota: 55 obyvatel/km²
Geografie
Rozloha: 12 648 km²
Okresy Tyrolska
 

Tyrolsko či Tyroly (německy Tirol) je spolková země na západě Rakouska. Metropolí a současně největším městem Tyrolska je Innsbruck. Jedná se o severní část původně většího Tyrolska, jehož zbytek (Jižní Tyrolsko) náleží od 10. září 1919 Itálii.

Prakticky celé rozlehlé území zabírají Alpy. Země se dělí na dvě části: větší Severní Tyrolsko (německy Nordtirol) v západním výběžku Rakouska a menší Východní Tyrolsko (Osttirol). Tyto oblasti jsou navzájem odděleny Salzburskem (viz mapa). Na hranicích Východního Tyrolska s Korutany ve Vysokých Taurách se nachází nejvyšší vrchol Rakouska Grossglockner 3797 m n.m. Široké a hluboké údolí Innu tvoří přirozenou hranici mezi vápencovými Alpami na severu a rulovými středními Alpami. V tomto údolí je také soustředěna většina obyvatel Tyrolska, což si vyžádalo i zvýšený rozvoj dopravy. Proto zde byla zavedena před více než sto lety železniční trať a v současnosti dálnice A12 (E60). Řeka Inn protéká i Innsbruckem.

Pohled na tyrolská údolí z vrcholu Zugspitze.

Obsah

[editovat] Dějiny

Nejstaršími známými obyvateli dnešního Tyrolska byli Ilyrové a Keltové. Na konci 1. století př. n. l. dobyli území Římané a začlenili jej do provincií Raetia, Noricum a Venetia. V 6. – 7. století pronikli až do údolí Adige k dnešnímu Salornu Bavoři. Původní rétorománské obyvatelstvo (Ladinové) našlo tehdy útočiště v Dolomitech. V 11. století získali do správy od římskoněmeckých císařů rozsáhlá území kolem obchodní cesty přes Brennerský průsmyk tridentský a brixenský biskup. Ve 12. století začal zemi pod svou vládu sjednocovat šlechtický rod Vintschgauerů, který si od roku 1230 říkal hrabata z Tirol (podle rodového hradu Tirol u Meranu). Ten si ve 13. století vymohl na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlá léna s fojtskými a hraběcími právy. Roku 1363 zdědili Tyrolsko Habsburkové. Tyrolsko se těšilo větším výsadám než ostatní habsburské země (např. císař Maxmilián udělil obyvatelům Tyrolska právo nosit zbraň a použít ji na ochranu své země). Od 4. února 1803 bylo k Tyrolsku připojeno i území Tridentska. V napoleonských dobách (1805 - 1814) patřilo k Bavorskému království, Tridentsko však bylo po místním povstání připojeno 28. února 1810 k Italskému království. V roce 1809 vypuklo proti bavorské nadvládě a drancování země lidové povstání, v jehož čele stál Andreas Hofer (v roce 1810 byl v italské Mantově popraven). Od vídeňského kongresu 1815 bylo Tyrolsko opět spojeno s Tridentskem v jeden celek a znovuzačleněno do Rakouska. Po první světové válce bylo Tridentsko 3. listopadu 1918 anektováno Itálií, která pak 10. září 1919 získala i převážně německojazyčné Jižní Tyrolsko.

[editovat] Povrch

Tyrolsko je s 12 647,71 km2 třetí nejrozlehlejší zemí Rakouska. Navíc je to také spolková země s nejdelšími hranicemi, které jsou dlouhé 719 km. Svoje hranice sdílí Tyrolsko s Německem, Itálií a z malé části také se Švýcarskem.

Celý povrch Tyrolska zabírají Východní Alpy. Ty se zde člení do následujících horských skupin:

[editovat] Největší města

(počet obyvatel k 24.9. 2004)

Panorama Innsbrucku.

[editovat] Hospodářství

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Tyrolsko

V hospodářství Tyrolska je důležitý průmysl textilní, dřevozpracující, sklářský, chemický, strojírenství a potravinářský. Na příjmech se významně podílí také cestovní ruch (ročně v průměru 40 mil. přenocování návštěvníků). Zemědělství je omezeno vcelku jen na údolí Innu. Ve vedlejších údolích převládá chov dobytka. Reliéf umožnil výstavbu velkých hydroelektráren (např. Prutz-Imst, Silz-Sellrain, Zillertal). Ve středověku kvetoucí hornictví (rudy stříbra, olova, sůl, měď) zcela zaniklo.

Wappen Tirol Okresy a statutární město spolkové země Tyrolsko

Imst | Innsbruck | Innsbruck-venkov | Kitzbühel | Kufstein | Landeck | Lienz | Reutte | Schwaz
z • d • e
Rakousko – Österreich – (A)
Rakouské spolkové země a jejich hlavní města
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Tyrolsko“