Kottické Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kottické Alpy Alpi Cozie Alpes Cottienes
Kottické Alpy a Monte Viso
Nejvyšší bod	Monte Viso (3 841 m)
Délka	{{{délka}}} km
Rozloha	{{{rozloha}}} km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Západní Alpy
Sousední celky	Grajské Alpy, Dauphineské Alpy, Přímořské Alpy, Queyras, Pádská nížina
Podřazené celky	Orsiera, Monte Viso, Oronaye, Queyras, Chambeyron
Světadíl	Evropa
Státy	Itálie Francie
Horniny	serpentinit, rula, žula, vápenec
Poznámka
Povodí	Dora Riparia, Stura, Durance, Arc, Pád

Kottické Alpy (italsky Alpi Cozie; francouzsky Alpes Cottienes) jsou pohoří nacházející se svou větší částí v Itálii a pouze několik horských skupin se rozkládá na francouzském území. Nejvyšším vrcholem je výrazný vrchol Monte Viso (3841 m), který markantně převyšuje své okolí. Horopisně se pohoří řadí do Západních Alp. Vzhledem k jižní poloze se v masivu nenacházejí ledovce, pouze s výjimkou nejvyššího vrcholu.

Obsah 1 Poloha 2 Geologie 3 Členění 4 Vrcholy 5 Ochrana přírody 6 Turismus

[editovat] Poloha

Severní hranici tvoří údolí Valle di Susa, kterým protéká řeka Dora Riparia. Ta odděluje Kottické Alpy od Grajských Alp. Jih je vymezen dolinou řeky Stura, která od sebe dělí masivy Kottických a Přímořských Alp. Na západě sousedí s Dauphineskými Alpami, od kterých je dělí údolí řeky Durance (již na francouzském území). Východní hranice není zcela jasná, protože se zde hory pozvolna klesají do Pádské nížiny. Od východu jsou do pohoří vetkány velké doliny jako např. Valle Maira, Valle del Po, Valle del Ghisone nebo Valle Varaita.

[editovat] Geologie

Geologická stavba pohoří je velmi složitá. Dá se říci, že co údolí, to jiné složení. Hlavním stavebním kamenem je zelený nerost serpentit. Leží zde také velké vrstvy ruly a žuly. V okolí skupiny Orsiera se hojně vyskytuje také vápenec. Geologicky je tedy masiv velmi pestrý.

[editovat] Členění

Plošně se jedná o jedno z největších pohoří v Alpách. Zaujímá rozlohu 6900 km². Geograficky se dělí na několik samostatných masivů. Sever území ovládá vápencové pohoří Orsiera. Na jih od velkého údolí Chisone leží opuštěné hory skupin Queyron a Ramiere. Nejvyšší masiv Monte Viso leží blízko francouzské hranice, takřka uprostřed pohoří. Mezi údolími Varaita a Maira se nalézá ostře formované masivy Chambeyron a Oronaye. Ve Francii najdeme skupinu Chaberton ležící poblíž silničního sedla Montgenevre (1850 m) a nad městem Briançon. Dále zde leží menší skupiny Parpalion, Chambeyron a Rochebrune, patřící pod masiv Queyras.

[editovat] Vrcholy

Monte Viso (3841 m) Viso di Vallante (3672 m) Visolotto (3353 m) Pic de Rochebrune (3320 m) Bric Froid (3302 m) Grand Glaiza (3293 m) Roc del Boucher (3285 m) Grande Aiguillette (3284 m) Punta Rognosa (3279 m) Punta Clapiera (3266 m) Cime de Chabrières (3246 m) Punta Barraco (3237 m) Cime de Clausis (3230 m) Pain de Sucre (3208 m) Mont Granero (3170 m) Punta Michelis (3154 m) Mont Platasse (3149 m) Pic du Thabor (3144 m) Cima di Pienasea (3132 m) Monte Chaberton (3131 m) Grand Queyras (3114 m)

Pic de Terre Noire (3100 m) Monte Ferra (3094 m) Pic de Foréant (3081 m) Punta Tre Chiosis (3080 m) Pic de Petit Rochebrune (3078 m) Rocher de la Marquise (3071 m) Pelvo d'Elva (3064 m) Monte Faraut (3046 m) Mont Albergian (3040 m) Grand Queyron (3038 m) Bric Ghinivert (3037 m) Mont Barifreddo (3028 m) Pic de Caramantran (3026 m) Monte Chersogno (3026 m) Turge de la Suffie (3024 m) Cima Sebolet (3023 m) Rocca Bianca (3021 m) Viso Mozzo (3019 m) Cima Delle Lobbie (3015 m) Mont Orsiera (2878 m) Punta Cornour (2868 m)

[editovat] Ochrana přírody

Nejcenější oblast Kottických Alp byla vyhlášena jako Parc naturel regional de Queyras. Plocha parku činí 60 000 ha a leží zde množství štítů převyšujících hranici 3000 metrů. Panuje zde drsné klima, které je vhodné pouze pro odolné druhy horské fauny a flory. Původní horské vesnice jsou významnými prvky lidové architektury. Výchozím bodem a centrem Queyras je město Guillestre. Za městem se nachází propast Combe du Queyras, která je až 400 metrů hluboká. Do parku patří také oranžové skalní věže Casse Déserte nacházející se poblíž sedla Col d´Izoard (2361 m).

[editovat] Turismus

Například pro samotné Italy jsou Kottické Alpy méně navštěvované a ne tolik známé jako sousední Grajské Alpy. Síť horských chat nalezneme pouze v okolí masivu Monte Viso , údolí Maira a ve skupině Orsiera. Jinde jich je jen poskrovnu. Podobné je to i s turisticky vyznačenými cestami. Kolem masivu Monte Viso vede známá trekingová trasa Tour de Monte Viso.

Zajištěné cesty

V masivu je také možnost vyžití pro milovníky cest typu via ferrata.

• Via ferrata degli Alpini (Monte Oronaye, obtížnost D)
• Via ferrata del Rouas (Les Rouas Pian del Colle, obtížnost D)
• Via ferrata Rocca Senghi (Rocca Senghi, obtížnost D/E)
• Via ferrata Carlo Giorda (Monte Pirchiriano, obtížnost C)

Pohoří v Alpách na území Itálie - Italské Alpy

Adamello-Presanella | Bergamské Alpy | Bernina | Brenta | Dolomity | Fleimstalské Alpy | Gardské hory | Grajské Alpy | Julské Alpy | Karnské Alpy | Kottické Alpy | Ligurské Alpy | Livigno | Masiv Mont Blanc | Ortles | Ötztalské Alpy | Platta | Přímořské Alpy | Rieserferner | Sarntalské Alpy | Sesvenna | Stubaiské Alpy | Tambo | Tessinské Alpy | Vicentinské Alpy | Walliské Alpy | Zillertalské Alpy |

	Pohoří v Alpách na území Francie - Francouzské Alpy
	Beaufortain | Bornes-Bauges-Aravis | Dauphineské Alpy | Devoluy | Drôme | Grajské Alpy | Chablais-Faucigny | Chartreuse | Jura | Kottické Alpy | Ligurské Alpy | Masiv Mont Blanc | Provensalské Alpy | Přímořské Alpy | Vanoise | Vercors |