Bernské Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bernské Alpy
Berner Alpen
Eiger (3 970 m, severozápadní strana), pohled od Kleine Scheidegg)
Eiger (3 970 m, severozápadní strana), pohled od Kleine Scheidegg)

Nejvyšší bod Finsteraarhorn (4 274 m)

Nadřazená jednotka Západní Alpy
Sousední
jednotky
Walliské Alpy, Urnské Alpy, Freiburské Alpy, Masiv Mont Blanc, Gotthard
Podřazené
jednotky
Diablerets - Muveran, - Wildstrubel, Balmhorn, Jungfrau - Eiger Blümlisalp, Bietschhorn, Aletschhorn, Finsteraarhorn

Světadíl Evropa
Stát Švýcarsko Švýcarsko
Horniny žula, rula, svor, amfibolit, vápenec
Povodí Rhóna, Lonza, Kander
Grosser Aletschgletscher
Aletschhorn

Bernské Alpy patří spolu s Walliskými k největším a nejvýznamnějším celkům nejen na území Švýcarska, ale v Evropě vůbec. Pohoří se vyznačuje mohutným zaledněním. Hlavní hřeben Bernských Alp je zároveň rozvodím mezi Severním a Středozemním mořem.


Poloha[editovat | editovat zdroj]

Bernské Alpy patří do Švýcarských Alp. Hranici masivu lze vytyčit na severu osou dvou velkých jezer - Brienzským a Thunerským a od Freiburských Alp je dělí údolí Niedersimmental, město Gstaadt a přes sedlo Col du Pillon vede tato hranice až do údolí Rhony. Východní ohraničení pohoří tvoří údolí Aary po sedlo Grimselpass a končí opět u Brienzského jezera.


Geologie[editovat | editovat zdroj]

Horopisně Bernské Alpy náleží k vnějším krystalickým Alpám. Hlavními stavebními horninami jsou žuly, ruly, svory, ale také amfibolity. Na západě území leží jedna z nejvýše položených krasových oblastí Evropy - Diablerets (3220 m), tvořená šedivým vápencem. Tento stavební prvek se však také nachází přímo v centrální části pohoří - Diablerets, Eiger, Wildhorn a další vrcholy.


Členění[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Bernské Alpy dělíme na několik samostatných skupin. Viděno ve směru západ - východ to jsou skupiny : Diablerets - Muveran, masiv Wildhorn - Wildstrubel, Balmhorn, Jungfrau - Eiger Blümlisalp, Bietschhorn, Aletschhorn a Finsteraarhorn. Na tyto dominantní celky navazuje na severozápadě nižší oblast zvaná Berner Oberland s vrcholy od 2000 - 2900 metrů.


Zalednění[editovat | editovat zdroj]

V místě zvaném Konkordiaplatz se stýkají hned čtyři velké ledovce pohoří. Jedná se o Grosser Aletschfirn, Jungfraufirn, Ewigschneefeld a Grünegfirn. Je to zároveň místo, z něhož se vydává na svou takřka 26 km dlouhou pouť největší alpský ledovec vůbec - Grosser Aletschgletscher. Také ostatní bernské ledovce - Kanderfirn, Fieschergletscher či Unteraargletscher snesou takřka "himálajská" měřítka.


Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Snad nejznámějšími vrcholy Bernských Alp je trojlístek hor Mönch, Jungfrau a Eiger. Především posledně jmenovaný štít si našel své pevné místo v historii dobývání evropských velehor. Jeho proslulá severní stěna patří dodnes mezi největší výzvy. Celkem 9 vrcholů přesahuje hranici 4000 metrů. Jsou to :


Junfraubahn - nádraží Kleine Scheidegg

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Pohoří je poměrně dobře zpřístupněno. Do četných bočních údolí, jak již od severu (Kiental, Obersimmental), tak od jihu (Lötschental), zabíhá několik lokálních silnic, množství lanovek a pozemních drah. Snad nejznámější je ozubená železnice Jungfraubahn na sedlo Jungfraujoch vybudovaná v létech 1896 - 1912 a vedená nitrem hory Eiger a Mönch. Svou maximální výškou 3454 m se pyšní nejvýše položeným nádražím v Evropě.

Nejvýznamnější střediska oblasti jsou :


Související články[editovat | editovat zdroj]

doprava
Jungfraubahnen: seskupení železničních drah, které zajišťují kolejovou dopravu v oblasti Jungfrauregionu tzv. bernských Alp, kantonu Bern.
region
Jungfrauregion: oblast kolem vrcholů Jungfrau.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu