Znojmo

Znojmo
	Radniční věž
	znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0647 593711
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4):	Znojmo (CZ0647)
obec s rozšířenou působností:	Znojmo
	pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální výměra:	65,93 km²
počet obyvatel:	34 759 (2009)
zeměpisná šířka:	48° 51′ 20″ s. š.
zeměpisná délka:	16° 02′ 56″ v. d.
nadmořská výška:	290 m
PSČ:	669 02
zákl. sídelní jednotky:	31
části obce:	9
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Městský úřad Znojmo; Obroková 2/10; 669 22 Znojmo
starosta / starostka:	Ing. Petr Nezveda
	Oficiální web: http://www.znojmocity.cz; Ofic. web MÚ: http://www.muznojmo.cz; E-mail: info@muznojmo.cz
	Znojmo, Česká republika
	Zdroje k infoboxu a částem obce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Vinařská obec Znojmo
Vinařská oblast	Vinařská oblast Morava
Vinařská podoblast	podoblast znojemská
Viniční tratě	Kraví hora Načeratický kopec Pod Lesem Třešňovka Hajden U Sv. Urbana Horní Leska Křivánky Za Křížem Gránice Lajtny

Znojmo (německy Znaim) je město s rozšířenou působností ležící na jihu Moravy, nachází se na levém břehu řeky Dyje, 52 km jihozápadně od města Brna. Zaujímá rozlohu 65,93 km² a čítá 34 759^[1] obyvatel. Je to tedy druhé největší město Jihomoravského kraje. Do tohoto kraje náleží od roku 1960. Předtím od roku 1949 náleželo do tehdejšího Brněnského kraje. Před zrušením zemského zřízení bylo až do 31. prosince 1948 centrum politického okresu Znojmo. Za Rakouska-Uherska a za první Československé republiky bylo do roku 1928 také město statutární.

Obsah

1 Historie města
2 Památky ve městě a okolí
3 Sport
4 Kultura
- 4.1 Znojemské vinobraní
5 Partnerská města
6 Místní části
7 Další části města Znojma
8 Související články
9 Odkazy
- 9.1 Reference
- 9.2 Externí odkazy

[editovat] Historie města

[editovat] Historie města do Třicetileté války

Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. V období velkomoravském se na protějším ostrohu rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (nynější Hradiště sv. Hypolita), které chránilo brod přes řeku Dyji, kudy procházela obchodní cesta z české kotliny do Podunají. Hradiště, ležící asi 900 m severovýchodně od brodu na výšině nad levým břehem řeky, vystřídal v přemyslovské době před rokem 1100 hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Břetislav I.

V roce 1055 zde vzniklo údělné přemyslovské knížectví, v roce 1190 založil znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce a roku 1226 se, na základě královského privilegia Přemysla I. Otakara, stává Znojmo městem královským. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hypolita společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy sv. Anežky České, sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou.

V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. klášter minoritů (1226–1239), později zde vznikl i klášter klarisek (1271–1274). Po bitvě na Moravském poli (26. srpna 1278) byl ve společné klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie pohřben český král Přemysl II. Otakar (1279). V roce 1296 přenesl Václav II. pozůstatky svého otce do chrámu sv. Víta v Praze. V konfesijních sporech v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské.

Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.

[editovat] Historie města po Třicetileté válce

V období třicetileté války obléhali Znojmo Švédové, kteří si vynutili velké výpalné. Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 koná zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské, uzákoňující dědičnost Habsburků na českém trůnu, rekatolizaci a germanizaci.

V období třicetiletých válek v první polovině března roku 1645 obsadila město švédská vojska pod velením generála Lennart Torstensona (1603-1651).

Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako bitva u Znojma. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u Vídně roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař Josef I. prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili pivovar. Od roku 1784 byl hrad využíván jako kasárna a špitál a od roku 1921 slouží Jihomoravskému muzeu. Z původního hradu se zachovala pouze na druhém nádvoří románská rotunda sv. Kateřiny a do roku 1892 zde stála i takzvaná Loupežnická věž. Další rozvoj města Znojma nastal až v 19. století s vybudováním císařských silnic do Brna, Prahy a Vídně a v souvislosti s nalezením ložisek kaolínu (keramický průmysl).

[editovat] Vinařství

Díky příhodným klimatickým podmínkám se ve městě daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Dnes se město stalo opětovně centrem vinařství a cílovým místem milovníků přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého Národního parku Podyjí.

[editovat] Památky ve městě a okolí

Mikulášské náměstí, vlevo kostel sv. Mikuláše, vpravo Svatováclavská kaple

Podrobnější informace naleznete v článku 77 divů Znojma.

Město Znojmo nabízí na svých webových stránkách iniciativu nalezení 77 divů Znojma, tyto památky a zajímavosti jsou rozdělené do několika skupin. V těchto skupinách jsou jak světské, tak sakrální památky. Tyto památky jsou prezentovány i na dalších místech a veletrzích.^[2]

Znojemské staré město s křivolakými uličkami, založené na pozdně románském půdorysu na počátku 13. století, oddělené od nového města z velké části zachovanými městskými hradbami je chráněno jako městská památková rezervace.
Radniční věž, postavená v letech 1445–1448 Mikulášem ze Sedlešovic, je symbolem města a patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v Česku. Věž je 79,5 m vysoká a její vyhlídkový ochoz je celoročně přístupný.
Znojemské podzemí z 13. – 17. století vzniklo propojením několikapatrových bývalých sklepů měšťanských domů. Podzemí je zpřístupněno a je svojí délkou 30 km nejdelší v ČR.
Znojemský hrad na skalním ostrohu nad údolím potoka a parku Gránice byl v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek. Dnes se v něm nachází expozice muzea.
Hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Rotunda je chráněna jako národní kulturní památka.
Gotický kostel sv. Mikuláše zbudovaný na románských základech po roce 1338 se zachovanou gotickou výzdobou
Kaple svatého Václava na Mikulášském náměstí je dvoupatrová, postavená po roce 1521 s horním prostorem zaklenutým krouženou vladislavskou klenbou, jedinou na Moravě.
Kostel Nalezení sv. Kříže při dominikánském klášteru, založen asi r. 1230 Přemyslem Otakarem I. Původně gotický halový chrám, přestavěn v baroku v letech 1653-1677. Poslední přestavba byla v 18. století barokní. Výrazně se uplatňuje v panoramatu města.
Jezuitský kostel svatého Michala na Jezuitském náměstí s pozdně gotickým kněžištěm a se štukovou síťovou klenbou a raně barokní lodí z doby po roce 1642 se zachovanou barokní výzdobou.
Kostel sv. Alžběty ve Vídeňské ulici, původně gotický, rozšířený barokně po roce 1650. U kostela se nachází sousoší Kalvárie z poloviny 18. století.
Z původního kláštera minoritů a klarisek založeného v polovině 13. století se zachovala křížová klenba a ambit v dnešní budově Jihomoravského muzea. V klášteře byl v letech 1279 – 1297 pohřben po bitvě na Moravském poli král Přemysl Otakar II.
Barokní kostel sv. Hypolita na Hradišti, s freskami malíře Josefa Winterhaldera z 18. století.
Bývalý premonstrátský klášter v Louce s kostelem Nanebevzetí panny Marie a sv. Václava byl založen jako kanonie premonstrátů v roce 1190, za husitských válek byl zničen. Právě zde v 16. století zavedli řeholníci na klášterních zahradách pěstování tzv. znojemských okurek. Po roce 1748 byl klášter budován znovu jako velkorysá barokní stavba. Stavba nebyla z důvodu zrušení kláštera během reforem císaře Josefa II. dokončena. Klášter poté sloužil jako tabáková továrna a později byl přeměněn na kasárna.
Sealsfieldův kámen

[editovat] Sport

Ve městě působí dva velké sportovní celky, a to fotbalový klub 1. SC Znojmo a hokejový klub HC Znojemští Orli. Populárními sporty ve Znojmě se za poslední roky stal korfbal a florbal, oba sporty jsou zde na extraligové úrovni.

[editovat] Kultura

V roce 2005 vznikl Hudební festival Znojmo, který se od té doby rozrůstá a prodlužuje. Každý ročník je zaměřen na jiného skladatele a s tím souvisí i obměna podtitulů festivalu (Na Händela Bacha, (ne)vinná degustace Mozarta, Ludwig wein Beethoven, In vino Vivaldi). V roce 2008 vznikl jako součást Hudby Znojmo další festival, Znojmo Jazz Fest a v roce 2009 následoval VOC festival Znojmo s podtitulem "dny folkloru a originálních znojemských vín". Město prezentuje nejen svoji kulturu také na serverech YouTube a Facebook.