Pád (řeka)
| Pád | |
řeka v Piacenze |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 652 km |
| Plocha povodí | 75 000 km² |
| Průměrný průtok | 1460 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Kottické Alpy | |
| Ústí | |
| Jaderské moře 0 m n. m. |
|
| Protéká | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Středozemní moře, Jaderské moře, Povodí Pádu (Itálie 94,44%, Švýcarsko 4,92%, Francie 0,54%, Rakousko 0,10%)[1] | |
poloha řeky na mapě |
|
Pád (italsky Po, latinsky Padus) je největší řeka v Itálii (Benátsko, Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie). Je 652 km dlouhá. Povodí má rozlohu 75 000 km².
Obsah |
Průběh toku [editovat]
Pramení v Kottických Alpách. Teče převážně Pádskou rovinou ze západu na východ. Pod ústím Tanara je koryto Pádu široké 300 až 350 m a je obehnáno hrázemi na ochranu před povodněmi. Podobně jsou chráněna i koryta řady přítoků v Pádské rovině. Ústí do Jaderského moře, přičemž vytváří bažinatou deltu o rozloze 1500 km². Ta se každý rok zvětšuje přibližně o 60 ha.
Přítoky [editovat]
Největší a nejvodnější jsou levé přítoky Dora Riparia, Dora Baltea, Ticino, Adda, Oglio, které pramení na jižních svazích Alp. Pravé přítoky, které pramení převážně na severních svazích Toskánsko-Emiliánských Apenin a také Přímořských Alp mají obyčejně vody málo (největší je Tanaro) a unášejí mnoho pevných částic.
Vodní režim [editovat]
Přes veškerá ochranná opatření dochází hlavně po silných deštích k mnohým povodním, při kterých stoupá úroveň hladiny řeky i jejích přítoků o 5 až 10 m. Ve 20. století došlo k největším povodním v letech 1951 a 1966. Tyto povodně způsobily velké škody a vynutily si evakuaci obyvatel. Průměrný roční průtok vody v ústí činí 1460 m³/s. Levé přítoky mají největší vodnost na jaře a v létě v době, kdy taje sníh a ledovce v Alpách a způsobují, že na horním toku má Pád alpský vodní režim. Pravé přítoky mají vysokou vodnost na jaře a na podzim. To způsobuje vznik dvou povodňových období na středním a dolním toku Pádu (květen-červen a říjen-listopad). V zimě má řeka obvykle málo vody. Celkové množství unášených pevných částic je odhadováno na 13 až 15 Mt ročně.
Využití [editovat]
Využívá se na zavlažování. Vodní doprava je možná od ústí do města Piacenza. Řeka je spojená kanály s Milánem (pomohl jej budovat Leonardo da Vinci) a s Benátskou lagunou. Po přítocích (Adda, Ticino) a také splavných kanálech je spojená s velkými jezery (Komské, Maggiore, Gardské). Na řadě jejich levých přítoků byly postaveny kaskády vodních elektráren. Leží na ní města Turín, Piacenza, Cremona.
Poznámky [editovat]
Literatura [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „По“.
Externí odkazy [editovat]
- (italsky) Úřad pro povodí řeky Pád
- (italsky) Meziregionální (Benátsko, Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie) kancelář pro řeku Pád
- (italsky) Prameny Pádu
- Řeky v Itálii
- Geografie Piemontu
- Provincie Cuneo
- Provincie Torino
- Provincie Alessandria
- Geografie Lombardie
- Provincie Cremona
- Provincie Lodi
- Provincie Mantova
- Provincie Pavia
- Řeky v Emilii-Romagně
- Provincie Ferrara
- Provincie Parma
- Provincie Piacenza
- Provincie Reggio Emilia
- Geografie Benátska
- Provincie Rovigo
- Provincie Vercelli
- Přítoky Jaderského moře
- Povodí Pádu