Bernské Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bernské Alpy
Berner Alpen
Eiger (3 970 m, severozápadní strana), pohled od Kleine Scheidegg)
Eiger (3 970 m, severozápadní strana), pohled od Kleine Scheidegg)

Nejvyšší bod Finsteraarhorn (4 274 m n. m.)

Nadřazená jednotka Západní Alpy
Sousední
jednotky
Walliské Alpy, Urnské Alpy, Freiburské Alpy, Masiv Mont Blanc, Gotthard
Podřazené
jednotky
Diablerets - Muveran, - Wildstrubel, Balmhorn, Jungfrau - Eiger Blümlisalp, Bietschhorn, Aletschhorn, Finsteraarhorn

Světadíl Evropa
Stát Švýcarsko Švýcarsko
Horniny žula, rula, svor, amfibolit, vápenec
Povodí Rhóna, Lonza, Kander
Grosser Aletschgletscher
Aletschhorn

Bernské Alpy patří spolu s Walliskými k největším a nejvýznamnějším celkům nejen na území Švýcarska, ale v Evropě vůbec. Pohoří se vyznačuje mohutným zaledněním. Hlavní hřeben Bernských Alp je zároveň rozvodím mezi Severním a Středozemním mořem.


Poloha[editovat | editovat zdroj]

Bernské Alpy patří do Švýcarských Alp. Hranici masivu lze vytyčit na severu osou dvou velkých jezer - Brienzským a Thunerským a od Freiburských Alp je dělí údolí Niedersimmental, město Gstaadt a přes sedlo Col du Pillon vede tato hranice až do údolí Rhony. Východní ohraničení pohoří tvoří údolí Aary po sedlo Grimselpass a končí opět u Brienzského jezera.


Geologie[editovat | editovat zdroj]

Horopisně Bernské Alpy náleží k vnějším krystalickým Alpám. Hlavními stavebními horninami jsou žuly, ruly, svory, ale také amfibolity. Na západě území leží jedna z nejvýše položených krasových oblastí Evropy - Diablerets (3220 m), tvořená šedivým vápencem. Tento stavební prvek se však také nachází přímo v centrální části pohoří - Diablerets, Eiger, Wildhorn a další vrcholy.


Členění[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Bernské Alpy dělíme na několik samostatných skupin. Viděno ve směru západ - východ to jsou skupiny : Diablerets - Muveran, masiv Wildhorn - Wildstrubel, Balmhorn, Jungfrau - Eiger Blümlisalp, Bietschhorn, Aletschhorn a Finsteraarhorn. Na tyto dominantní celky navazuje na severozápadě nižší oblast zvaná Berner Oberland s vrcholy od 2000 - 2900 metrů.


Zalednění[editovat | editovat zdroj]

V místě zvaném Konkordiaplatz se stýkají hned čtyři velké ledovce pohoří. Jedná se o Grosser Aletschfirn, Jungfraufirn, Ewigschneefeld a Grünegfirn. Je to zároveň místo, z něhož se vydává na svou takřka 26 km dlouhou pouť největší alpský ledovec vůbec - Grosser Aletschgletscher. Také ostatní bernské ledovce - Kanderfirn, Fieschergletscher či Unteraargletscher snesou takřka "himálajská" měřítka.


Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Snad nejznámějšími vrcholy Bernských Alp je trojlístek hor Mönch, Jungfrau a Eiger. Především posledně jmenovaný štít si našel své pevné místo v historii dobývání evropských velehor. Jeho proslulá severní stěna patří dodnes mezi největší výzvy. Celkem 9 vrcholů přesahuje hranici 4000 metrů. Jsou to :


Junfraubahn - nádraží Kleine Scheidegg

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Pohoří je poměrně dobře zpřístupněno. Do četných bočních údolí, jak již od severu (Kiental, Obersimmental), tak od jihu (Lötschental), zabíhá několik lokálních silnic, množství lanovek a pozemních drah. Snad nejznámější je ozubená železnice Jungfraubahn na sedlo Jungfraujoch vybudovaná v létech 1896 - 1912 a vedená nitrem hory Eiger a Mönch. Svou maximální výškou 3454 m se pyšní nejvýše položeným nádražím v Evropě.

Nejvýznamnější střediska oblasti jsou :


Související články[editovat | editovat zdroj]

doprava
Jungfraubahnen: seskupení železničních drah, které zajišťují kolejovou dopravu v oblasti Jungfrauregionu tzv. bernských Alp, kantonu Bern.
region
Jungfrauregion: oblast kolem vrcholů Jungfrau.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernese Alps ve Wikimedia Commons