Silvretta

Silvretta
	Silvretta
Nejvyšší bod	3 411 m n. m. (Piz Linard)
Nadřazená jednotka	Východní Alpy
Sousední; jednotky	Plessurské Alpy, Verwall, Samnaunské Alpy, Sesvenna, Rätikon, Albula
Světadíl	Evropa
Stát	Rakousko; Švýcarsko
Horniny	rula, břidlice, vápenec
Povodí	Inn, Trisanna
Souřadnice	46°52′ s. š., 10°7′ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silvretta je pohoří rozkládající se na území dvou států, Rakouska a Švýcarska (větší část). Plocha masivu je 900 km². V celém pohoří najdeme na 50 třítisícových vrcholů a 120 menších ledovců. Všechny významné vrcholy a největší ledovce se nacházejí v hlavním alpském hřebeni. Nejvyšším vrcholem je, ve Švýcarsku ležící, Piz Linard (3 411 m).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Jižní hranici tvoří řeka Inn, protékající Dolním Engadinem. Na západě odděluje Silvrettu údolí Schlappintal a Gargellental, od sousedního masivu Rätikonu. Sever pohoří vymezuje vysokohorská silnice Silvretta Hochalpenstrasse, vedoucí dvěma velkými údolími – Montafon a Paznautal. Východní hranice je tvořena tokem potoků Fimerbach a Brancia, oddělující Silvrettu od skupiny Samnaunské Alpy.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Odborná alpská literatura dělí masiv Silvretty na 20 samostatných celků. Je však poměrně nepodstatné, protože se téměř bez výjimky jedná o samostatné vrcholy či velmi malé skupiny.

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

V pohoří Silvertta najdeme na 300 pojmenovaných vrcholů. Zde nejvýznamnější z nich:

Piz Linard (3 411 m)
Fluchthorn, jižní vrchol (3 398 m) do svého zřícení dne 11.6.2023, poté o cca 100 m méně
Fluchthorn, centrální vrchol (3 397 m)
Grosser Piz Buin (3 312 m)
Fluchthorn, severní vrchol (3 309 m)
Verstanklahorn (3 297 m)
Piz Fliana (3 281 m)
Kleiner Piz Buin (3 255 m)
Silvrettahorn (3 244 m)
Chapütschin (3 232 m)
Augstenberg (3 228 m)
Schneeglocke (3 223 m)
Dreiländerspitze (3 197 m)
Großes Seehorn (3 121 m)
Großlitzner (3 109 m)
Flüela-Weißhorn (3 085 m)
Pischahorn (2 979 m)
Hohes Rad (2 934 m)
Vallüla (2 813 m)
Bielerspitze (2 545 m)

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Dvě části pohoří Silvretta jsou spravovány jako chráněná území:

Oblast Piz Arina vyhlášená v roce 1983 s plochou 4 936 ha. Zasahuje na švýcarské území pohoří jen v malé části. Významnější část je v Samnaunských Alpách. Chrání přírodní bohatství krajiny.
Oblast Silvretta-Vereina vyhlášená v roce 1983 s plochou 14 168 ha.

Lyžařská oblast Silvretta Montafon[editovat | editovat zdroj]

Silvretta Montafon vznikla spojením Montafon Hochjoch a Silvrette Nova. Lyžařská oblast nabízí přes 200 km sjezdových tratí všech obtížností, které jsou perfektně upravovány, ale také spoustu svahů s hlubokým prašanem pro vyznavače freeridu, z nichž se většina nachází na Silvretta Montafon Nova. Zajímavostí je také NovaPark, který se řadí k nejlépe vybaveným snowparkům v Evropě. Kromě sjezdovek se zde nachází také několik sáňkařských drah. ^[1]

Horské chaty[editovat | editovat zdroj]

Rakouská část

Jamtalhütte (2 165 m), u města Galtür
Madlener Haus poblíž sedla Bielerhöhe
Saarbrücker Hütte u obce Partenen
Tübinger Hütte u města Gaschurn
Wiesbadener Hütte (2 443 m), poblíž sedla Bielerhöhe

Švýcarská část

Linardhütte u města Lavin
Fergenhütte u města Klosters
Seetalhütte (2 065 m), u města Klosters
Silvrettahütten (2 341 m) u města Klosters
Tuoihütte u města Guarda
Heidelberg Hütte (2 264 m) u rakouského města Ischgl (formálně asi 2,5 km za hranicí ve Švýcarsku)