Kolodiový proces

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kolodiový proces (archerotypie nebo mokrý proces) je historický fotografický proces Angličana Fredericka Scotta Archera z roku 1851, který byl později nahrazen současným želatinovým fotografickým filmem. Zajistil tvorbu kvalitního negativu umožňujícího dokonalou reprodukci fotografií. Velmi rychle nahradil předešlé postupy daguerrotypii a především kalotypii.

Obsah 1 Princip 2 Výhody 3 Nevýhody 3.1 Literatura 4 Reference 5 Související články 6 Externí odkazy

[editovat] Princip

Tajemstvím Archerova úspěchu byla schopnost rozpoznat jedinečné vlastnosti nedávno objeveného kolodia, které do té doby bylo využíváno téměř výhradně jen ve zdravotnictví jako obvazového materiálu. Tak byla skloubena schopnost kolodia vytvářet tenký, hydrofobní film přilnavý ke sklu na jedné straně a průhlednost skla, nevnášející žádný šum do vznikajícího obrazu, na straně druhé. Archer využil i některé další své poznatky a vynálezy, jako např. rychlejší a účinnější vývojku, v níž byla do té doby používaná kyselina gallová, nahrazena kyselinou pyrogallovou.

Archerův postup byl velmi jednoduchý – smíchal kolodium s jodidem draselným a (na skleněné desce) vzniklý film pak namáčel do roztoku dusičnanu stříbrného. Tato kombinace přinesla výrazné zcitlivění snímající fotografické desky, čímž se výrazně zkrátil čas expozice za dosažení dokonalého obrazu.

[editovat] Výhody

Přínosem nebyla jen možnost vytvořit kvalitní obraz a kvalitně ho reprodukovat, ale také výrazné zkrácení expozičního času na jednotlivé vteřiny, což umožnilo rozšířit aplikaci fotografie na rychle probíhající či krátce trvající jevy. Zanedbatelný nebyl ani pokles finančních nákladů a snížení možnosti otravy (především oproti daguerrotypii).

[editovat] Nevýhody

Jedinou (a bohužel ne nevýznamnou) nevýhodou tohoto procesu zůstalo, že po celou dobu musely desky zůstat vlhké až do momentu expozice. Vzhledem k tomu, že kolodium schne rychle, musely se desky připravovat těsně před fotografováním a fotograf tak musel na cestě za pořízením snímků nosit celou příruční laboratoř a temnou komoru. Jejich vysušováním se totiž výrazně snižovala citlivost.

Důležitým aspektem tehdejší fotografie byla také absence jakékoliv možnosti zvětšení fotografie – výsledný formát printu byl shodný s velikostí desky (a tedy fotografického přístroje). Dnes již do jisté míry kuriózně může působit také další aspekt používání kolodia. Využívaná směs byla totiž nejen vysoce hořlavá, ale také explozivní.

[editovat] Literatura

• Anonymus: Co je fotografie? 150 let fotografie. Katalog k výstavě. Mánes, Praha, 1989.
• D. Mrázková: Příběh fotografie. Mladá fronta, Praha, 1985.

[editovat] Reference

• Meier, Alf B. Basic Photography - a manual for the training of fashion photographers, (Frankfurt/M.: Jentzen oHG, 1992)
• An account of Sayce's process is to be found in the Photographic News of October 1865, or the Photographic Journal of the same date.
• The advantages of this salt were pointed out by Leon Warnerke in 1875.

[editovat] Související články

• Roger Fenton

[editovat] Externí odkazy

• Contemporary Wet Plate Collodion Photography
• AlternativePhotography — Wetplate collodion process
• History of photography from 1839 to 1879
• Modern ambrotype images and an overview on the wet-plate collodion process
• A brief history of the wet collodion process
• How the wet plate collodion process works
• KUTV video about wet plate photography
• Contemporary 19th Century Wetplate Collodion Photography

Související články obsahuje Portál Fotografie