Montblanský masiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Montblanský masiv
Massif du Mont Blanc
Montblanský masiv z vrcholu Brévent
Montblanský masiv

Nejvyšší bod Mont Blanc (4 808 m n. m.)

Nadřazená jednotka Západní Alpy
Sousední
jednotky
Chablais-Faucigny, Bornes-Bauges-Aravis, Grajské Alpy, Walliské Alpy, Beaufortin

Světadíl Evropa
Stát Francie Francie
Itálie Itálie
Švýcarsko Švýcarsko
Horniny břidlice, rula, žula, vápenec
Povodí Arve (Rhóna), Isere
Ledovec Mer de Glace

Montblanský masiv je pohoří v Západních Alpách, rozkládající se na území Francie, Itálie a Švýcarska. Většina celkové rozlohy (1 500 km²) masivu však leží ve Francii. Toto pohoří má zcela jedinečné postavení v rámci Alp. Právě zde se nachází nejvyšší hora Alp i celé Evropy - Mont Blanc (4 810 m n. m.).

Charakter[editovat | editovat zdroj]

Na území Montblanského masivu lze pozorovat pestrou krajinu, čítající v sobě vysoké, mohutně zaledněné vrcholy, skalní stěny, které jsou jedny z nejvyšších v Evropě, skalní věže a jehly, ale také trávou a horskými loukami porostlé vrcholky a ledovcová jezera.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Pohoří je tvořeno nejstaršími krystalickými horninami. Tyto horniny se zde nalézaly již v dobách, kdy ostatní masivy Alp byly ještě zatopeny oceánskou vodou. Vyvrásnění oceánského dna vyzvednulo masiv do nejvyšších poloh a okolní sedimentární vrstvy byly sneseny. V oblasti vrcholu Mont Joly (2525 m) na samém západě masivu jsou patrné mohutné vápencové příkrovy, jež překrývají základní krystalickou hmotu. Právě pevná žula vytváří v oblasti Aiguilles de Chamonix nebo Arete di Diable ježaté hřebeny s četnými jehlami a věžemi.

Ledovce[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější ledovce jsou: Mer de Glace (40 km²), Ghiacciao del Miage, Ghiacciao del Brenva, Ghiacciao del Triolet, Glacier d'Argentiere, Glacier des Bossons a Glacier de Bionassay.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Sever pohoří ohraničují údolí řek Eau Noire a Arve, která jej oddělují od sousedního, mnohem nižšího masivu Chablais-Faucigny. V údolí řeky Arve leží nejznámější horská střediska oblasti Chamonix a Les Houches. Spojnice města Martigny (Švýcarsko), doliny Val d'Entremont, silničního sedla Col du Grand-Saint-Bernard (2469 m) a města Aosta (Itálie) vymezují hranice pohoří na východě. Jih oblasti je vymezen spojnicí měst Courmayeur - Aosta a údolí řek Dora di Verney a Dora Baltea (Valle d'Aosta). Na západě tvoří hranici údolí řeky Arly a spojnice měst Saint-Gervais-les-Bains a Megéve.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Aiguilles de Chamonix

Montblanský masiv se dělí na několik významných horských skupin:

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Aiguille du Midi

V Montblanském masivu se nachází na 18 horských štítů převyšujících 4 000 metrů nad hladinou moře.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Tramway du Mont-Blanc

Významnými dolinami masivu jsou Val Ferret, Val Veni a Vallée de Chamonix. Údolí Montblanského masivu jsou využívána zejména nejvýznačnějšími turistickými středisky, jako jsou na italské straně Courmayeur propojený Montblanským tunelem o délce 11,5 km s francouzským střediskem Chamonix. Jihozápadně od Chamonix se nachází lyžařské areály střediska Les Houches. Soustava lanovek z obou zemí končí na vrcholu Aiguille du Midi (3 842 m n. m.) a dosahuje tak druhého nejvyššího bodu horní stanice lanové dráhy v Evropě. Ve Švýcarsku patří mezi nevýznamnější turistická místa silniční sedlo Col de la Forclaz (1 526 m) a obec Champex. Mezi významné lyžařské terény patří oblast vrcholu Mont d'Arbois (1 833 m n. m.) na západě pohoří, vypínající se nad městem Saint-Gervais-les-Bains. Odsud také vede směrem k Mont Blancu železnice zvaná Tramway du Mont-Blanc, jejíž horní stanice je ve výšce 2 372 m n. m. na ledovci Glacier de Bionassay.

Za tyto skutečnosti však celý region, jehož návštěvnost je skutečně enormní, platí svou daň. Údolí Chamonix je obleženo turisty v jakoukoli roční dobu a desítky lanovek vyváží denně tisíce návštěvníků do velkých výšek. Turistické možnosti oblasti jsou velké. Sahají od těžkých ledovcových túr po nenáročné vycházky. Jedná se však spíše o francouzskou část. Na italské straně není možností, vzhledem k nepřístupnosti terénu, mnoho. Schůdné terény se nalézají spíš jižněji hlavního hřebene (Monte Favre, Testa Bernarda).

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Panorama Montblanského masivu
Pohoří v Alpách na území Itálie - Italské Alpy

Adamello-Presanella | Bergamské Alpy | Bernina | Brenta | Dolomity | Fleimstalské Alpy | Gardské hory | Grajské Alpy | Julské Alpy | Karnské Alpy | Kottické Alpy | Ligurské Alpy | Livigno | Masiv Mont Blanc | Ortles | Ötztalské Alpy | Platta | Přímořské Alpy | Rieserferner | Sarntalské Alpy | Sesvenna | Stubaiské Alpy | Tambo | Tessinské Alpy | Vicentinské Alpy | Walliské Alpy | Zillertalské Alpy |