Brünigbahn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luzern – Meiringen – Interlaken Ost
stroj HGe 4-4 ve stanici Brienz
stroj HGe 4-4 ve stanici Brienz
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Provozovatel dráhy SBB Brünig
Technické informace
Délka 73,82 km
Rozchod koleje 1000 mm (metrový)
Napájecí soustava 15 kV 16,7 Hz
Maximální sklon 121 ‰
Minimální poloměr oblouku 70/100 m
Maximální rychlost 75 km
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
směr Spiez, Thun, Bern (SBB)
74,0 km Interlaken Ost 567 m n. m.
směr Wilderswil, Zweilütschinen,
Grindelwald/Lauterbrunnen, Kleine Scheidegg
(Jungfraubahnen / Berner Oberland-Bahn)
most Aare 167 m
tunel Rotegg 348 m
tunel Bürgli 50 m
71,0 km Ringgerberg 596 m n. m.
most Ringgenberg 112 m
tunel Lehnen 53 m
tunel Platten 26 m
68,3 km Niederried 578 m n. m.
tunel Grütgraben 55 m
tunel Kehlengraben 187 m
65,0 km Oberried 589 m n. m.
tunel Bolaui 134 m
61,9 km Ebligen 582 m n. m.
tunel Dorni 361 m
most Bachtalen 168 m
59,3 km Brienz-West 581 m n. m.
tunel Brienzdorf 895 m
směr Brienzer Rothorn (Brienz Rothorn Bahn)
57,8 km Brienz 566 m n. m.
53,2 km Brienzwiler 575 m n. m.
50,8 km Unterbach
45,5 km Meiringen 441 m n. m.
směr Innertkirchen
(Meiringen-Innertkirchen-Bahn)
42,1 km Brunnenfluh 810 m n. m.
40,1 km Brünig-Hasliberg 1001 m n. m.
tunel Käppeli 146 m
35,8 km Lungern 752 m n. m.
tunel Tschoren 44 m
32,2 km Kaiserstuhl 698 m n. m.
29,3 km Giswil 485 m n. m.
Ewil Maxon
23,4 km Sachseln 471 m n. m.
20,6 km Sarnen 473 m n. m.
18,7 km Kerns
14,9 km Alpnach Dorf 452 m n. m.
směr Pilatus (Pilatusbahn)
13,2 km Alpnachstad 435 m n. m.
Lopper I 1.186 m
směr Engelberg
8,7 km Hergiswill 449 m n. m.
7,4 km Hergiswill Matt 445 m n. m.
4,5 km Horw 445 m n. m.
4,3 km normální rozchod
3,4 km Kriens Mattenhof
2,4 km Rösslimatt
1,9 km
normální rozchod
0.0 km Luzern 436 m n. m.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brünigbahn (dřívější provozovatel SBB Brünig) je úzkorozchodná ozubnicová trať ve Švýcarsku s rozchodem 1000 mm, spojující LucernMeiringenInterlaken Ost. V současné době patří Brünigbahn společnosti Zentralbahn AG (ZB) jako jedna z jejích dvou tratí.

Trať je v některých úsecích s vyšším stoupáním vybavena ozubnicovým systémem Riggenbach

Brünigbahn byla v letech 1995–2004 provozována dceřinou společností Švýcarských spolkových drah SBB Brünig. Dne 30. června 2004 bylo rozhodnuto o prodeji trati společnosti Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE). Sloučením SBB Brünig a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn vznikla k 1. lednu 2005 společnost Zentralbahn AG, spravující obě tratě.

Brünigbahn spojuje Lucern s turistickou oblastí v okolí Interlakenu (Jungfrau) – společné nádraží s Berner Oberland-Bahn (BOB), dále v nádraží Brienz na Brienz Rothorn Bahn (BRB), v Meiringen napojení na Innertkirchen tratí Meiringen-Innertkirchen Bahn (MIB) a napojení v Alpnachstadu na Pilatusbahn. Traťový úsek mezi Hergiswilem a Luzernem je společný s tratí LuzernStansEngelberg.

Trať Brünigbahn je součástí turisticky atraktivního systému tratí Golden Pass LineLucernInterlakenZweisimmenMontreux.

Historie[editovat | editovat zdroj]

14. června 1888 Otevření úseku Alpnachstad – Brünigpass - Brienz,
tehdy společnost Jura-Bern-Luzern-Bahn (JBL)
1. června 1889 Otevření úseku Alpnachstad – Luzern
1. ledna 1890 Jura-Bern-Luzern-Bahn (JBL) sloučena do Jura-Simplon-Bahn (JS)
1. května 1903 Jura-Simplon-Bahn (JS) sloučena do SBB Brünigbahn
23. říjen 1916 Otevření úseku Brienz – Interlaken Ost
18. listopadu 1941 Dokončení elektrifikace provozu mezi Luzernem a Meiringenem
24. prosince 1942 Dokončení elektrifikace provozu mezi Luzernem a Meiringenem
22. srpna 2005 Záplavy, poškozen úsek Sarnen – Brienz
1. ledna 2006 Sloučení SBB Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE)
vznik Zentralbahn AG

Původní doprava (před stavbou železnice) byla zajišťována jen pomocí parníků po jezerech Brienzského jezera a Lucernersee.

Při silných deštích a následných záplavách byl 22. srpen 2005 poškozen úsek SarnenBrienz. Bylo zničeno mnoho mostů, celkové škody dosáhly výše 75 milionů CHF.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší tunel je Lopper -I- o délce 1.186 m. Později byl v r. 1964 proražen tunel Loper -II- napojující Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE) na Brünigbahn. Portály tunelů Lopper jsou vedle sebe na straně u nádraží Hergiswil. Celkově je na trati postaveno 13 tunelů. Mezi Luzernem a Hergiswil byla trať dlouho vedena provizorně z důvodu výstavby dálnice. V tomto úseku je trať dvojkolejná.

Na trati jsou tři mosty s rozpětím více než 100 metrů. Dva mosty mají specifické vlastnosti. Most Aarebrücke poblíž Interlakenu musí být tak vysoký, aby pod ním mohly proplouvat parníky na jezero Brienzersee. Problematickým je ocelový příhradový most u Hirscherengraben, který je pravidelně zasypáván lavinami a skrápěn vodopádem. Jako ochrana je zde instalována dřevěná zdrž, která slouží i pro silnici.

Parametry[editovat | editovat zdroj]

Technická data podrobně
Rozchod: 1000 mm
Provozní délka: 73,82 km
Délka ozubnice: 9,13 km
Ozubnicový systém: Riggenbach
Převýšení: 566 m
Největší sklon: 121 ‰
rychlost: 75 km
rychlost na ozubnici: 25/40 km/h
Elektrická trakce: 15 kV 16,7 Hz
Počet tunelů: 13
Počet mostů: 124
Stanice a zastávky: 21

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]