Montblanský masiv
| Montblanský masiv Massif du Mont Blanc |
|
Montblanský masiv |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Mont Blanc (4 808 m) |
|---|---|
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Západní Alpy |
| Sousední jednotky |
Chablais-Faucigny, Bornes-Bauges-Aravis, Grajské Alpy, Walliské Alpy, Beaufortin |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Horniny | břidlice, rula, žula, vápenec |
| Povodí | Arve (Rhóna), Isere |
Montblanský masiv je pohoří v Západních Alpách, rozkládající se na území Francie, Itálie a Švýcarska. Většina celkové rozlohy (1 500 km²) masivu však leží ve Francii. Toto pohoří má zcela jedinečné postavení v rámci Alp. Právě zde se nachází nejvyšší hora Alp i celé Evropy - Mont Blanc (4 810 m n. m.).
Obsah |
Charakter [editovat]
Na území Montblanského masivu lze pozorovat pestrou krajinu, čítající v sobě vysoké, mohutně zaledněné vrcholy, skalní stěny, které jsou jedny z nejvyšších v Evropě, skalní věže a jehly, ale také trávou a horskými loukami porostlé vrcholky a ledovcová jezera.
Geologie [editovat]
Pohoří je tvořeno nejstaršími krystalickými horninami. Tyto horniny se zde nalézaly již v dobách, kdy ostatní masivy Alp byly ještě zatopeny oceánskou vodou. Vyvrásnění oceánského dna vyzvednulo masiv do nejvyšších poloh a okolní sedimentární vrstvy byly sneseny. V oblasti vrcholu Mont Joly (2525 m) na samém západě masivu jsou patrné mohutné vápencové příkrovy, jež překrývají základní krystalickou hmotu. Právě pevná žula vytváří v oblasti Aiguilles de Chamonix nebo Arete di Diable ježaté hřebeny s četnými jehlami a věžemi.
Ledovce [editovat]
Nejvýznamnější ledovce jsou: Mer de Glace (40 km²), Ghiacciao del Miage, Ghiacciao del Brenva, Ghiacciao del Triolet, Glacier d'Argentiere, Glacier des Bossons a Glacier de Bionassay.
Poloha [editovat]
Sever pohoří ohraničují údolí řek Eau Noire a Arve, která jej oddělují od sousedního, mnohem nižšího masivu Chablais-Faucigny. V údolí řeky Arve leží nejznámější horská střediska oblasti Chamonix a Les Houches. Spojnice města Martigny (Švýcarsko), doliny Val d'Entremont, silničního sedla Col du Grand-Saint-Bernard (2469 m) a města Aosta (Itálie) vymezují hranice pohoří na východě. Jih oblasti je vymezen spojnicí měst Courmayeur - Aosta a údolí řek Dora di Verney a Dora Baltea (Valle d'Aosta). Na západě tvoří hranici údolí řeky Arly a spojnice měst Saint Gervais a Megéve.
Členění [editovat]
Montblanský masiv se dělí na několik významných horských skupin:
- Mont Berio-Blanc (Itálie)
- Tré-la-Tete (Itálie)
- Mont Blanc (Francie, Itálie)
- Grandes Jorasses (Francie, Itálie)
- Aiguille Verte (Francie)
- Argentiere (Francie, Švýcarsko)
- Trient (Švýcarsko)
- Aiguilles de Chamonix (Francie)
Nejvyšší vrcholy [editovat]
V Montblanském masivu se nachází na 18 horských štítů převyšujících 4 000 metrů nad hladinou moře.
|
|
Turismus [editovat]
Významnými dolinami masivu jsou Val Ferret, Val Veni a Vallée de Chamonix. Údolí Montblanského masivu jsou využívána zejména nejvýznačnějšími turistickými středisky, jako jsou na italské straně Courmayeur propojený Montblanským tunelem o délce 11,5 km s francouzským střediskem Chamonix. Jihozápadně od Chamonix se nachází lyžařské areály střediska Les Houches. Soustava lanovek z obou zemí končí na vrcholu Aiguille du Midi (3 842 m n. m.) a dosahuje tak druhého nejvyššího bodu horní stanice lanové dráhy v Evropě. Ve Švýcarsku patří mezi nevýznamnější turistická místa silniční sedlo Col de la Forclaz (1 526 m) a obec Champex. Mezi významné lyžařské terény patří oblast vrcholu Mont d'Arbois (1 833 m n. m.) na západě pohoří, vypínající se nad městem Saint Gervais. Odsud také vede směrem k Mont Blancu železnice zvaná Tramway du Mont-Blanc, jejíž horní stanice je ve výšce 2 372 m n. m. na ledovci Glacier de Bionassay.
Za tyto skutečnosti však celý region, jehož návštěvnost je skutečně enormní, platí svou daň. Údolí Chamonix je obleženo turisty v jakoukoli roční dobu a desítky lanovek vyváží denně tisíce návštěvníků do velkých výšek. Turistické možnosti oblasti jsou velké. Sahají od těžkých ledovcových túr po nenáročné vycházky. Jedná se však spíše o francouzskou část. Na italské straně není možností, vzhledem k nepřístupnosti terénu, mnoho. Schůdné terény se nalézají spíš jižněji hlavního hřebene (Monte Favre, Testa Bernarda).
Zdroje [editovat]
- publikace: Francouzské Alpy (Průvodce po evropských horách, vydavatelství Mirago, Ivo Petr) - ISBN 80-85922-62-2
- publikace: Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9
Externí odkazy [editovat]
- Montblanský masiv na serveru Summitpost (anglicky)
- Tour du Mont Blanc (anglicky)
| Pohoří v Alpách na území Itálie - Italské Alpy | |
|---|---|
|
Adamello-Presanella | Bergamské Alpy | Bernina | Brenta | Dolomity | Fleimstalské Alpy | Gardské hory | Grajské Alpy | Julské Alpy | Karnské Alpy | Kottické Alpy | Ligurské Alpy | Livigno | Masiv Mont Blanc | Ortles | Ötztalské Alpy | Platta | Přímořské Alpy | Rieserferner | Sarntalské Alpy | Sesvenna | Stubaiské Alpy | Tambo | Tessinské Alpy | Vicentinské Alpy | Walliské Alpy | Zillertalské Alpy | |