Interlaken
| Interlaken | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°41′0″ s. š., 7°52′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 568 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Interlaken-Oberhasli |
  Interlaken Interlaken, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,27 km² |
| Počet obyvatel | 5 610 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 313,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3800 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Interlaken je obec (malé město) v okrese Interlaken-Oberhasli v kantonu Bern ve Švýcarsku. Leží mezi Brienzským a Thunským jezerem, kterým také vděčí za svůj název. Interlaken je znám zejména jako turistická destinace v oblasti Berner Oberland. Žije zde přibližně 5 600[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
_006.JPG)
Interlaken se nachází v pohoří Berner Oberland na úseku řeky Aary mezi Brienzským a Thunským jezerem. Řeky Lütschine z jihu a Lombach ze severu vyplnily údolí mezi oběma jezery svými sedimenty a vytvořily na řece Aare širokou rovinu zvanou Bödeli. Na ní leží obce Interlaken, Matten, Bönigen a Unterseen. Úsek řeky mezi jezery je dlouhý téměř šest kilometrů. Ve středověku bylo koryto Lütschine posunuto směrem na východ, aby se vodní dílo vlévalo do Brienzského jezera a neohrožovalo již osadu Interlaken svými splaveninami a záplavami. Toto stavební opatření je považováno za první velkou úpravu vodního toku na území Švýcarska. Vedle Aary vede od Thunského jezera k přístavišti u železniční stanice Interlaken západ plavební kanál vybudovaný v 90. letech 19. století. Nad kanálem se nachází hydroelektrárna Interlaken, postavená v roce 1894, která využívá část šestimetrového výškového rozdílu mezi Brienzským a Thunským jezerem.
Obec Interlaken zahrnuje část roviny jižně od řeky Aary, jižní břeh podél plavebního kanálu až k Thunskému jezeru a pás na severním svahu až k Wannichnubelu (1585 m n. m.). Na tomto strmém jižním svahu se v oblasti Wanniwald nachází přírodní rezervace Bleikiwald, která je zařazena do Spolkového seznamu suchých luk a pastvin národního významu jako cenný polosuchý travní porost. Na hřebeni západně od této hory se nachází vyhlídka Harder Kulm (v oblasti Unterseenu), která je dostupná lanovkou. Na Heimwehfluh (660 m n. m.) na jihu (na území obce Matten) se lze dostat po železnici i po silnici. Obce Interlaken, Unterseen, Matten, Wilderswil a Bönigen tvoří dohromady aglomeraci s přibližně 20 000 obyvateli.
Interlaken historicky patří do farnosti Gsteig. Dnes se nazývá „reformovaná farnost Gsteig-Interlaken“ a je rozdělena na tři menší farnosti, přičemž Interlaken patří do farnosti Interlaken-Matten.
Sousedními obcemi Interlakenu jsou Matten bei Interlaken, Bönigen, Ringgenberg a Unterseen.
Obec má výhodnou polohu na spojnicích Bern – Grimselpass – Valais, Bern – Sustenpass – Uri, Bern – Brünigpass – Lucern a Montreux – Interlaken – Brünigpass – Lucern. Z Interlakenu se rozvětvují údolí Lauterbrunnen a Grindelwald, čímž se Interlaken stává centrem východní části Berner Oberlandu.
V Interlakenu překračuje řeku Aaru 22 mostů a lávek. Z katastru Interlakenu je 26,4 % využito pro zemědělské účely, zalesněno je 21,6 %. Zbytek oblasti, tj. 45,2 % je zastavěno a 6,9 % jsou řeky, ledovce a hory.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Až do roku 1891 se obec jmenovala Aarmühle a poté dostala svůj současný název Interlaken.[2] Nachází se na ploštině Bödeli mezi Thunským a Brienzským jezerem, k čemuž odkazuje i název obce, který je odvozen z latinského inter lacūs (mezi jezery). Na pečeti sousední obce Unterseen, která se používá od roku 1280, je nápis: S[igillum] Civitatis Inderlapen (tedy Pečeť obce Inderlapen).
V pozdním středověku, kdy město Bern začalo určovat panství kláštera Interlaken, panství Unspunnen s hradem Unspunnen a městečko Unterseen, se pojem Interlaken vztahoval na oblast před městskou branou Unterseenu.
Kolem roku 1130 nechal baron Seliger von Oberhofen postavit na místě zvaném Matten mezi Thunským a Brienzským jezerem dřevěnou modlitebnu, z níž vznikl klášter Interlaken. Klášter patřil řádu augustiniánů. V Interlakenu žilo asi 30 mnichů a laiků podle augustiniánské řehole. V roce 1133 přešel klášter pod patronát císaře Lothara III. Na řece Aaře stál klášterem pravděpodobně založený mlýn Aarmühle.[3] V roce 1224 vzalo klášter pod svou ochranu město Bern. Ženský klášter, který existoval vedle mužského kláštera, byl zrušen v roce 1484.[2]
Po reformaci připadlo území Interlakenu v roce 1528 po zrušení kláštera Bernu. V budovách bývalého kláštera sídlil bernský hofmistr Interlakenu.
V roce 1798 se Interlaken stal sídlem stejnojmenného okresu v kantonu Oberland, který však byl již v roce 1803 začleněn do kantonu Bern. Od roku 1831 je Interlaken hlavním městem okresu Interlaken. Ten byl v roce 2010 sloučen do správního obvodu Interlaken-Oberhasli.
Kolem roku 1800 hory Berner Oberlandu objevili a popsali cestovatelé včetně Johanna Wolfganga von Goetheho, lorda Byrona a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. Ve druhé polovině 19. století se Interlaken rozvinul v turistické letovisko a opětovný rozmach zaznamenal po vybudování dráhy Berner Oberland-Bahn do Lauterbrunnenu a Grindelwaldu v roce 1890 a dráhy Jungfraubahn v roce 1912.[2]
Významné pro rozvoj cestovního ruchu byly slavnosti Unspunnenfest a Tellské hry, které jsou běžně spojovány s Interlakenem, ale konají se na území sousedních obcí Wilderswil a Matten; avšak slavnosti Unspunnen se nyní konají v samotném Interlakenu.
V roce 1913 byl vybudován lodní kanál od Thunského jezera k železniční stanici Interlaken West.
Během druhé světové války sídlilo v Interlakenu v letech 1941–1944 ve vile Cranz (nyní patřící místní samosprávě) velitelství armády generála Guisana. V Bödeli se nacházelo letiště Interlaken Reduit a pět dělostřeleckých děl ve skalních stěnách v okolí.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1764 | 1850 | 1880 | 1900 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2018 | |
| Počet obyvatel | 397 | 1054 | 2085 | 2962 | 3771 | 4368 | 4738 | 4735 | 4852 | 5176 | 5199 | 5429 | 5610 | |
Úředním jazykem Interlakenu je němčina, ke které se hlásí jako k primárnímu jazyku 83,4 % obyvatel. Na dalších místech je s 3,9 % portugalština a s 2,8 % italština.
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
| Interlaken – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Průměrné denní maximum [°C] | 1,9 | 4,3 | 8,5 | 12,8 | 17,3 | 20,4 | 23 | 22 | 18,8 | 13,8 | 7,1 | 2,7 | 12,7 |
| Průměrná teplota [°C] | −1,2 | 0,4 | 3,6 | 7,4 | 11,6 | 14,7 | 16,9 | 15,9 | 13,1 | 8,5 | 3 | −0,4 | 7,8 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −4,1 | −3,1 | −0,7 | 2,6 | 6,5 | 9,7 | 11,9 | 11,4 | 8,7 | 4,6 | 0 | −3,1 | 3,7 |
| Průměrné srážky [mm] | 75 | 76 | 85 | 89 | 109 | 139 | 128 | 145 | 81 | 78 | 90 | 80 | 1 174 |
| Dní se srážkami | 10,1 | 9,6 | 12,1 | 11,8 | 13,9 | 14,2 | 12,8 | 13,5 | 9 | 8,4 | 10 | 10,1 | 135,5 |
| Zdroj: MeteoSchweiz [4] 8 May 2009 | |||||||||||||
Hospodářství a turismus[editovat | editovat zdroj]
Interlaken je jedním z hlavních turistických center oblasti Berner Oberland a disponuje infrastrukturou 60 hotelů s přibližně 4100 lůžky, šesti mládežnickými ubytovnami nebo hostely s přibližně 450 lůžky, osmi kempy s 1045 místy a prázdninovými byty s přibližně 1000 lůžky. Nejznámějším hotelem je Victoria-Jungfrau Grand Hotel & Spa a nejstarším je hotel Interlaken (od roku 1323). Sdružení Tourismus-Organisation Interlaken TOI (zkráceně Interlaken Tourism) prezentuje nejen nabídku přímo v Interlakenu, ale zastupuje také obce Unterseen, Matten, Wilderswil na plošině Bödeli a sousední obce Saxeten a Gsteigwiler. Jako zastřešující značky zastupuje TOI také obce a města v okolí jezer Brienz a Thun a přírodní park Diemtigtal.
Město nabízí turistům základnu, z níž je možno uskutečnit výlety do okolí vlakem nebo autobusem. Hlavní atrakcí je masiv Jungfrau (4158 m n. m.) a sedlo Jungfraujoch (3450 m n. m.), přístupné přes Grindelwald. Další zajímavostí je Mystery Park, paranormální zábavný park ve vlastnictví Ericha von Dänikena, který byl uzavřen v roce 2006 po třech letech výstavby a následně z finančních důvodů znovuotevřen v roce 2009.
V současné době je hlavním příjmem města turistický ruch, i když je zde několik výrobních firem různé velikosti a různého zaměření. V minulosti byl pro město důležitý i textilní a hodinářský průmysl a tisk.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Interlaken má dvě železniční stanice: stanice Interlaken Ost se nachází asi kilometr od Brienzského jezera a stanice Interlaken West je na konci plavebního kanálu a nabízí přestup z pravidelných lodí, plujících po jezerech, na vlak. Obě stanice jsou napojeny na švýcarskou síť spojů kategorie InterCity. Interlaken je tak s necelými 5500 obyvateli nejmenší švýcarskou obcí, která má více než jednu stanici InterCity (po Basileji, Curychu a Grenchenu).
Interlaken Ost je výchozím bodem úzkorozchodné trati Brünigbahn společnosti Zentralbahn, vedoucí přes Meiringen do stanice Lucern a Berner-Oberland-Bahn, která je rovněž úzkorozchodná, do Grindelwaldu a Lauterbrunnenu.
Z Interlakenu Ost vede trať normálního rozchodu, tzv. Thunerseebahn, která nyní patří společnosti BLS, přes Interlaken West do Spiezu, kde se napojuje na hlavní trať BLS (Valais – Lötschberg – Spiez – Thun – Bern). Regionální vlaky jezdí do Spiezu každou hodinu. Meziměstské vlaky jezdí každou půlhodinu z Interlakenu přes Bern do Basileje; některé pokračují také jako vlaky ICE směrem na Frankfurt nad Mohanem a Berlín. Přes Zweisimmen do Montreux jezdí Golden Pass Express. Do Paříže jezdí také přímé spojení TGV (od prosince 2021).
Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Interlaken je napojen na hlavní silniční síť prostřednictvím dálnice A8. V obci se nacházejí dva sjezdy, Interlaken West a Interlaken Ost.
Ze Spiezu prochází obcí Interlaken společně hlavní silnice č. 6, která vede přes údolí Haslital do průsmyku Grimselpass, a hlavní silnice č. 11, která vede do průsmyku Sustenpass, a překračují zde řeku Aaru. Hlavní silnice 221 vede z Bernu přes Thun a podél Thunského jezera do Interlakenu a dále do Grindelwaldu.
Od roku 1914 byla konečná stanice tramvaje Steffisburg – Thun – Interlaken na nádraží Interlaken West. V roce 1939 byla tramvaj zrušena a doprava převedena na autobusovou dopravu; v současnosti je linka dopravního podniku STI provozována pod číslem 21.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Interlaken na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-06-15]
- ↑ a b c d DUBLER, Anne-Marie. Interlaken (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-11-01 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ GALLATI, Rudolf. Aarmuehle Interlaken 1838–1988. Eine Ortsgeschichte. Interlaken: Verlag Schlaefli AG, 1991. 315 s. (německy)
- ↑ Temperature and Percipitation Average Values-Table, 1961-1990 [online]. Federal Office of Meteorology and Climatology MeteoSwiss [cit. 2009-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-06-2009. (German, French, Italian)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Interlaken na Wikimedia Commons - (německy) – oficiální stránky
