Mauritshuis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mauritshuis v Haagu

Mauritshuis, Koninklijk Kabinet van Schilderijen (česky Mořicův dům, Královská malířská galerie) je obrazárna nizozemského národního muzea v Haagu, nacházející se na Korte Vijverberg 8 v klasicistním paláci z roku 1640.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Palác postavil Pieter Post podle projektu architekta Jacoba van Campena jako rezidenci hraběte Johana Mauritse van Nassau-Siegen (1604–1679), který byl v té době guvernérem holandské Brazílie, dočasné nizozemské državy v Pernambucu. Jde o přísně symetrickou dvoupatrovou budovu se čtyřmi apartmány a velkou halou. Každý apartmán sestává z předsíně, pokoje, kabinetu a šatny. Původně měla budova kopuli, která byla zničena při požáru v roce 1704.

V roce 1685 byla přejmenována na Hotel van staat; ubytovávali se zde členové nizozemského parlamentu (Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden). V roce 1704 palác vyhořel a následně byl renovován – tato renovace skončila v roce 1720.

Stavba, k níž přiléhá vodní nádrž, je jedním z nejkrásnějších příkladů nizozemského klasicismu s vlivy italské renesance a byla prohlášena za národní památku.

V poslední době prošla obrazárna Mauritshuis rozsáhlou rekonstrukcí a přístavbou. Slavnostní znovuotevření se konalo 27. června 2014 za účasti krále Willema-Alexandera.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1820 koupil budovu nizozemský stát jako sídlo Královské malířské galerie. Dnes světoznámá obrazárna byla otevřena v roce 1822 jako Královský kabinet malířství a Královský kabinet kuriozit. V roce 1875 celé muzeum bylo přeměněno na galerii. Její základ tvořila kolekce asi 200 obrazů – sbírka místodržitele Viléma V., prince oranžského, kterou předal Nizozemskému státu jeho syn, král Vilém I. V současnosti sbírka obsahuje na 800 obrazů, mezi nimiž jsou díla nejvýznamnějších nizozemských a vlámských malířů především 17. století (zlatý věk nizozemského malířství), mezi jiným Rembrandta, Vermeera (Diana s nymfami, Dívka s perlou, Pohled na Delft), Jana Steena, Franse Halse, Carela Fabritia, Gerarda ter Borcha, Antoona van Dycka nebo Paula Pottera; významnou součástí sbírky jsou i díla Hanse Holbeina mladšího.

Mauritshuis byl státní institucí do roku 1995, kdy byla zprivatizována. Nadace zřízená v té době se zavázala spravovat jak budovu (která je ve vlastnictví státu, od něhož ji má muzeum pronajatu), tak sbírky, které má od státu dlouhodobě zapůjčeny. Muzeum spolupracuje pravidelně s muzei a galeriemi v jiných zemích, pořádá pravidelně i tematické krátkodobé výstavy. V roce 2007 muzeum zhlédlo téměř 250.000 návštěvníků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mauritshuis na polské Wikipedii a Mauritshuis na anglické Wikipedii.

  1. Spectaculaire heropening Mauritshuis (Slavnostní znovuotevření obrazárny Mauritshuis), http://www.denhaag.nl/home/bewoners/to/Spectaculaire-heropening-Mauritshuis.htm

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mauritshuis ve Wikimedia Commons