Jan Vermeer

Dívka s perlovou náušnicí (mezi lety 1665-67)

Mlékařka (mezi lety 1658-1660)

Dívka čtoucí dopis (1658)

Jan Vermeer van Delft [jan frmér fan delft], také Joannis van der Meer (pokřtěn 31. října 1632, Delft - 15. prosince 1675 tamtéž) byl nizozemský barokní malíř.

Obsah

1 Život
2 Dílo
3 Reference
4 Související články
5 Externí odkazy

Život [editovat]

Byl pokřtěn v protestantském kostele Nieuwe Kerk v Delftu. Jeho otec se původně jmenoval Reynier Janz Vos a teprve později si z neznámých důvodů změnil příjmení na Vermeer. Pracoval jako hostinský, po svatbě o sobě tvrdil, že je výrobcem hedvábí. Snad proto se na mnoha Vermeerových obrazech objevují nejrůznější látky a tapiserie. Vermeer starší však také nakupoval a prodával obrazy a byl členem cechu sv. Lukáše.

Vermeer a jeho rodina, příslušníci nižší střední třídy, žili ve velkém domě, zájezdním hostinci jménem Mechelen. Janovi prarodiče byli negramotní a negramotná byla i Janova matka. Jan se narodil jako druhé dítě a jediný syn.

Motivace Jana stát se umělcem a jeho počátky jsou obestřeny tajemstvím, ale musel šest let navštěvovat ateliér mistra, jenž byl členem cechu sv. Lukáše (tj. cechu malířů), než mohl sám roku 1653 vstoupit do cechu, signovat a prodávat vlastní díla. Někteří z badatelů se dokonce domnívají, že se Vermeer vydal za studii do Amsterdamu či Utrechtu.

Vermeer se oženil v roce 1653 s Catharinou Bolnesovou, která byla katolička (není jisté, zda Jan po svatbě konvertoval). Z manželství vzešlo celkem jedenáct dětí, které byly vychovávány v katolické víře.

Na Vermeerově raném díle je patrné, že se mladý malíř vyrovnával s vlivy náboženské, mytologické a žánrové malby utrechtské školy, která vycházela z Caravaggia. Vermeerova tchyně vlastnila skromnou sbírku obrazů utrechtských mistrů. Byla navíc vzdálenou příbuznou utrechtského malíře Abrahama Bloemarta.

Krátce poté přichází obrat a Vermeer se zaměřuje na malbu scén z běžného života. S podobnými tématy získali slávu malíři jako Gerard Terborch, Nicolas Maes nebo Pieter de Hoogh. Přesto jsou Vermeerovy obrazy jiné: figury na obrazech jsou zachyceny jakoby v jediném a jedinečném okamžiku, což jim dodává nezvyklou důstojnost i živost.

Zdá se, že Vermeer se v období svých malířských počátků živil – podobně jako jeho otec – prodejem uměleckých děl jiných malířů. V průměru vytvořil jen dvě plátna ročně, přesto se při každé příležitosti na nejrůznějších listinách pokládá za malíře. Později byl nepochybně pokládán za znalce, takže býval zván, aby odhadl cenu obrazů, ale také jeho vlastní obrazy se prodávaly za velmi vysokou cenu.

Vermeer příliš netvořil ani v časech největší slávy, dobře však prodával. Když jej roku 1663^[1] v ateliéru navštívil francouzský cestovatel Balthasar de Monconys, Vermeer mu nemohl ukázat ani jedinou vlastní práci. Když pak společně navštívili dům pekaře Hendricka van Buytena, sběratele Vermeerových děl, de Monconys si do deníku poznamenal, že viděl „obraz s jedinou figurou“ za neuvěřitelnou cenu 600 zlatých (guilder).

V roce 1669 Vermeera dvakrát navštívil bohatý mladý znalec umění Pieter van Beckhout, který si poznamenal, že viděl některé ukázky Vermeerova umění, přičemž nejpozoruhodnějším aspektem na nich byla perspektiva. Na období 1662-1663 a 1670-1671 byl Jan Vermeer opakovaně zvolen do čela cechu sv. Lukáše. V tomto období byl také - spolu s Hansem Jordaensem - povolán do Haagu, kde bylo jeho úkolem posoudit pravost řady obrazů, jež se prodávaly jako díla slavných italských mistrů, mj. Rafaela Santiho a Michelangela.^[2] Roku 1660 se Vermeerova rodina z hostince Mechelen přestěhovala do menšího domu na Oude Langendijk, který vlastnila Janova tchyně. Za francouzské invaze v roce 1672 se příjmy rodiny s jedenácti dětmi rapidně snížily. Válečná doba obchodu s uměním nepřála a na Vermeera zřejmě dolehly finanční problémy. Maloval ještě méně než dřív a je pravděpodobné, že se obavy o budoucnost projevily i na jeho zdravotním stavu. Umírá v roce 1675 a zanechává po sobě vdovu, jedenáct dětí a značné dluhy.

V roce 2003 natočil režisér Peter Webber film o okolnostech vzniku Vermeerova obrazu Dívka s perlovou náušnicí. Hlavní role vytvořili Scarlett Johanssonová a Colin Firth.^[3]

Dílo [editovat]

Vermeerovo zachované dílo tvoří pouhých 37 obrazů, které tudíž patří k nejvzácnějším vůbec. Po počátečním hledání se Vermeer soustředil na žánrové obrazy poměrně malého formátu, které však vynikají jak kompozicí, tak také živostí a mimořádným zacházením se světlem. Zájem o jeho dílo, dříve málo známé, se probudil v 19. století a od té doby stále roste. O Vermeera se velice zajímali impresionisté (zejména Vincent van Gogh), Marcel Proust, Salvador Dalí a další. Počátkem 20. století jeho obrazy kupovali američtí milionáři za astronomické sumy. Vermeerovy obrazy byly proto také často padělány, proslavil se zejména padělatel Han van Meegeren. Roku 2004 byl obraz Mladá žena u spinetu vydražen za 30 milionů dolarů.

	Název	Rok	Velikost	Umístění
1	Kristus u Marie a Marty	1654/1655	160 × 142 cm, olej na plátně	National Gallery of Scotland, Edinburg
2	Svatá Praxedis (přisuzováno)	1655	101,6 × 82,6 cm, olej na plátně	Musée de la Chapelle de la Visitation, Monaco
3	Diana s družkami	1655/1656	98,5 × 105 cm, olej na plátně	Mauritshuis, Den Haag
4	U kuplířky	1656	143 × 130 cm, olej na plátně	Gemäldegalerie Alte Meister, Drážďany
5	Spící děvče	1657	87,6 × 76,5 cm, olej na plátně	Metropolitan Museum of Art, New York
6	Čtenářka u otevřeného okna	1657	83 × 64,5 cm, olej na plátně	Gemäldegalerie Alte Meister, Drážďany
7	Ulice v Delftu	1657/1658	54,3 × 44 cm, olej na plátně	Rijksmuseum, Amsterdam
8	Voják a smějící se děvče	1658	49,2 × 44,4 cm, olej na plátně	Frick Collection, New York
9	Muž a dáma u vína	1658–1660	66,3 × 76,5 cm, olej na plátně	Staatliche Museen zu Berlin, Preussischer Kulturbesitz, Berlín
10	Děvečka se džbánem mléka	1658–1660	45,4 × 41 cm, olej na plátně	Rijksmuseum, Amsterdam
11	Děvče se sklenicí vína	1659/1660	78 × 67,5 cm, olej na plátně	Herzog Anton Ulrich-Museum, Braunschweig
12	Pohled na Delft	1660/1661	98,5 × 117,5 cm, olej na plátně	Mauritshuis, Den Haag
13	Přerušená hodina hudby	1660/1661	38,7 × 43,9 cm, olej na plátně	Frick Collection, New York
14	Čtenářka v modrém	1662–1664	46,5 × 39 cm, olej na plátně	Rijksmuseum Amsterdam
15	Hodina hudby	1662–1665	74,6 × 64,1 cm, olej na plátně	Buckinghamský palác, Londýn
16	Žena s váhami	1662–1664	42,5 × 38 cm, olej na plátně	National Gallery of Art, Washington D.C.
17	Hráčka na loutnu u okna	1664	51,4 × 45,7 cm, olej na plátně	Metropolitan Museum of Art, New York
18	Mladá dáma s perlovým náhrdelníkem	1664	55 × 45 cm, olej na plátně	Staatliche Museen zu Berlin, Preussischer Kulturbesitz, Berlín
19	Mladá dáma s konvicí vody	1664/1665	45,7 × 40,6 cm, olej na plátně	Metropolitan Museum of Art, New York
20	Děvče s perlovou náušnicí	1665	45 × 40 cm, olej na plátně	Mauritshuis, Den Haag
21	Koncert	1665/1666	69 × 63 cm, olej na plátně	Isabella Stewart Gardner Museum, Boston (ukradeno 1990)
22	Psaní dopisu ve žlutém	1665–1670	45 × 39,9 cm, olej na plátně	National Gallery of Art, Washington D.C.
23	Hlava dívky	1666/1667	44,5 × 40 cm, olej na plátně	Metropolitan Museum of Art, New York
24	Dívka s flétnou (přisuzováno)	1665/1670	20 × 17,8 cm, olej na dřevě	National Gallery of Art, Washington D.C.
25	Dívka s červeným kloboukem	1666/1667	23,2 × 18,1 cm, olej na dřevě	National Gallery of Art, Washington D.C.
26	Dáma se služkou a s dopisem	1667/1668	89,5 × 78,1 cm, olej na plátně	Frick Collection, New York
27	Astronom	1668	50,8 × 46,3 cm, olej na plátně	Louvre, Paříž
28	Geograf	1668/1669	53 × 46,6 cm, olej na plátně	Städelsches Institut, Frankfurt am Main
29	Milostný dopis	1669/1670	44 × 38,5 cm, olej na plátně	Rijksmuseum, Amsterdam
30	Krajkářka	1669/1670	24,5 × 21 cm, olej na plátně	Louvre, Paříž
31	Dáma s dopisem a služkou	1670	71 × 59 cm, olej na plátně	National Gallery of Ireland, Dublin
32	Mladá žena u spinetu	1670	25,5 × 20 cm, olej na plátně	Wynn Collection, Las Vegas
33	Alegorie víry	1671–1674	114,3 × 88,9 cm, olej na plátně	Metropolitan Museum of Art, New York
34	Kytaristka	1672	53 × 46,3 cm, olej na plátně	Kenwood House, Londýn
35	Malířství	1666-1673	130 × 110 cm, olej na plátně	Kunsthistorisches Museum, Vídeň
36	Dáma u spinetu	1673–1675	51,7 × 45,2 cm, olej na plátně	National Gallery, Londýn
37	Sedící dáma u spinetu	1673–1675	51,5 × 45,5 cm, olej na plátně	National Gallery, Londýn