Šumavská župa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Německé Rakousko a jeho správní dělení, Šumavská župa je v horní části oranžového území

Šumavská župa (německy Böhmerwaldgau) byla jedna z oblastí hlásící se k vládě mezinárodně neuznaného státu Německé Rakousko vyhlášeného německými nacionalisty po skončení první světové války.

Šumavská župa vznikla podobně jako ostatní župy v Českých zemích reakcí českých Němců na nově vznikající československý stát založený na ideji národnostního státu Čechů a Slováků, která se vylučovala s jedinou jimi akceptovatelnou podobou republiky konfederačního charakteru bez přímé kontroly Prahy nad územím s německým obyvatelstvem.

Župa se nacházela v jižních a západních Čechách, u dnešní česko-rakouské a česko-německé hranice; představovala tedy dnešní oblast Šumavy a Pošumaví se správním centrem v Českém Krumlově. De facto se jednalo o samostatný útvar, který během své existence pouze vyjednával o samotném připojení k Německému Rakousku a centrální vláda ve Vídni území nikdy nekontrolovala, jelikož mladá československá republika, pro níž možnost ztráty pohraničí představovala existenciální problém, stihla hnutí zavčas potlačit.

Jen několik dní po proklamaci o připojení župy k Hornímu Rakousku vstoupila 29. listopadu 1918 nově-vznikající československá armáda (pluk č. 91) do hlavního župního města v Českém Krumlově, 3. prosince dobyla Kaplici a ke konci roku 1918 byla již celá Šumava obsazena československými vojenskými jednotkami, čímž Šumavská župa de facto zanikla.

De iure pak potvrdila příslušnost regionu k Československu Saint-Germainská smlouva.