Padělek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Padělek, falzifikát nebo falzum je předmět, který se vydává za jiný, obvykle cennější předmět. Jeho původce je padělatel nebo falzátor. Padělky se vyskytují v mnoha oblastech, počínaje platidly (penězokazectví), listinami a dokumenty, přes umělecké předměty, starožitnost i až po průmyslové zboží, zejména značkové. Padělání peněz, výtvarných děl, veřejných listin a ochranných značek jsou samostatné trestné činy, ostatní se mohou trestat jako podvod. Odhaduje se, že komerční ztráty způsobené paděláním v současnosti dosahují asi 500 miliard USD.[1]

Padělání peněz[editovat | editovat zdroj]

Padělání peněz (neboli penězokazectví) je nezákonné reprodukování platidel, přičemž jsou tyto reprodukce vydávány za pravé. Padělání peněz je téměř v každém státě trestným činem, v některých zemích je dokonce trestán smrtí. V ČR má právo vydávat peníze pouze Česká národní banka, která je jediným emitentem bankovek a mincí v ČR. Česká národní banka také sleduje výskyt padělků mincí a bankovek v oběhu. Počet případů padělání bankovek je výrazně snížen ochrannými prvky a náročnějšími technikami tisku originálních bankovek.

Padělky bankovek se hodnotí podle pětibodové stupnice:

  • 5 - neumělý padělek - kvalita je opravdu bídná a padělek lehce rozeznatelný
  • 4 - méně zdařilý padělek
  • 3 - zdařilý padělek
  • 2 - nebezpečný padělek
  • 1 - velmi nebezpečný padělek - téměř se neliší od originálu.

Padělání peněz a české zákony[editovat | editovat zdroj]

Nový trestní zákoník jedná o padělání peněz v paragrafech 233 až 238 a zakazuje nejen samo padělání, ale i držení a používání padělaných peněz, držení padělatelského náčiní a materiálu, a to nejen vzhledem k české, ale i jakékoli jiné měně, k platebním kartám a šekům. O významu padělání svědčí i to, že těmito paragrafy začíná celá Hlava 6 o hospodářské trestné činnosti a že trestná je už i příprava k němu. Skutečnost, že trestné může být placení padělanými penězi, i když je člověk přijal jako pravé (§ 235 Tr. zák.), je argument pro bezhotovostní placení.

Padělání a pozměňování veřejných listin[editovat | editovat zdroj]

Také padělání listin má dlouhou historii a ve starších dobách sloužilo hlavně k dokládání majetkových práv. Trestní zákon výslovně zmiňuje celní a daňové nálepky či pásky (§ 245), veřejné listiny včetně osobních dokladů (§ 348 trestního zákona), úřední razítka, lékařské zprávy a posudky (§ 350) a poštovní známky. Podobnou povahu má padělání puncovních značek na předmětech z drahých kovů.

Padělání listin se objevuje i v historii. Habsburkové padělají Privilegium maius, ale i Oldřich II. z Rožmberka takto získává větší moc.

Padělání uměleckých děl[editovat | editovat zdroj]

Padělkem je například obraz namalovaný tak, aby vypadal jako dílo známého mistra nebo dokument, který předstírá jiného autora nebo stáří. Padělatel je tedy v jistém smyslu protikladem plagiátora, který cizí dílo vydává za své, kdežto padělatel vydává vlastní dílo za cizí. Za jakéhosi krále padělatelů lze považovat holandského malíře van Meegerena, který napodoboval obrazy Vermeera a dalších s takovým úspěchem, že je nejen prodával sběratelům, ale oklamal i několik znalců. Člověk, který by výtvarné dílo napodobil v úmyslu, aby bylo považováno za dílo jiného autora, může být podle § 271 Tr. zák. potrestán až tříletým vězením, pokud by tím získal velký prospěch, až do deseti let.

Z české historie jsou známé i padělky literární, například falešné Rukopisy královédvorský a zelenohorský nebo Velesova kniha. Naopak se nepodařilo dokázat padělání Písně Vyšehradské.

Padělání značkového zboží[editovat | editovat zdroj]

Dalším velmi rozšířeným druhem padělků jsou kopie průmyslového zboží známých značek, které působí známým firmám obrovské škody. Trestní zákoník (§ 268) výslovně uvádí neoprávněné užití cizí ochranné známky na zboží či službě nebo neoprávněné užívání cizí firmy a firmy s ní zaměnitelné.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Falšování. Sv. 8, str. 1039
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Padělání. Sv. 8, str. 831
  • POLSKOJ, Georgij Nikolajevič. Z penězokazeckých dílen. Praha : Lidové nakladatelství, 1987.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Naím, M., Černá kniha globalizace. Praha: Nakladatelství Vyšehrad 2008, str. 107.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]