Wilderswil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wilderswil
Wilderswil
Wilderswil
Wilderswil – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 586 m n. m.
stát: Švýcarsko Švýcarsko
kanton: Canton of Bern Bern
spádová oblast: Interlaken Interlaken
Wilderswil na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 13,5 km²
počet obyvatel: 2.485 (prosinec 2008)
hustota zalidnění: 184,07 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.wilderswil.ch
telefonní předvolba: 0594
PSČ: 3812

Wilderswil je obec ležící jižně nedaleko od Interlakenu v kantonu Bern ve Švýcarsku.

Obec leží na vstupu krásného a divokého alpského údolí, které směřuje k úpatí hor Eiger, Mönch a Jungfrau. Nejvyšší bod v katastru obce je 2413 metrů nad mořem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla obydlena Alamany již kolem roku 600 n. l. a z této doby také pochází název. V roce 1895, při výkopech základů pro stavbu nového hotelu, bylo objeveno pohřebiště, ve kterém bylo nalezeno 15 hrobů, 18 koster a pohřební předměty.

První doložená zmínka o Wilderswilu je z roku 1224, obec byla dlouho ve správě farnosti Gsteig poblíž Interlakenu. Z tohoto místa pochází baron Rotenfluh-Wilderswil, baron Wädiswil, Weissenburg a Scharnachtal. V roce 1334 porazila bernská vojska místní posádku Weissenburger a Bern získal nadvládu nad tímto územím. V letech 1500-1515 přechází Wilderswil pod úplnou správu města Bern včetně místního zámku. Tato oblast byla známá i pod názvem Unspunnenfest (festival pasáků krav), v letech 1805-1808.

Wilderswil, nádraží BOB

Současnost[editovat | editovat zdroj]

S nárůstem cestovního ruchu a výstavbou dráhy Berner Oberland-Bahn z Interlakenu do Lauterbrunnen, Grindelwaldu a Schynige Platte se charakter Wilderswilu postupně mění, z hospodářské obce se stává rekreačním střediskem.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Wilderswil má rozlohu 13,5 km2. V této oblasti je 21,7 % zemědělské půdy, 55,9 % je zalesněno, 7,9 % jsou stavby a 14,5 % jsou řeky, ledovce a hory.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Wilderswil má 2485 obyvatel (r. 2008), z toho 8,3 % jsou cizí státní příslušníci. Během posledních deseti let se počet obyvatel zvýšil o 18,5 %. Většina populace mluví německy (94,5 %), 1,0 % srbo-chorvatsky a 0,9 % italsky.

Ve volbách v roce 2007 byla nejpopulárnější stranou byla SVP s 35,4 % hlasů, FDP 18,4 %, SPS 16,7 % a Strana zelených 12,3 %.

Věkové složení obyvatelstva (r. 2000) je: děti a mládež (0-19 let) 25 % populace, dospělí (20-64 let) tvoří 59,6 % a senioři (nad 64 let) 15,5 %. Celá švýcarská populace je všeobecně dobře vzdělaná. V Wilderswilu je 78,7 % populace (mezi 25-64 lety věku) s vyšším vzděláním.

Pamětní kámen tragédie r. 1999

Rekreace, turistika[editovat | editovat zdroj]

Wilderswil (stejně jako Interlaken) je výchozím bodem pro výlety do oblasti Jungfrau/Jungfrauregionu, nebo obecněji Berner Oberland. Ve Wilderswilu je 16 hotelů, motelů a penzionů s 900 lůžky, apartmány s 300 lůžky a tábořiště pro letní aktivity.

Léto: Ze stanice Wilderswil Berner Oberland-Bahn vlakem na Schynige Platte, vyhlídka do údolí, na jezera a okolní hory. Koupání a vodní sporty v blízkosti jezera Thunersee a Brienzersee. Pěší turistika po horách nebo v okolí obce. Turistická stezka na téma "Příroda a vlak" vede podél řeky Lütschine do obce Zweilütschinen. Extrémní sporty, jako je canyoning, paragliding a říční rafting.

Za pozornost stojí i pamětní kámen Saxetbachunglück, který připomíná tragickou událost canyoningu ze dne 27. července 1999 při které zahynulo 19 turistů.

Zima: Cestování za lyžováním vlakem do Wengenu, Grindelwaldu, Mürrenu (cca 20-40 min.) a jiné.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Mimo tratě Berner Oberland-Bahn (od Interlakenu) je Wilderswil velmi dobře dostupný autobusem i autem po dálnici A8.

Související články[editovat | editovat zdroj]

region

  • Jungfraujoch - dominanta oblasti
  • Jungfrauregion - rekreační oblast ve švýcarských Bernských Alpách, v okolí hory Jungfrau

doprava v regionu

  • Jungfraubahnen - železniční společnost, která zajišťuje dopravu v oblasti Jungfrauregionu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]