Hasliberg
| Hasliberg | |
|---|---|
 Brünig | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°44′17″ s. š., 8°12′18″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1082 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Interlaken-Oberhasli |
  Hasliberg Hasliberg, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 41,74 km² |
| Počet obyvatel | 1 164 (2018)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 27,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6083 Hasliberg Hohfluh 6084 Hasliberg Wasserwendi 6085 Hasliberg Goldern 6086 Hasliberg Reuti |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hasliberg je obec v okrese Interlaken-Oberhasli v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 1 200[1][2] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec Hasliberg začíná za průsmykem Brünigpass (1008 m n. m.). Odtud se táhne přes celou terasu údolí Haslital až k vrcholu Planplatten (2246 m n. m.) a pokračuje do oblasti Baumgarten/Engstlenalp. Obec sousedí na západě a jihu s Meiringenem, na východě s Innertkirchenem a na severu s obcí Lungern v kantonu Obwalden. Nejvyšším bodem v obci Hasliberg je vrch Glogghüs ve výšce 2534 m n. m., nejnižší bod se nachází na pěšině v Reutibergu v nadmořské výšce asi 700 m n. m.
Osídlená oblast se rozkládá na území čtyř obcí v délce devíti kilometrů: od průsmyku Brünig se přijíždí do Hohfluhu (1051 m n. m.), odtud přes Wasserwendi (1217 m n. m.) a Goldern (1082 m n. m.) nakonec do Reuti (1061 m n. m.).
Hasliberg má rozlohu 41,7 km². V této oblasti je 52,8 % použito pro zemědělské účely, 32,4 % je zalesněno, 2,8 % zabírají stavby (budovy nebo silnice) a zbytek 12 % je v přírodním stavu (řeky, ledovce a hory).
Pod Hasliberg spadají čtyři vesnice v okolí: Hohfluh, Wasserwendi, Goldern a Reuti.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hasliberg byl centrem staré oblasti (údolní obce) Hasle. Název Hasle pravděpodobně pochází ze starohornoněmeckého hasal(a) (lískový keř).[3] Ve 13. století zde existovala rozptýlená osada, poprvé zmiňovaná roku 1358 jako ze Hasle an dem Berge. Moderní obec byla založena v roce 1834 jako Hasleberg v hranicích obce Bäuert, která existovala již od pozdního středověku; moderní pravopis Hasliberg se stal oficiálním v roce 1923.[4]
V obci byly nalezeny římské mince (v lokalitách Lachenboden a Wasserwendi). Ve středověku Hasliberg patřil k císařskému dvoru Hasli (Oberhasli) a v roce 1334 s ním připadl Bernu. Hasliberg je od středověku součástí farnosti Meiringen. Kaple ve Wasserwendi byla zrušena během reformace v roce 1528.[4]
Až do 19. století bylo hlavním zaměstnáním vysokohorské zemědělství a chov dobytka s chovem skotu, koní a sýrů na vývoz do údolních oblastí a Lombardie, přičemž pro výrobu a způsob života bylo charakteristické střídání soukromého domácího hospodaření v osadě a kolektivního hospodaření na Vorsassenu (1250–1450 m n. m.) a na alpách (od cca 1600 m n. m.), které byly ve společném vlastnictví. Od pozdního středověku tvořili sedláci zemědělské společenství s vlastními komunitními předpisy (nejstarší pochází z roku 1555) které upravovaly alpskou pastvu, využívání pastvin, termíny pastvy a společné práce při údržbě selského majetku. Od pozdního středověku zde často docházelo k ostrým sporům s obyvateli Lungernu a Kernsu, protože práva na alpské pastviny se až do definitivního vymezení mezi Bernem a Obwaldenem překrývala s horskými hřebeny na obou stranách. Obec dosud udržuje hráze potoků. Dnešní obec vznikla v roce 1834 v rozsahu původní rolnické obce, která je od té doby vedena jako soukromá společnost.[4]
Od 14. století se železná ruda těžila v povrchových dolech, mimo jiné nad Käserstattem, u Planplatten a Erzeggu, a po různých „rudných cestách“ (Erzwegen) se dopravovala na saních do vysokých pecí v údolí (včetně Mühletalu). Místní obyvatelé našli vedlejší zaměstnání jako dřevorubci, uhlíři a mulaři v dopravě přes průsmyk Brünigpass. Nárůst počtu obyvatel po roce 1800 vedl k chudobě; navzdory domácím pracím (tkaní hedvábí, plátna, řezbářství) byly celé rodiny nuceny emigrovat do Ameriky.[4]
Zlom přinesla železnice Brünigbahn (1888) a první silnice (1890) z Hohfluhu na nádraží Meiringen; v krátké době se Hasliberg vyvinul v lázně Brünig-Hasliberg s lázněmi nejprve v Hohfluhu, pak v dalších obcích. V roce 1912 zde již bylo k dispozici 600 hotelových lůžek. V době krize od roku 1914 byly některé hotely převedeny na soukromé instituce; ve Schweizerhofu byl vybudován rekreační dům pro matky (dnes lázně a rehabilitační klinika), ve Viktorii v Reuti rekreační a vzdělávací středisko evangelické metodistické církve a v Hohfluhu získala švýcarská misie víry dům Bellevue. V roce 1946 se v Goldernu usadila mezinárodně uznávaná internátní škola Ecole d'Humanité.[4]
V roce 1960 byla otevřena první lanovka z Wasserwendi na Alp Käserstatt. V roce 1973 byla otevřena lanová dráha Meiringen–Hasliberg.[5]
První reformovaný kostel na Haslibergu byl postaven v Hohfluhu v roce 1938. Předtím museli lidé z Haslibergu jezdit do kostela do Meiringenu. V roce 1947 zde byla zřízena fara. Od roku 1967 má farnost plnohodnotnou pastoraci. V roce 1975 byla postavena kaple Christophorus jako první katolická sakrální stavba v Haslibergu-Hohfluhu.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
| Vývoj počtu obyvatel[4] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1764 | 1850 | 1880 | 1900 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | |||
| Počet obyvatel | 693 | 1309 | 1257 | 1037 | 912 | 1044 | 1172 | 1292 | 1328 | 1335 | 1276 | 1238 | |||
Hospodářství a turismus[editovat | editovat zdroj]
Místo je oblíbenou destinací pro zimní sporty, gondolová lanovka spojuje Hasliberg a Meiringen přes Reuti na Planplatten (2200 metrů), stejně jako lanovka z Wasserwendi do Käserstattu.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází úzkorozchodná ozubnicová železnice, tzv. Brünigbahn, v současnosti provozovaná společností Zentralbahn. Kantonální hlavní silnice č. 4 prochází průsmykem Brünigpass a spojuje kantony Bern a Obwalden.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hasliberg na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-06-15]
- ↑ Hasliberg [online]. ortsnamen.ch [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e f DUBLER, Anne-Marie. Hasliberg [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-11-28 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b NÄGELI, Ernst. Hasliberg. In: Berner Heimatbücher. Bern: Paul Haupt, 1982. ISBN 3-258-03122-3. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hasliberg na Wikimedia Commons - (německy) – oficiální stránky
