Galleria degli Uffizi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dvůr paláce, v němž Galleria degli Uffizi sídlí

Galleria degli Uffizi je jedna ze dvou galerií, obsahujících průřez výtvarného umění v italské Florencii (vedle galerie Pitti). Jedná se o jednu z nejznámějších galerií na světě. Je to nejnavštěvovanější galerie ve Florencii. Leží hned u Arna a fronta u vstupu může zabrat i několik hodin.

V Gallerii degli Uffizi zachycuje průřezově výtvarnou tvorbu od antického Říma po baroko. Mezi slavnými autory, jejichž díla lze v této galerii spatřit, jsou: Giotto, Beato Angelico, Masaccio, Piero della Francesca, Sandro Botticelli, Leonardo da Vinci, Lucas Cranach, Albrecht Dürer, Michelangelo Buonarroti, Raffaelo Sanzio, Tizian, Paolo Veronese, Peter Paul Rubens, Caravaggio, Rembrandt aj.

Galerie začíná v nejvyšším patře antickými sochami a renesančními portréty tehdejších současníků. Pro návštěvníka může být uspořádání velice zmatečné, protože se v horním patře s antikou dále míchá gotické umění quattrocenta, renesanční umění italských mistrů, tzv. „německou školu“ a pokračuje do nižších pater barokním uměním. Sbírka je menší než sbírka paláce Pitti, avšak obsahuje slavné obrazy jako např. Leonardovo Klanění tří králů nebo Michelangelovu Svatou rodinu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Noční pohled ze dvora galerie na palác Vecchio

Stavbu paláce započal pro toskánského velkovévodu Cosima I. Medicejského v roce 1560 slavný italský architekt, dvorní malíř Medicejských a životopisec florentských umělců Giorgio Vasari. Měly v něm být umístěny kanceláře florentského soudu, proto tedy Uffizi, t.j. kanceláře. Po Vasarim pokračoval ve stavbě Alfonso Parigi starší a po něm Bernardo Buontalenti. Palác byl dokončen v roce 1581. Je to stavba ve tvaru písmene U sestávající z kanceláří, z nichž každá byla pro 13 administrativních pracovníků. Vnitřní nádvoří je úzké a dlouhé a na konci se otvírá k řece Arno stěnou v dórském stylu, která člení prostor, aniž jej omezuje. Vasari zvýraznil perspektivu dlouhého prostoru použitím průběžných říms mezi patry a pod střechou. Výklenky mezi sloupy a pilíři byly v 19. století vyplněny sochami slavných umělců.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]