Utrecht

Utrecht;
	; Věž Domtoren, dominanta Utrechtu
; znak	; vlajka
poloha
souřadnice:	52° 11' s.š. 5° 15' v.d.
stát:	Nizozemsko
provincie:	Utrecht
	;
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	99,32 km²
počet obyvatel:	300 030 (2009)
hustota zalidnění:	3 068 obyv. / km²
správa
oficiální web:	www.utrecht.nl
telefonní předvolba:	+31 20
PSČ:	3500–3585

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

O lodi provozované na Brněnské přehradě pojednává článek Utrecht (loď).

Utrecht je čtvrté největší město v Nizozemsku, ležící ve stejnojmenné provincii. Je sídlem největší univerzity v zemi a střediskem církevní správy. Ve středověku se jednalo o nejvýznamnější město v oblasti dnešního Nizozemska.

Obsah

1 Historie
2 Obyvatelstvo
3 Náboženství
4 Pamětihodnosti
5 Doprava
6 Vzdělání
7 Sport
8 Partnerská města
9 Odkazy
- 9.1 Externí odkazy
- 9.2 Reference

[editovat] Historie

Město založili Římané kolem roku 50, kteří vybudovali na řece Rýn pevnost s názvem Traiectum, vztahujícím se k poloze u říčního brodu. Ta byla součástí řady pevností chránících severní hranici říše, a to zejména proti Germánům. Ve 2. století byly dřevěné hradby pevnosti nahrazeny kamennými. Kolem roku 275 nemohli Římané severní hranici kvůli pravidelným germánským nájezdům udržet a pevnosti včetně Utrechtu opustili.

Ve středověku bylo město v mapách označováno latinsky jako Ultra Traiectum. Později se mu začalo říkat dnešním názvem Utrecht.

První zmínky od odchodu Římanů se o městě objevují až v 7. století, kdy na místě nechal Dagobert I. postavit kostel sv. Martina, který byl ale následně zničen. Koncem 7. století se stal misionář Willibrord biskupem, jeho jmenování je považováno za založení utrechtského biskupství. Od 11. století bylo toto biskupství státem začleněným do Svaté říše římské. Utrecht stal jedním z nejvýznamnějších měst v oblasti dnešního Nizozemí, ve městě a okolí bylo postaveno několik kostelů a klášterů. Od roku 1254 se stavěla gotická katedrála sv. Martina, od roku 1320 její monumentální věž Domtoren.

Tehdejší význam města ilustruje i to, že v roce 1522 byl utrechtský rodák Adriaan Florenszoon Boeyens zvolen do papežského úřadu, který zastával pod jménem Hadrián VI.

V roce 1579 podepsalo sedm severních provincií podepsalo Utrechtskou unii, která spojila jejich síly v boji proti Španělsku a která stala se základem Republiky spojených nizozemských provincií. V republice měli většinu protestanté a roku 1580 byla zrušena biskupství včetně utrechtského, které bylo předtím roku 1559 povýšeno na arcibiskupství. Zvýšil se přímý vliv republiky (v níž hrálo hlavní roli Holandsko) na správu města, což znamenalo, že rozvoj Utrechtu jako města s početným zastoupením katolíků dlouhodobě stagnoval.

Roku 1843 spojila železnice Utrecht s Amsterdamem, poté se Utrecht stal postupně hlavním železničním uzlem v Nizozemsku.

V roce 1853 byla povolena obnova biskupství a Utrecht se znovu stal centrem nizozemské římskokatolické církve.

Od roku 1920–1930 se v Utrechtu vybudovala hlavní obytná pásma nazvaná Tuindorp, Oog in Al.

Během druhé světové války byl Utrecht byl v držení Němců, od kterých je 7. května 1945 osvobodili kanadští vojáci.

[editovat] Obyvatelstvo

K roku 2003 žilo v Utrechtu 283 000 lidí. Složení bylo následující: 68 % Nizozemců, 9 % Maročanů, 5 % Turků, 3 % Surinamců a 15 % ostatních etnických skupin.

Předpokládá se, že v roce 2020 by mohlo být v Utrechtu 340 000 obyvatel.

[editovat] Náboženství

Utrecht je střediskem římskokatolické církve v Nizozemsku, utrechtský arcibiskup je zároveň nizozemským metropolitou.

Utrechtský arcibiskup starokatolické církve je představeným církví sdružených v Utrechtské unii starokatolických církví.

[editovat] Pamětihodnosti

Věž Domtoren a kostel Domkerk

Utrecht je proslulý věží Domtoren vysokou 112 metrů, která přísluší k bývalé katedrále svatého Martina. Jedná se o nejvyšší kostelní věž v Nizozemsku, byla postavena v letech 1320–1382. Katedrála, označovaná jako Domkerk, se začala stavět v roce 1254 a nebyla nikdy plně dokončena. V roce 1580 byla předána protestantům. Prudká bouře v srpnu 1674 zničila její hlavní loď, která byla zbudována nejpozději a kvůli nedostatku financí bez vnějšího opěrného systému. Zničená část nebyla obnovena a v současnosti jsou kostel a věž odděleny náměstím Domplein.

Interiér katedrály sv. Kateřiny

Nizozemským metropolitním chrámem je katedrála svaté Kateřiny, dokončená v polovině 16. století. Mezi lety 1580 a 1815 patřil kostel protestantům, poté byl navrácen římskokatolické církvi a v roce 1853 se stal po obnovení utrechtské arcidiecéze metropolitním. V relikviáři pod hlavním oltářem je umístěna část ostatků svatého Willibrorda.

V přilehlých budovách bývalého kláštera je umístěno muzeum Catharijneconvent, vystavující umělecká díla a další předměty vztahující se k historii křesťanství v Nizozemsku.

Středem města prochází vodní kanál Oudegracht (v překladu Starý kanál).

V současné době se v Utrechtu staví další dominanta města, věž, která by měla být dokončena v roce 2010 a měla by být 105 metrů vysoká. V roce 2007 byly v blízkosti stadionu dokončeny další výškové budovy, a to Kantoortoren Galghenwert vysoká 85,5 metrů a Apollo residence s výškou 64,5 metrů.

[editovat] Doprava

Vzhledem ke své poloze ve středu Nizozemska má Utrecht dobré spojení s ostatními částmi země. Hlavní nádraží (Utrecht Centraal) je hlavní železniční stanicí města, slouží také pro místní a regionální autobusovou dopravu.

[editovat] Vzdělání

Univerzita v Utrechtu z věže Domtoren

Utrechtská univerzita, založená roku 1636, je největší nizozemskou univerzitou, k roku 2004 tam studovalo celkem 26 787 studentů. Sídlí ve středu města, ale patří k ní i budovy na východě Utrechtu (univerzitní campus De Uithof). Utrechtská univerzita se nacházela na 39. místě (7. v Evropě) v ratingu prestižních univerzit z roku 2006.^[1]