Pannotypie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pannotypie okolo roku 1860, na které jsou jasně vidět praskliny voskovaného plátna - slabiny tohoto procesu

Pannotypie (z latinského pannus = plátno) je historický fotografický proces, který patří do kategorie přímých pozitivních procesů jako modifikace mokrého kolódiového procesu. Za vynálezce je považována pařížská firma Wulff & Co., která ji zveřejnila v roce 1853.[1] Metoda se používala v období 1854–1868.[2]

Princip[editovat | editovat zdroj]

Kolódiový negativ na skle byl slabě exponován a krátce vyvolán tak, aby neměl závoj. Konečným podkladem citlivé vrstvy bylo černé plátno, proti kterému se dal obraz pozorovat v odraženém světle. Světlý negativ se tak při prohlížení proti tmavému pozadí jevil jako pozitiv. Tato technika se pozná podle zvrásněné textury plátna v obrazu.[2] Jedná se o unikát. Tento postup měl tu výhodu, že se obraz na rozdíl od ambrotypie nemohl rozbít. Nevýhodou ale bylo, že po vysušení substrátu obraz popraskal nebo se rozpadl. S rozšířením ferrotypie a albuminového procesu se tato metoda vytratila. Vzhledem k velké citlivosti se dochovalo velmi málo originálů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pannotypes ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.photographicnegatives.net/index.php/WET_COLLODION_PROCESS#pannotype
  2. a b SCHEUFLER, Pavel. Historické fotografické techniky. [s.l.] : Artama Praha, 1993. ISBN 80-7068-075-X. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (německy) J. Maria EDER, Geschichte der Photographie, Bd.1, 1. díl, 1, Hälfte, str. 513, 4. Auflage, Vlg. Wilhelm Knapp 1932.