Utrecht

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Utrecht
Věž Domtoren, dominanta Utrechtu
Věž Domtoren, dominanta Utrechtu
Utrecht – znak
znak
Utrecht – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Nizozemsko Nizozemsko
provincie: Utrecht
Utrecht na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 99,32 km²
počet obyvatel: 300 030 (2009)
hustota zalidnění: 3 068 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.utrecht.nl
telefonní předvolba: +31 20
PSČ: 3500–3585
O lodi provozované na Brněnské přehradě pojednává článek Utrecht (loď).

Utrecht je čtvrté největší město v Nizozemsku, ležící ve stejnojmenné provincii. Je sídlem největší univerzity v zemi a střediskem církevní správy. Ve středověku se jednalo o nejvýznamnější město v oblasti dnešního Nizozemska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město založili roku 48 n. l. Římané, kteří vybudovali na řece Rýn pevnost s názvem Traiectum, vztahujícím se k poloze u říčního brodu. Ta byla součástí řady pevností chránících severní hranici říše, a to zejména proti Germánům. Centrum města podle archeologických nálezů leželo na dnešním Dómském náměstí (Domplein). Ve 2. století byly dřevěné hradby pevnosti nahrazeny kamennými. Kolem roku 275 nemohli Římané severní hranici kvůli pravidelným germánským nájezdům udržet a pevnosti včetně Utrechtu opustili.

Ve středověku bylo město v mapách označováno latinsky jako Ultra Traiectum. Později se mu začalo říkat dnešním názvem Utrecht.

První zmínky od odchodu Římanů se o městě objevují až v 7. století, kdy na místě nechal Dagobert I. postavit kostel sv. Martina, který byl ale následně zničen. Koncem 7. století se stal anglosaský misionář svatý Willibrord arcibiskupem. Od 11. století bylo toto biskupství státem začleněným do Svaté říše římské.

Utrecht se již kolem roku 1000 stal střediskem dálkového obchodu s Anglií a Skandinávií, jedním z nejvýznamnějších měst v oblasti dnešního Nizozemí. Během 11.-15.století bylo ve městě a okolí bylo postaveno několik kostelů a klášterů. Od roku 1254 se stavěla gotická katedrála sv. Martina z Tours, od roku 1320 její (nyní samostatně stojící) monumentální věž Domtoren.

Tehdejší význam města ilustruje i to, že v roce 1522 byl utrechtský rodák, teolog Adriaan Florenszoon Boeyens, zvolen do papežského úřadu, který zastával pod jménem Hadrián VI necelý jeden rok.

V roce 1579 podepsalo sedm severních provincií Utrechtskou unii, která spojila jejich síly v boji proti Španělsku a která se stala základem Republiky spojených nizozemských provincií. V republice měli většinu protestanté a roku 1580 byla zrušena biskupství včetně utrechtského, které bylo předtím roku 1559 povýšeno na arcibiskupství. Zvýšil se přímý vliv republiky (v níž hrálo hlavní roli Holandsko) na správu města, což znamenalo, že rozvoj Utrechtu jako města s početným zastoupením katolíků dlouhodobě stagnoval.

Roku 1843 spojila železnice Utrecht s Amsterdamem, poté se Utrecht stal postupně hlavním železničním uzlem v Nizozemsku.

V roce 1853 byla povolena obnova biskupství a Utrecht se znovu stal centrem nizozemské římskokatolické církve.

Od roku 19201930 se v Utrechtu vybudovala hlavní obytná pásma nazvaná Tuindorp, Oog in Al.

Během druhé světové války byl Utrecht byl v držení Němců, od kterých je 7. května 1945 osvobodili kanadští vojáci.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

K 1. lednu roku 2012 žilo v Utrechtu 316 160 obyvatel a v celé utrechtské aglomeraci kolem 660 000 lidí. Etnické složení bylo v roce 2003: 68 % Nizozemců, 9 % Maročanů, 5 % Turků, 3 % Surinamců a 15 % ostatních etnických skupin.

Předpokládá se, že v roce 2020 by mohlo být v Utrechtu 340 000 obyvatel.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Utrecht je střediskem římskokatolické církve v Nizozemsku, utrechtský arcibiskup je zároveň nizozemským metropolitou.

Utrechtský arcibiskup starokatolické církve je představeným církví sdružených v Utrechtské unii starokatolických církví.

Pamětihodnosti a muzea[editovat | editovat zdroj]

Věž Domtoren a kostel Domkerk

Utrecht je významný jako městská památková rezervace s pozoruhodným urbanistickým uspořádáním, viditelným z věže. Kolem dómu založil biskup Bernold v 11. století na půdorysu ramen kříže čtyři chrámy: sv. Jana, sv. Petra, sv. Pavla a Panny Marie. Během 12. až 15. století přibyly další chrámy (sv. Salvátora, sv. Mikuláše, sv. Gertrudy) a kláštery (sv. Kateřiny). Město je známé také desítkami staveb gotického až barokního původu ve třech čtvrtích – kolem katedrály, Rybího trhu (Vismarkt) a východně od železničního nádraží.

  • Proslulá věž dómu Domtoren je vysoká 112 metrů, přísluší k bývalé katedrále svatého Martina z Tours, jejíž hlavní (podélná) loď byla zničena větrnou smrští v srpnu roku 1674. Je to nejvyšší kostelní věž v Nizozemsku, byla postavena v letech 1320–1382, je v ní 14 zvonů a zvonkohra, hrající po čtvrthodinách. Je přístupná s průvodcem, stoupá se po 465 schodech do výšky 102 metrů. V průjezdu věže je zajímavá síťová klenba.
  • Katedrála sv. Martina, označovaná Domkerk, se začala stavět v roce 1254 a nebyla nikdy dokončena. V roce 1580 byla předána protestantům. Roku 1674 zničená hlavní loď byla zbudována nejpozději a kvůli nedostatku financí bez vnějšího opěrného systému. Současná katedrála je pouze někdejší příčnou lodí s vysokým chórem (o výšce 32 metrů). Na jižní straně ke katedrále přiléhá gotická křížová chodba s rajskou zahradou, přístupná denně zdarma. Věž je oddělena Dómským náměstím Domplein.
  • Katedrála je stavebně spojena s renesanční budovou univerzity, původně zvanou Akademie (Academiegebouw). Univerzitu založil roku 1636 hrabě Jan Nasavský, jehož socha stojí jihozápadně od chrámu. Uvnitř je Univerzitní muzeum.
  • Chrám sv. Petra (Pieterskerk) je stavebně nejstarší z utrechtských kostelů. Založil ho v 11. století biskup Bernold jako románskou baziliku se dvěma věžemi v západním průčelí. V románské kryptě se dochoval kamenný sarkofág, v němž byl pohřben uprostřed chrámu. Dvojici věží zničila roku 1674 větrná smršť. Uvnitř chrámu je expozice archeologických nálezů z doby římské.
Interiér katedrály sv. Kateřiny
  • Nizozemský metropolitní chrám - katedrála svaté Kateřiny je gotické síňové trojlodí, které bylo dokončeno v polovině 16. století. Mezi léty 1580 a 1815 chrám patřil protestantům, poté byl navrácen římskokatolické církvi. V roce 1853 po obnovení utrechtské arcidiecéze se stal metropolitním chrámem. V relikviáři pod hlavním oltářem je umístěna část ostatků svatého Vilibrorda.
  • Muzeum Catharijneconvent je nejstarší zdejší muzeum náboženského umění, založené v přilehlých budovách bývalého konventu ženského kláštera sv. Kateřiny. Obsahuje bohaté sbírky chrámového sochařství a malířství od doby románské přes gotické oltářní archy, památky renesanční a barokní, dále světské portréty, krajinomalbu a zátiší, z nichž mnohé malby jsou díly Utrechtské školy malířů Zlaté éry.

Suterénní prostory zaujímá chrámová klenotnice s desítkami zlatnických a textilních památek liturgie a kultu. Nejstarší a nejvzácnější je Kodex Ansfrida z Utrechtu ze 2. poloviny 10. století se stříbrnou zlacenou vazbou posázenou drahokamy. Další část expozice je věnována počátkům nizozemské kartografie.

  • Národní muzeum hudebních nástrojů (Museum Van Speelklok tot Pierement) vystavuje různé mechanické strojky, hrací hodiny, zvonkohry a další hudební nástroje typické pro Nizozemí.
  • Ústřední muzeum (Centraalmuseum) je typické národní muzeum, založené roku 1838 jako první světská veřejná sbírka starého umění a historie, dnes největší utrechtské muzeum, doplněné o sbírky nového umění až do současnosti.
  • Středem města prochází vodní kanál Oudegracht (v překladu Starý kanál).
  • Moderní dominantou západní části města je věž 105 metrů vysoká, součást komplexu výškových budov obchodního a průmyslového zaměření mezi železničním nádražím a stadionem, patří k nim Kantoortoren Galghenwert vysoká 85,5 metrů a Apollo residence s výškou 64,5 metrů.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke své poloze ve středu Nizozemska má Utrecht dobré spojení s ostatními částmi země. Hlavní nádraží (Utrecht Centraal) je hlavní železniční stanicí města, slouží také pro místní a regionální autobusovou dopravu.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Univerzita v Utrechtu z věže Domtoren

Utrechtská univerzita, založená roku 1636, je největší nizozemskou univerzitou, k roku 2004 tam studovalo celkem 26 787 studentů. Sídlí ve středu města, ale patří k ní i budovy na východě Utrechtu (univerzitní campus De Uithof). Utrechtská univerzita se nacházela na 39. místě (7. v Evropě) v ratingu prestižních univerzit z roku 2006.[1]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí fotbalový klub FC Utrecht, který má sídlo na stadionu Nieuw Galgenwaard.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Utrecht (city) na anglické Wikipedii.

  1. Top 500 World Universities