Parmské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vévodství Parmy a Piacenzy
Ducato di Parma e Piacenza
 Milánské vévodství 1545–1859 Spojené středoitalské provincie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Parmské vévodství roku 1803
hlavní město:
Parma
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
monarchie
mateřská země:
Svatá říše římská (do roku 1806)
vznik:
1545 (vyhlášením nezávislosti na Milánském vévodství)
zánik:
1859 (vytvořením Spojených středoitalských provincií)
Státní útvary a území
Předcházející:
Milánské vévodství Milánské vévodství
Nástupnické:
Spojené středoitalské provincie Spojené středoitalské provincie

Parmské vévodství (italsky Ducato di Parma) byl samostatný stát vzniklý roku 1545 v severní Itálii osamostatněním území na jih od řeky Pád od Milánského vévodství. Vévodství vzniklo jako léno pro nelegitimního syna papeže Pavla III. Piera Luigi Farnese a hlavním městem se stala Parma.

Pier Luigi Farnese, první vévoda z Parmy
Erb parmské větve bourbonské dynastie
Parmská mince zobrazující Marii Luisu Habsburskou

Roku 1556, druhý vévoda z Parmy, Ottavio Farnese, získal i město Piacenza, čímž se stal vévodou z Piacenzy a od té doby byl jeho stát znám jako Vévodství Parmy a Piacenzy (Ducato di Parma e Piacenza) Farneská dynastie poté ve Vévodství Parmsko-Piacenzkém vládla do roku 1731, kdy vévodskou korunu zdědil mladší syn španělského krále Karel, jehož matka Isabella Farnese byla dědičkou Parmského vévodství. Karel Španělský poté vládl v Parmě až do konce války o polské nástupnictví roku 1735, kdy ji Karel Španělský výměnou za Království obojí Sicílie připojil ke Svaté říši římské.

Habsburkové však v Parmském vévodství vládli jen do roku 1748, kdy jej dohoda z Aix-la-Chapelle připojila zpět k Bourbonům v podobě nového vévody z Parmy Filipa, mladšího bratra Karla Španělského. Filip jako vévoda se tak stal zakladatelem parmské větve bourbonské dynastie.

Roku 1796 bylo Vévodství Parmy a Piacenzy okupováno francouzskou armádou generála Napoleona Bonaparta. Podle smlouvy z Aranjuez roku 1801 vévoda Ferdinand formálně souhlasil s připojením vévodství k Napoleonovi. Území Parmského vévodství bylo připojeno k Cisalpinské republice, roku 1802 do roku 1805 k Italské republice a nakonec v letech 18051808 napoleonskému Italskému království. Roku 1808 bylo Parmské území přímo připojeno k Francouzskému císařství jako departement Taro.

Roku 1814 bylo Vévodství Parmy a Piacenzy obnoveno habsburskou manželkou Napoleona Bonaparta Marií Luisou, která zde vládla po zbytek života. Stát byl přejmenován na Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally a tento název mu zůstal po zbytek jeho existence.

Po smrti Marie Luisy roku 1847 se k vládě navrátila parmská větev Bourbonů, která zatím vládla v malém Vévodství Lucca. Bourbonská dynastie vládla do roku 1859, kdy byli vyhnáni revolucí, která následovala po sardinském vítězství nad Rakouskem ve válce za italskou nezávislost.

Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally a Vévodství Lucca se poté připojila k Toskánskému velkovévodství a Modenskému vévodství a tyto státy vytvořily v prosinci 1859 Spojené středoitalské provincie, které byly v břernu 1860 připojeny k Sardinskému království.

Bourbonská dynastie si na titul parmského vévody dělá nároky dodnes. Současným pretendentem titulu je od roku 1977 Carlos Hugo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Parma na anglické Wikipedii.