Mont Blanc
| Mont Blanc - Monte Bianco | |
 Mont Blanc od vesnice Cordon |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Vrchol | 4 810 m n. m. |
| Pohoří | Alpy |
| Nižší celek | Montblanský masiv |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Francie Itálie |
| Prvovýstup | 8. srpna 1786 |
| Poznámka | 2.Nejvyšší hora Evropy na západ od Kavkazu |
| Povodí | Arve (Rhôna), Isère |
 Mont Blanc
|
|
Mont Blanc (italsky Monte Bianco, v překladu bílá hora) je nejvyšší hora Alp a států EU, vypínající se v Montblanském masivu na francouzsko-italském pomezí do výšky 4 810 m n. m. Mont Blanc je tradičně považován za nejvyšší vrchol Evropy, avšak z důvodu neexistující metodiky pro přesné určení evropskoasijské hranice musí být tento titul připisován i kavkazské hoře Elbrus (5 642 m n. m.).
Vrchol hory leží na francouzském území a hornina (tyčící se do nadmořské výšky 4 792 m) je kryta ledovým příkrovem o proměnlivé tloušťce 14-23 m. Při expertním měření provedeném v září 2009 byla výška hory stanovena na 4 810,45 metrů nad hladinou moře.[1]
Obsah |
[editovat] Geologie
Mont Blanc je tvořen horninami krystalinika (žula, rula a břidlice) a je pokryt mnoha ledovci. Největší z nich nese jméno Mer de Glace.
[editovat] Okolí
V letech 1957-1965 byl pod Montblanským masivem vybudován 11,6 km dlouhý tunel spojující města Chamonix (Horní Savojsko, Francie) a Courmayeur (Valle d'Aosta, Itálie).
[editovat] Prvovýstup
Na vrchol poprvé vystoupili 8. srpna 1786 Jacques Balmat a Michel Paccard. První ženou zdolavší Mont Blanc byla 14. července 1808 Marie Paradisová. Datum jejího výstupu však není jisté: uvádí se i léta 1809 či1811.
První fotografie na vrcholu Mont Blancu pořídili bratři Louis-Auguste Bisson a Auguste-Rosalie Bisson (1826–1900) v roce 1861. Putovalo s nimi pětadvacet nosičů technického vybavení, museli nahoru dopravit celou temnou komoru včetně kamínek na rozehřátí sněhu, vše okolo 250 kg. Fotografie byly provedeny s využitím kolodiového procesu na velkoformátové negativy, často až 30 × 40 cm.[2]
[editovat] Cesty výstupů
Na vrchol Mont Blancu je možné vystoupit čtyřmi výstupovými trasami nižší obtížnosti (tzv. normálky) a značným množství horolezeckých výstupů vyšších obtížností. Trasami nižší obtížnosti jsou:
- Cesta přes Dome du Gouter (obtížnost PD-). V létě nejfrekventovanější cesta výstupu na Mont Blanc, nejčastější cesta vůdců s klienty a cestovních kanceláří. Východiskem je Chamonix nebo Saint Gervais na francouzské straně. Ve vrcholový den se obvykle vyráží z chaty Gouter ve výšce 3817 m n.m.
- Cesta přes Aiguille du Midi (obtížnost PD+). Též zvaná cestou tří Mont Blanců, neboť sleduje hřeben, kde se nachází několik dalších významných vrcholů masivu Mont Blancu[3]. Technicky nejnáročnější ze snadných výstupů, při sestupu se v jednom místě krátký úsek slaňuje. Východiskem je Chamonix, resp. koncová stanice lanovky Aiguille du Midi v 3842 m n.m.. Cesta vede přes Mont Mlanc du Tacul a Mt. Maudit.
- Cesta přes Grand Mulets (obtížnost F/PD-) je technicky nejsnazším výstupem a z větší části je shodná s cestou prvovýstupců. Obtíže a nebezpečí cesty v letních měsících spočívají v množství ledovcových trhlin a ohrožení pádem seraků.
- Cesta přes Aiguilles Grises (obtížnost PD) je standardní cestou z italské strany.
Z obtížnějších výstupů jsou populární ledové a kombinované výstupy ve východní stěně Brenva nad ledovcem Brenva. Zcela vpravo je Ostruha Brenvy, směrem doleva ledovcová klasika Sentinelle Rouge, dále Major a zcela vlevo Hruška - Poire. Na východní stěnu dále vlevo navazuje Grand pilier d'Angle s řadou těžkých výstupů vyúsťujících na předvrchol Mont Banc de Courmayeur, do jehož stěn se zapsali i čeští a českoslovenští horolezci. Velmi těžké výstupy vedou pilíři stěny Frêney nad stejnojmenným ledovcem a pilíři stěny Broulliard nad ledovcem Brouillard. Výstupy těmito dvěma stěnami jsou náročné svou délkou a odlehlostí a také obtížným návratem při zhoršení počasí, protože už jen přístup ke stěnám Frêney a Brouillard by vydal na ne zrovna lehké horolezecké túry. Při pokusu o prvovýstup Centrálním pilířem Frêney, kde se náhodou sešli ve stejnou chvíli Italové Bonatti, Galieni a Oggioni s Francouzským družstvem Mazeaud, Kohlmann a Vieille, se odehrála známá tragédie, kdy při několikadenní bouřce zahynuli tři špičkoví horolezci své doby.
[editovat] Fotogalerie
-
Mont Blanc
-
Mont Blanc od jihu
-
Mont Blanc a Dôme du Gouter od severu
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ 'Mont Blanc ztratil podle nových měření pár desítek centimetrů' České noviny, 5. 11. 2009
- ↑ TAUSK, Petr. Dějiny fotografie. Praha : Akademie múzických umění v Praze, Fakulta filmová a televizní, SPN Praha, 1980. ISBN 17-332-79. S. 39.
- ↑ Three Monts, popis túry
[editovat] Externí odkazy
- Popisy horolezeckých výstupů v oblasti Mont Blancu
- Mont Blanc z Itálie – popis pokusu o výstup
- Dom a pravda o normálce na Mont Blanc – výstup přes Gouter
- Mont Blanc Na cestě – informace o výstupových cestách na Mont Blanc
|
||||||||||
