Limburg (nizozemská provincie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Limburg
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Limburg-Position.png

Hlavní město: Maastricht
Rozloha: 2209,22 km²
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 122 702
Hustota zalidnění: 522 ob./km²
správa regionu
Nadřazený celek: Nizozemsko
Druh celku: provincie
Oficiální web: http://www.limburg.nl

Limburg je jedna z dvanácti nizozemských provincií, nacházející se na jihovýchodě Nizozemska. Na rozloze 2209 km² tu žije 1 122 702 obyvatel.[1] Jde o část historické země Limbursko, dnes rozdělené mezi Nizozemsko a Belgii (belgický díl původního Limburska je o zhruba 210 km² větší.)

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Provincie Limburg se nachází v jižním Nizozemsku mezi Německem (západ) a Belgií, (jih a východ). Jižní výběžek Limburgu je vklíněn mezi obě sousední země a v nejužším místě u obce Roosteren měří pouhých 6 km. V místě Drielandenpunt (trojmezí) u Vaalsu se stýkají hranice Nizozemska, Belgie a Německa. Severní část Limburgu sousedí s nizozemskou provincií Severní Brabantsko a malou částí s provincií Gelderland. Západní hranice středního a severního Limburgu vede částečně slatinovou oblastí Peel, která vytváří přirozenou bariéru mezi Limburgem a západním Nizozemskem. Oblast Peel je v současné době zkulturněna.

Limburg se rozprostírá od jihu až po sever podél řeky Mázy (Meuse, Maas), která spojuje provincii s rotterdamským přístavem. Kopcovitá krajina v jižním Limburgu, zeleň a vodní plochy mázského údolí (Maasvallei) ve středním Limburgu, a oblast Peel a rozsáhlé lesnaté a vřesové oblasti v severním Limburgu vytvářejí v Nizozemsku unikátní kombinaci rozličných oblastí vhodných pro turistiku a rekreaci.

Významná města[editovat | editovat zdroj]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Limburg má mezi nizozemskými provinciemi zvláštní klimatologickou pozici. Písčitá půda na severu a ve střední oblasti a spraš na jihu, stejně tak jako vrcholy kopců, roviny a nížiny u řek a potoků mají svoje vlastní mikroklima, což často způsobuje velké rozdíly v povětrnostních podmínkách. Kromě toho se v Limburgu nachází také nejvyšší a zároveň na déšť a sníh nejbohatší vrchol Nizozemska, hora Vaalsberg (322 m nad NAP[2]). Jih Limburgu se nachází na severní straně Arden a za určitých okolností sem proudí fén, který způsobuje vyšší teploty. Oblasti středního Limburgu patří k jedné z nejsušších oblastní Nizozemska a panuje zde typické vnitrozemské podnebí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pro svou strategickou polohou byl Limburg po dlouhé věky spornou oblastí. U moci se tu vystřídali Římané, Španělé, Prusové, Rakušané a Francouzi.

Dnešní provincie má základ ve středověkém Limburském vévodství a je pojmenována dle stejnojmenného města, které se nachází u řeky Vesdre v Ardenách (dnes v Belgii). K Limburskému vévodství patřila také část země u Mázy na sever od města Lutych.

V roce 1673 byl obléhán Maastricht francouzskými jednotkami pod osobním vedením Ludvíka XIV. (Při tomto obléhání přišel o život jeden z jeho adjutantů, hrabě Charles d'Artagnan, který se stal známý jako jeden ze tří mušketýrů ve stejnojmenném románu Alexandra Dumase).

Také v Osmdesátileté válce (1568-1648), během níž se „Dolní země“ osvobodily od španělské nadvlády, byl Limburg často dějištěm krvavých bojů. Při bitvě o Mookerhei (14. dubna 1574) přišli o život dva bratři prince Viléma I. Oranžského a tisíce holandských žoldnéřů.

Po napoleonské době přičlenily velmoci tuto oblast k novému Nizozemskému království (spojenému), k němuž patřila také Belgie; v roce 1815 tak král Vilém I. vytvořil z této země novou provincii, která po oddělení Belgie (1830) byla roku 1839 definitivně rozdělena mezi obě země.

Během druhé světové válce bylo v Limburgu mnoho civilních obětí. Velký počet vesnic a měst byl zničen nálety a dělostřelectvem. Tuto černou stránku historie připomínají rozličné hřbitovy. Na čestném hřbitově u Margratenu je pochováno 8 400 amerických vojáků, kteří padli při osvobozování Nizozemska. Pro 31 000 německých padlých je zřízen centrální hřbitov v Ijsselsteijnu u Venray.

Infrastruktura, průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byl Limburg jedinou niz. provincií bohatou na těžbu uhlí. Rozvoj uhelného průmyslu v jižním Limburgu od roku 1910 napomohl k rychlému rozvoji měst Heerlen, Kerkrade a Geleen. Až do doby po druhé světové válce byl Limburg hlavním dodavatelem uhlí pro potřeby nizozemské energetiky. V letech 1965–1975 byla těžba uhlí ukončena.

V padesátých letech byly rozvinuty průmyslové programy pro vytvoření pracovních příležitostí v zemědělství. Střední a severní Limburg se staly centry intenzivního chovu dobytka a skleníkové výroby. V dnešní době je v Limburgu těžištěm průmyslu chemický a automobilový sektor, a kancelářské stroje. V současné době se také Limburg stal jednou z hlavních evropských křižovatek. Vedou zde dálnice A2, A67, A73 a A77, a rušný železniční spoj mezi Západním Nizozemskem a oblastí Rýna-Porůří, a centrální Evropou. Po řece Máze a Julianiným průplavem má vnitrozemská plavba přístup do velkých evropských přístavů. Pro hospodářskou infrastrukturu Limburgu je také velice důležité evropské oblastní letiště Maastricht-Aachen Airport, které tvoří důležitý článek pro pravidelnou přepravu cestujících, speciální turistické lety a pro mezinárodní nákladní dopravu.

Kultura a identita[editovat | editovat zdroj]

Limburg se vyznačuje svojí vlastní identitou, jejímž hlavním znakem je svébytný jazyk – limburština. Tímto jazykem hovoří zhruba 2 miliony lidí v Nizozemsku, Belgii i Německu. Nizozemská limburština se skládá z četných příbuzných regionálních dialektů. Krom toho je oficiálním jazykem nizozemština.

Limburg je známý spoustou amatérských dechovek a dechových orchestrů, střeleckých spolků a kulinářskými specialitami jako je například limburský koláč. Limburg slaví také každý rok karneval a to několik dnů za sebou. Limburg se dále vyznačuje svými četnými pivovary z nichž jsou nejznámější např. Alfa, Brand, Lindeboom, Gulpener a Hertog Jan.

Správní obvody[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. 31. 12. 2008, zdroj: CBS, nizozemský Centrální úřad pro statistiku
  2. průměrná výška vodní hladiny v Amsterodamu, která slouží jako základ měření

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]