Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
budova "Kunsthistorisches Museum" ve Vídni Austria
interiér muzea
"Stavba babylónské věže" Pieter Brueghel
Jedna z galerií

Uměleckohistorické muzeum (německy Kunsthistorisches Museum, zkráceně také KHM) ve Vídni patří mezi nejvýznamnější muzea umění v Evropě.


Historie[editovat | editovat zdroj]

Podnět k vybudování instituce dal císař František Josef I. V rámci sanace městských hradeb Vídně vznikala na jejich místě ve 2. pol. 19. století výstavná okružní třída (něm. Ringstraße) a budova Uměleckohistorického musea s protilehlým přírodovědným muzeem (Naturhistorisches museum) měly vytvářet jednotný komplex v rámci rozšířeného císařského paláce (Hofburg). Návrhem byl pověřen v té době již renomovaný německý architekt Gottfried Semper, asistoval mu Karl von Hasenauer. Stavba probíhala v letech 1872-1891. Obě muzea, od jejichž přímého propojení s císařským palácem bylo nakonec upuštěno, byla slavnostně otevřena 17. října 1891. Budovy byly vystavěny v neorenesančním stylu inspirovaném italskou renesancí. Budova je obdélníkového tvaru a má délku 60 metrů. Fasáda byla zhotovena z pískovce. Interiér budovy je velmi dekorativní, vykládán mramorem, zdoben štukami, zlatem a dekorativní výmalbou interiérů.

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Obrazová galerie[editovat | editovat zdroj]

Základem muzejních sbírek tvořily sbírky Habsburků, především sbírka portrétů a brnění Ferdinanda II. Tyrolského, sbírka císaře Rudolfa II. (větší část z nich, je rozptýlena po celé Evropě) a sbírka obrazů arcivévody Leopolda I. Viléma.


K nejvýznamnějším sbírkovým předmětům patří:

  • Jan van Eyck: "Kardinál Niccolò Albergati" ("Kardinal Niccoló Albergati"), 1438
  • Albrecht Dürer: "Adoration of the Trinity" (Anbetung der heiligen Dreifaltigkeit), 1511
  • Giuseppe Arcimboldo: "Léto" (Sommer), 1563
  • Michelangelo Merisi da Caravaggio:
    • "Růžencová madona" (Die Rosenkranzmadonna) 1606/07
    • "The Crowning with Thorns"
    • "David s hlavou Goliáše"
  • Peter Paul Rubens:
    • "Ildefonso Altar" (Der Altar des hl. Ildefonso), 1630-32
    • "Kožíšek" (Das Pelzchen), 1638
  • Rafael Santi: "Madonna na louce" (Madonna im Grünen), 1506
  • Johannes Vermeer: "Malíř v jeho ateliéru" (Die Malkunst), 1665/66
  • Diego Velázquez: Několik portrétů španělské královské rodiny, dárek Habsburkům, poslaných do Vídně.
  • Pieter Brueghel:
    • "Zápas masopustu s půstem" (Kampf zwischen Fasching und Fasten), 1559
    • "Dětské hry" (Kinderspiele), 1560
    • "Stavba Babylónské věže" (Turmbau zu Babel), 1563
    • "Nesení kříže" (Kreuztragung Christi), 1564
    • "The Gloomy Day (Feb.-Ma.)" (Düsterer Tag (Vorfrühling)), 1565
    • "The Return of the Herd (Oct.-Nov.)" (Heimkehr der Herde (Herbst)), 1565
    • "Lovci ve sněhu (Dec.-Jan.)" (Jäger im Schnee (Winter)), 1565
    • "Podobenství o slepicích" (Bauer und Vogeldieb), 1568
    • "Selská svatba" (Bauernhochzeit), 1568/69
    • "Selský tanec" (Bauerntanz), 1568/69

Sbírky Kunsthistorického muzea jsou:

  • Sbírky Egypta a Blízkého východu
  • Sbírky Řecké a Římské kultury
  • Sbírka soch a dekorativního umění
  • Sbírka mincí
  • Knihovna

Hofburg[editovat | editovat zdroj]

  • Efeské-Muzeum
  • Sbírky starověkých hudebních nástrojů
  • Sbírky zbraní a brnění
  • Archív
  • Světský a církevní poklad (ve Schweizerhofu)

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Rovněž jsou přidruženy tyto instituce:

Poslední události[editovat | editovat zdroj]

Jedno z nejvýznamnějších děl muzea, Slánka (Saliera) od Benvenuto Celliniho, bylo ukradeno 11. května 2003 a bylo nalezeno 21. ledna 2006 v bedně ukryté v lese nedaleko města Zwettl v Rakousku. Byla to největší loupež uměleckých děl v dějinách Rakouska.

Kunsthistorisches Museum bylo detailně zpracováno v poslední misi počítačové hry Mafia: The City of Lost Heaven od firmy Illusion Softworks (mise Smrt umění).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kunsthistorisches Museum na anglické Wikipedii a Kunsthistorisches Museum na německé Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 48° 12′ 13,18″ s. š., 16° 21′ 40,96″ v. d.