Karavanky
| Karavanky Karawanken |
|
|---|---|
 |
|
| pod hřebenem Kochuty | |
| Nejvyšší bod | Hochstuhl (2236 m n. m.) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jižní vápencové Alpy |
| Sousední jednotky | Savinjské Alpy, Julské Alpy, Gailtalské Alpy, Karnské Alpy |
| Podřazené jednotky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Rakousko Slovinsko |
| Horniny | vápenec |
| Poznámka | |
| Povodí | Dráva |
Karavanky jsou pohoří, které společně se Savinjskými Alpami tvoří přirozenou 120 km dlouhou hranici mezi Rakouskem a Slovinskem. V minulosti procházelo pohořím mnoho důležitých obchodních cest, dnes zajišťují dopravu mezi oběma zeměmi železniční i dálniční tunely, které spojují rakouský Villach a slovinskou Jesenici. Nejvyšší horou je Stol (Hochstuhl, 2236 m). Karavanky jsou zároveň nejdelším pohořím Slovinska. Nejrozšířenějším porostem v Karavankách je les, který sahá až do výše 1700 m. Vrcholové partie hor jsou holé s loukami, některé úseky jsou skalnaté (hlavně centrální část). Napříč celým hřebenem Karavanek vede značený chodník, součást „Slovinske planinarske poti“.
Obsah |
[editovat] Poloha
Plocha Karavanek je 1300 km². Od jihu je dělí od Julských Alp údolí Sávy Dolinky a od Savinjských Alp jsou to řeky Kokra a Tržaška Bistrica. Nejvýchodnější výběžky Karavanek končí u města Slovenj Gradec. Na západě plynule přecházejí v Karnské Alpy.
[editovat] Rozdělení pohoří
Celé pohoří je pro větší přehlednost rozděleno na tři skupiny - Westkarawanken (Západní Karavanky - Mittagskogel - 2145 m), Mittelkarawanken (Střední Karavanky - Hochstuhl - 2236 m) a Ostkarawanken (Východní Karavanky - Koschutnik Turm - 2136 m)
- oblast Mittagskogel (Kepa) začíná na trojmezí Itálie, Rakouska a Slovinska. Celá skupina je jen velmi málo navštěvovaná.
- oblast Golice přímo navazuje na předešlou skupinu. Nejvyšším vrcholem je Golica - 1835m.
- oblast Hochstuhl (Stol) tvoří střed Karavanek a zároveň nejvyšší masiv celého pohoří. Tato část hor je díky dobré infrastruktuře často navštěvovaná.
- oblast Koschuta (Košuta či Košuty) je nejmohutnějším hřebenem Karavanek. Je více jak 10 km dlouhý a na jihovýchodě bezprostředně sousedí se Savinjskými Alpami. Také zde je turistika spíše výjimkou. Hory jsou zde málo navštěvované. Nejvyšším vrcholem je Košutnik Turm - 2136 m n. m.
- oblast Olševa je již nepříliš skalnatou částí hor. Nejvyšším vrcholem je Olševa - 1929 m n. m.
- oblasti Pece a Uršlje gora jsou na východ posledními, poměrně vysokými skalnatými vrcholy. Nejvyšším vrcholem skupiny je Kordževa glava - 2126 m. Pokračováním Karavanek na východ je masiv Kozjak u Mariboru.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- zdroj: Průvodce po Slovinských horách (vydavatelství Mirago)
- zdroj: Alpská pohoří - Karawanken
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
|
|||||||
