Sesvenna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sesvenna
Sesvenna, Piz Lischana
Sesvenna

Nejvyšší bod Piz Sesvenna (3 205 m)

Nadřazená jednotka Centrální krystalické Alpy, Východní Alpy
Sousední
jednotky
Silvretta, Livigno, Samnaun, Ötztalské Alpy, Ortles, Albula

Světadíl Evropa
Stát Švýcarsko Švýcarsko
Rakousko Rakousko
Itálie Itálie
Horniny vápenec, břidlice
Povodí Inn, Adige, Rom

Sesvenna (také nazývána Sesvennagruppe, Bündner Alpen, či je započítávána jako součást tzv. Rätischen Alpen) je pohoří ležící na území tří států. Švýcarska (kanton Graubünden), Rakouska (Tyrolsko) a Itálie (Jižní Tyroly). Jedná se o velmi zřídka navštěvovaný masiv, který je v Centrálních krystalických Alpách, ke kterým se geologicky řadí, jakousi výjimkou. Většina pohoří je totiž složena z vápence a jeho konglomerátů a proto se této horské skupině přezdívá Engadinské Dolomity.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Na východě tvoří hranici, po celé délce pohoří, horní tok řeky Adige. Na jihu dělí potok Rambach masiv od celků Ortles a Livigno. Severní hranicí je tok Innu v údolí Dolního Engadinu a zároveň odděluje Sesvennu od vyšší Silvretty. Pohoří zaujímá plochu 600 km².

Členění[editovat | editovat zdroj]

Pohoří se dělí na devět skupin. Nejvyšší je masiv Sesvenna, ležící na italsko-švýcarské hranici. Na severu je to horská skupina S-chalambert. Masiv Lischana se rozkládá mezi údolími Uina, S-charl a Plavna a tvoří tak spolu se skupinami Pisoc a Tavrü nerozeklanější a nejdivočejší horstvo celého pohoří (právě jim se říká Engadinské Dolomity). Dalšími již ne tolik výraznými, ale stále vysokými skupinami jsou Nuna a Terza-Starlex. Do části pohoří Sesvenna zasahuje také Švýcarský národní park.

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

V pohoří Sesvenna nalezneme 34 vrcholů vyšších 3 000 metrů.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Vyhledávané jsou především hřebenové túry Piz Lad - Piz Russenna na severu pohoří a výstupy podkovy hor Seebödenspitze - Verungspitze - Monte Vatles. Nejlehčí a turisticky nejvíce vyhledávané jsou vrcholky v okolí jezera Reschensee. Poblíž vrcholu Piz Lischana se nachází divoká, jen zřídka navštěvovaná soutěska Il Quar, vedoucí asi 500 metrů dlouhým zářezem ve třistametrové výšce nad dravým tokem říčky Uina . Nejvyšší vrchol Piz Sesvenna, který je ověnčen malým, ale strmým ledovcem Vadretta da Sesvenna je jedním z největších lákadel pohoří.

Horské chaty[editovat | editovat zdroj]

  • Sesvennahütte (2 256 m); otevřena od poloviny června do konce října a v zimě od konce ledna do poloviny května, kapacita 78 lůžek, winterraum s 6 místy, Přístup: Schlinig v údolí Vinschgau, Délka: 1,75 hod.
  • Rojenskihütte (2 006 m); otevřena celoročně
  • Lischanahütte (2 500 m); otevřena od začátku července do začátku října, kapacita 42 lůžek, Přístup: Scuol, Délka: 4 hod.
  • Haider Alm (2 120 m); otevřena od konce června do konce září a v zimě od poloviny prosince do poloviny dubna
  • Schönebenhütte (2 100 m); otevřena od konce června do konce září a v zimě od poloviny prosince do poloviny dubna

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pohoří v Alpách na území Itálie - Italské Alpy

Adamello-Presanella | Bergamské Alpy | Bernina | Brenta | Dolomity | Fleimstalské Alpy | Gardské hory | Grajské Alpy | Julské Alpy | Karnské Alpy | Kottické Alpy | Ligurské Alpy | Livigno | Masiv Mont Blanc | Ortles | Ötztalské Alpy | Platta | Přímořské Alpy | Rieserferner | Sarntalské Alpy | Sesvenna | Stubaiské Alpy | Tambo | Tessinské Alpy | Vicentinské Alpy | Walliské Alpy | Zillertalské Alpy |