Parmské vévodství
| Vévodství Parmy a Piacenzy Ducato di Parma e Piacenza
|
|||||||
geografie
|
|||||||
| hlavní město: |
Parma
|
||||||
| obyvatelstvo | |||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||
| státní útvar | |||||||
|
monarchie
|
|||||||
|
mateřská země:
|
Svatá říše římská (do roku 1806)
|
||||||
|
vznik:
|
1545 (vyhlášením nezávislosti na Milánském vévodství)
|
||||||
|
zánik:
|
1859 (vytvořením Spojených středoitalských provincií)
|
||||||
| Státní útvary a území | |||||||
|
|||||||
.svg){kind=small}
Parmské vévodství (italsky Ducato di Parma) byl samostatný stát vzniklý roku 1545 v severní Itálii osamostatněním území na jih od řeky Pád od Milánského vévodství. Vévodství vzniklo jako léno pro nelegitimního syna papeže Pavla III. Piera Luigi Farnese a hlavním městem se stala Parma.
Roku 1556, druhý vévoda z Parmy, Ottavio Farnese, získal i město Piacenza, čímž se stal vévodou z Piacenzy a od té doby byl jeho stát znám jako Vévodství Parmy a Piacenzy (Ducato di Parma e Piacenza) Farneská dynastie poté ve Vévodství Parmsko-Piacenzkém vládla do roku 1731, kdy vévodskou korunu zdědil mladší syn španělského krále Karel, jehož matka Isabella Farnese byla dědičkou Parmského vévodství. Karel Španělský poté vládl v Parmě až do konce války o polské nástupnictví roku 1735, kdy ji Karel Španělský výměnou za Království obojí Sicílie připojil ke Svaté říši římské.
Habsburkové však v Parmském vévodství vládli jen do roku 1748, kdy jej dohoda z Aix-la-Chapelle připojila zpět k Bourbonům v podobě nového vévody z Parmy Filipa, mladšího bratra Karla Španělského. Filip jako vévoda se tak stal zakladatelem parmské větve bourbonské dynastie.
Roku 1796 bylo Vévodství Parmy a Piacenzy okupováno francouzskou armádou generála Napoleona Bonaparta. Podle smlouvy z Aranjuez roku 1801 vévoda Ferdinand formálně souhlasil s připojením vévodství k Napoleonovi. Území Parmského vévodství bylo připojeno k Cisalpinské republice, roku 1802 do roku 1805 k Italské republice a nakonec v letech 1805 až 1808 napoleonskému Italskému království. Roku 1808 bylo Parmské území přímo připojeno k Francouzskému císařství jako departement Taro.
Roku 1814 bylo Vévodství Parmy a Piacenzy obnoveno habsburskou manželkou Napoleona Bonaparta Marií Luisou, která zde vládla po zbytek života. Stát byl přejmenován na Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally a tento název mu zůstal po zbytek jeho existence.
Po smrti Marie Luisy roku 1847 se k vládě navrátila parmská větev Bourbonů, která zatím vládla v malém Vévodství Lucca. Bourbonská dynastie vládla do roku 1859, kdy byli vyhnáni revolucí, která následovala po sardinském vítězství nad Rakouskem ve válce za italskou nezávislost.
Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally a Vévodství Lucca se poté připojila k Toskánskému velkovévodství a Modenskému vévodství a tyto státy vytvořily v prosinci 1859 Spojené středoitalské provincie, které byly v břernu 1860 připojeny k Sardinskému království.
Bourbonská dynastie si na titul parmského vévody dělá nároky dodnes. Současným pretendentem titulu je od roku 1977 Carlos Hugo.
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Foto Palazzo del Giardino sede EFSA
- Bandiere nella Storia del Ducato
- Sito dedicato alla Real Casa di Borbone di Parma
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Parma na anglické Wikipedii.
