Znojmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znojmo
Masarykovo (Dolní) náměstí

Masarykovo (Dolní) náměstí

znak obce Znojmovlajka obce Znojmoznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0647 593711
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Znojmo (CZ0647)
obec s rozšířenou působností: Znojmo
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 65,93 km²
počet obyvatel: 33 964 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 290 m
PSČ: 669 02
zákl. sídelní jednotky: 31
části obce: 9
katastrální území: 10
adresa městského úřadu: Městský úřad Znojmo
Obroková 2/10
669 22 Znojmo
starosta / starostka: Ing. Vlastimil Gabrhel
Oficiální web: http://www.znojmocity.cz
Ofic. web MÚ: http://www.muznojmo.cz
E-mail: info@muznojmo.cz

Znojmo (Česko)
Red pog.png
Znojmo, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Znojmo (německy Znaim) je město s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 55 km jihozápadně od Brna a 75 km severozápadně od Vídně. Hranice Rakouska probíhá osm km od města. Žije zde téměř 34 tisíc obyvatel. Je druhým největším městem Jihomoravského kraje a historickým centrem jihozápadní Moravy. V historickém jádru města se nachází (Dolní) masarykovo náměstí (Znojmo), Horní náměstí (Znojmo) a další.

Až do roku 2000 bylo Znojmo okresním městem správního okresu Znojmo. Za Rakouska-Uherska a za první Československé republiky bylo do roku 1928 také město statutární.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie do Třicetileté války[editovat | editovat zdroj]

Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od osmého století našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé slovanské hradiště (nynější část města Hradiště), které chránilo brod přes řeku Dyji vzdálený asi 900 m, kudy procházela obchodní cesta z české kotliny do Podunají. Uvnitř hradiště, které v osmém až desátém století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska, byly ve velkomoravském období zřejmě vystavěny mimo jiné dva kamenné kostely, jejichž existence však někdy bývá zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé pohřebiště, objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Hradiště bylo někdy v 10. století vyvráceno Maďary a následně je během století jedenáctého vystřídal přemyslovský hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Konrád I. Brněnský.

První písemná zmínka o Znojmě je v padělané listině, hlásící se do roku 1048, kterou kníže Břetislav zakládá proboštství v Rajhradě a kde je mezi svědky uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I.. Nejpozději po roce 1092 zde vzniklo samostatné údělné přemyslovské knížectví. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince − znojemské denáry.

Rotunda svaté Kateřiny z první poloviny 11. století

Nejvýznamnější ze znojemských Přemyslovců Konrád II. Ota, který postupně ovládl celou Moravu a nakonec se stal i knížetem v Čechách, založil v roce 1190 premonstrátský klášter v Louce, který stojí na jih od historického středu města. V letech 1222–1226 bylo Znojmo Přemyslem I. Otakarem povýšeno na královské město, první svého druhu na jižní Moravě, a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hippolyta na Hradišti společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy sv. Anežky České, sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou.

V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. klášter minoritů (1226–1239), později zde vznikl i klášter klarisek (1271–1274). Po bitvě na Moravském poli (26. srpna 1278) byl ve společné klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie pohřben český král Přemysl II. Otakar (1279). V roce 1296 přenesl Václav II. pozůstatky svého otce do chrámu sv. Víta v Praze. V lednu 1307 se u znojemských minoritů sešli český král Rudolf I. se svým otcem římským králem Albrechtem I., aby zde vyhlásili nový řád posloupnosti panovníků na českém trůnu, který však kvůli brzkému Rudolfovu úmrtí a odlišné vůli české šlechty nikdy nevešel v platnost. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město několikrát zastaveno vévodům rakouským. V roce 1404 bylo jako bašta stoupenců moravského markrabího Prokopa Lucemburského dva měsíce bezúspěšně obléháno vojsky rakouského vévody Albrechta IV. a uherského krále Zikmunda. V husitských válkách v 1. polovině 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.

Historie po Třicetileté válce[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské, uzákoňující dědičnost Habsburků na českém trůnu a rekatolizaci. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli zchudlé Znojmo během tří dnů Švédové pod velením generála Lennart Torstensona (16031651).

Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako bitva u Znojma. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u Vídně roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař Josef I. prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili pivovar. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku 1921 slouží Jihomoravskému muzeu. Z původního hradu se zachovala pouze románská rotunda sv. Kateřiny a do roku 1892 stála u vstupu z předhradí takzvaná Loupežnická věž.

Znojemský viadukt z roku 1871 byl součástí Severozápadní dráhy. Stav po výměně mostovky roku 2009.

Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do Brna, Prahy a Vídně, vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s odbočkou na Znojmo (1870) a zejména Severozápadní dráhy Vídeň-Znojmo-Jihlava-Nymburk-Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované pařížským Place de l'Étoile. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek kaolinu přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či krajský soud s věznicí (1913–1919, dnes zde sídlí soud okresní).

Historie v 1. polovině 20. století[editovat | editovat zdroj]

Znojmo před rokem 1909

Slibný rozmach města umrtvila první světová válka. Při rozpadu Rakousko-Uherska na podzim 1918 se Znojmo stalo centrem separatistického regionu Německé jižní Moravy, který se vzepřel připojení k nově vzniklému Československu a s odvoláním na Wilsonem deklarované právo sebeurčení vyhlásil sounáležitost s Německým Rakouskem. Teprve vojenskou intervencí 16. prosince 1918 bylo Znojmo s okolím obsazeno československými jednotkami. Následoval mohutný příliv českého úřednictva do města a s tím související odchod části Němců, zejména z řad inteligence. Tím byla dosavadní majorita Němců ve městě vyrovnána na poměr 1:1. V roce 1920 byl starostou města zvolen první Čech – Dr. Josef Mareš. Díky jeho uvážlivé politice širokého konsensu se podařilo soužití mezi oběma národnostmi ve městě udržet v klidných mezích. Rozvoj města v meziválečném období byl i nadále díky masivní výstavbě obytných domů dynamický, přesto se město začalo poprvé ve své historii potýkat se syndromem města na periferii. Vznik celní hranice mezi ČSR a Rakouskem, redukce provozu na Severozápadní dráze a další centralistická opatření pražské vlády do značné míry omezily vývoz tradičních znojemských komodit do rozlehlé spádové oblasti v okolí Vídně a přispěly ke zchudnutí značné části obyvatel Znojma. Tento aspekt přispěl k silné radikalizaci německého obyvatelstva, zejména po vzniku Sudetoněmecké strany.

Mnichovskou dohodou z podzimu 1938 bylo Znojmo připojeno k hitlerovské Třetí říši. To vyvolalo exodus značné části českého a židovského obyvatelstva ze Znojma do okleštěného zbytku republiky. Židovská synagoga byla uzavřena a později zbořena. S koncem druhé světové války na jaře 1945 bylo Znojmo poškozeno několika nálety sovětských a amerických bombardérů. Přímý zásah dostala budova staré radnice, velké škody utrpělo vlakové nádraží. Německá branná moc město opustila těsně před příchodem Rudé armády (8. května 1945). S příchodem Sovětů a obnovením československé státní moci došlo k divoké fázi odsunu německého obyvatelstva z města. První vlaky po obnovené trati z vnitrozemí přivážely stovky českých novousedlíků. Později, ve fázi organizovaného odsunu, bylo německé obyvatelstvo internováno v prostoru nuceného pracovního tábora na Pražské třídě. Ve městě také v letech 1945–1948 zasedal mimořádný lidový soud. Během vlakových transportů v roce 1946 bylo odsunuto do amerického okupačního pásma v Německu na 15 tisíc znojemských Němců. Nové obyvatelstvo přicházelo zejména z oblasti Českomoravské vrchoviny a také z Hané, Valašska a Slovácka. Jednalo se o největší etnickou proměnu v dějinách města od 13. století.

V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězila ve Znojmě na celé čáře kandidátka Komunistické strany Československa. Po komunistickém převratu v únoru 1948 došlo k postupnému uzavření hranic s Rakouskem. Znojmo se stalo tzv. hraničářským městem, „hrází proti imperialismu“.

Součástí města byly dříve i obce Dobšice, Dyje, Kuchařovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice a Suchohrdly,[2] které dnes tvoří Svazek obcí Znojemsko.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Znojma
Sčítání lidu Obyvatelé celkově Národní příslušnost
Rok Němci Češi jiná
1880 12 772 11 012 1 528 232
1890 15 167 12 936 1 982 249
1900 16 988 14 584 2 032 372
1910 19 683 16 812 2 496 375
1921 21 197 7 988 11 691 1 518
1930 25 855 8 347 16 139 1 369
1971 26 126
1981 39 263
1991 39 949
2001 35 773
2011 34 078 16 19 061 4 928 Moravané

[3] [4] [5]

Struktura obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Památky ve městě a okolí[editovat | editovat zdroj]

Mikulášské náměstí, vlevo kostel sv. Mikuláše, vpravo Svatováclavská kaple
Související informace naleznete také v článcích Seznam kostelů a kaplí ve Znojmě a Seznam kulturních památek ve Znojmě.

Ve městě Znojmě se nachází mnoho památek, z nichž jsou některé zapsány i do seznamů kulturních památek ČR. Samotné město Znojmo je městskou památkovou rezervací, ve městě se nachází i Národní kulturní památka České republikyrotunda svaté Kateřiny z 12. století, ta je památkově chráněna z důvodu zachovalých nástěnných maleb z roku 1134, jež zobrazují přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a také podobizny moravských údělných knížat. Mimo tuto NKP ČR se ve městě nachází i 216 nemovitých kulturních památek ČR.[6] Mezi nejznámější tyto památky patří znojemské kostely, Loucký klášter a další bývalé kláštery, různé měšťanské domy a další památky. Mezi další významnější památky patří i Znojemský hrad nad údolím Gránického potoka, rozsáhlé několikapatrové Znojemské podzemí z 13.17. století, Sealsfieldův kámen položený k památce spisovatele Charlese Sealsfielda či Znojemská radniční věž postavená Mikulášem ze Sedlešovic. Z městských domů vynikají např. Althanský, Daunův nebo Ugartův palác.

Radnice města Znojma nabízí na svých stránkách iniciativu 77 divů Znojma, jež má podporovat turistický ruch a zobrazovat tak památky dělené do několika skupin, tyto památky jsou prezentovány na různých veletrzích cestovního ruchu či v městských tiskovinách. Rozvoji turistického ruchu po krajině i po památkách ve Znojmě a okolí také napomáhají různé cyklostezky či vinné stezky, město Znojmo podporuje několik projektů k rozvoji turistického ruchu.[7] Ve městě Znojmě se nachází 7. zastavení trojstátní trasy poutních míst nazvané Kristkova podyjská glyptotéka.

V blízkosti historického jádra města se nachází hráz vodní nádrže Znojmo.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Maskot města Znojma – znojemská okurka

V roce 2005 vznikl Hudební festival Znojmo, který se od té doby rozrůstá a prodlužuje.[zdroj?] Každý ročník je zaměřen na jiného skladatele a s tím souvisí i obměna podtitulů festivalu (Na Händela Bacha, (ne)vinná degustace Mozarta, Ludwig wein Beethoven, In vino Vivaldi). V roce 2008 vznikl jako součást Hudby Znojmo další festival, Znojmo Jazz Fest a v roce 2009 následoval VOC festival Znojmo s podtitulem "dny folkloru a originálních znojemských vín".[zdroj?]

Znojemské vinobraní[editovat | editovat zdroj]

Každý rok probíhá Znojemské historické vinobraní, spojené s prodejem burčáku a kulturními atrakcemi po celém městě.[8] Vinobraní se pravidelně účastní asi 80 tisíc návštěvníků.[9]

Vinařství[editovat | editovat zdroj]

Díky příhodným klimatickým podmínkám se ve městě daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Dnes se město stalo opětovně centrem vinařství a cílovým místem milovníků přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého Národního parku Podyjí.

Znojmo je vinařskou obcí ve Znojemské vinařské podoblasti (viniční tratě Kraví hora, Načeratický kopec, Pod lesem, Třešňovka, Hajden, U sv. Urbana, Horní Leska, Křivánky, Za křížem, Gránice, Rajská zahrada, Lajtny).

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí dva velké sportovní celky, a to fotbalový klub 1. SC Znojmo založený v roce 1953[10] a hrající Gambrinus ligu a hokejový klub Orli Znojmo hrající od sezony 2011/12 mezinárodní rakouskou hokejovou ligu. Dalším významnějším klubem ve Znojmě je florbalový TJ VHS Znojmo, který mezi lety 2008 a 2010 hrál extraligu, ale v roce 2010 sestoupil do nižší ligy.[11] Klubem, který hraje extraligu a má základnu ve Znojmě je i korfbalový klub Korfbal Znojmo. Ve městě působí také dva vodácké oddíly, a to TJ Znojmo – Oddíl kanoistiky a Vodácký oddíl Neptun. Vodácký oddíl Neptun provozuje od roku 2010 Centrum volnočasových aktivit Stará Vodárna realizovaný v rámci dotačního programu Evropské unie. Od roku 2009 ve Znojmě také působí tým amerického fotbalu TJ Znojmo Knights, který je od roku 2012 členem ČAAF.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.  
  3. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9. 1984
  4. Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  5. ČSÚ
  6. MonumNet, seznam památek ve Znojmě
  7. 77 divů Znojma, Znojmo city
  8. Znojemské vinobraní
  9. idnes.cz: Do Znojma a Mikulova dorazilo 120 tisíc lidí. Jaké vinobraní bylo lepší?
  10. ŠOBA, Milan. Historie [online]. Znojmo: eSports.cz, 2010, [cit. 2010-08-24]. Dostupné online.  
  11. Redakce. A-tým: Extraligo nashledanou. Články TJ VHS Znojmo [online]. 2010-04-09 [cit. 2010-08-24]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
  • KACETL, Jiří. 77 divů Znojma. Znojmo : Znojemská Beseda, 2008. 51 s.  
  • FILIP, Aleš; KOZDAS, Jan; KREJČÍ, Jiří; KREJČOVÁ, Lenka. Znojmo-od středověku po moderní dobu. Brno, K-public 2012. ISBN 978-80-87028-09-4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo Znojmo ve Wikislovníku