Karavanky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Alp. O silničním tunelu pojednává článek Tunel Karavanky.
Karavanky
Karawanken
pod hřebenem Kochuty
pod hřebenem Kochuty

Nejvyšší bod Hochstuhl (2236 m n. m.)

Nadřazená jednotka Jižní vápencové Alpy
Sousední
jednotky
Savinjské Alpy, Julské Alpy, Gailtalské Alpy, Karnské Alpy

Světadíl Evropa
Stát Rakousko Rakousko
Slovinsko Slovinsko
Horniny vápenec
Povodí Dráva
Hřeben Koschuta - přechod
Hochstuhl - 2236 m n. m.

Karavanky jsou pohoří, které společně se Savinjskými Alpami tvoří přirozenou 120 km dlouhou hranici mezi Rakouskem a Slovinskem. V minulosti procházelo pohořím mnoho důležitých obchodních cest, dnes zajišťují dopravu mezi oběma zeměmi železniční a dálniční tunel, které spojují rakouský Villach a slovinskou Jesenici. Nejvyšší horou je Stol (Hochstuhl, 2236 m). Karavanky jsou zároveň nejdelším pohořím Slovinska. Nejrozšířenějším porostem v Karavankách je les, který sahá až do výše 1700 m. Vrcholové partie hor jsou holé s loukami, některé úseky jsou skalnaté (hlavně centrální část). Napříč celým hřebenem Karavanek vede značený chodník, součást „Slovinske planinarske poti“.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Plocha Karavanek je 1300 km². Od jihu je dělí od Julských Alp údolí Sávy Dolinky a od Savinjských Alp jsou to řeky Kokra a Tržaška Bistrica. Nejvýchodnější výběžky Karavanek končí u města Slovenj Gradec. Na západě plynule přecházejí v Karnské Alpy.

Rozdělení pohoří[editovat | editovat zdroj]

Celé pohoří je pro větší přehlednost rozděleno na tři skupiny - Westkarawanken (Západní Karavanky - Mittagskogel - 2145 m), Mittelkarawanken (Střední Karavanky - Hochstuhl - 2236 m) a Ostkarawanken (Východní Karavanky - Koschutnik Turm - 2136 m)

  • oblast Mittagskogel (Kepa) začíná na trojmezí Itálie, Rakouska a Slovinska. Celá skupina je jen velmi málo navštěvovaná.
  • oblast Golice přímo navazuje na předešlou skupinu. Nejvyšším vrcholem je Golica - 1835m.
  • oblast Hochstuhl (Stol) tvoří střed Karavanek a zároveň nejvyšší masiv celého pohoří. Tato část hor je díky dobré infrastruktuře často navštěvovaná.
  • oblast Koschuta (Košuta či Košuty) je nejmohutnějším hřebenem Karavanek. Je více jak 10 km dlouhý a na jihovýchodě bezprostředně sousedí se Savinjskými Alpami. Také zde je turistika spíše výjimkou. Hory jsou zde málo navštěvované. Nejvyšším vrcholem je Košutnik Turm - 2136 m n. m.
  • oblast Olševa je již nepříliš skalnatou částí hor. Nejvyšším vrcholem je Olševa - 1929 m n. m.
  • oblasti Pece a Uršlje gora jsou na východ posledními, poměrně vysokými skalnatými vrcholy. Nejvyšším vrcholem skupiny je Kordževa glava - 2126 m. Pokračováním Karavanek na východ je masiv Kozjak u Mariboru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Průvodce po Slovinských horách (vydavatelství Mirago)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]