Ambrotypie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ambrotypie (koloidní pozitiv nebo melanotypie, z řeckého ambrosios - nesmrtelný, neměnný) je historický fotografický proces, který vynalezl Frederick Scott Archer a Peter Fry. Objevuje se i pojmenování amphitypie (z řec. amfi - obojí, ve smyslu obrazy, jak pozitiv, tak i negativ). U nás se objevoval okolo roku 1853 také nesprávný název vitrotypie podle německého Glasbilder.

Obsah 1 Princip 2 Ukázky fotografií 3 Reference 3.1 Literatura 4 Externí odkazy

[editovat] Princip

Podstatou ambrotypie je skutečnost, že jodo- a bromostříbrné soli v podexponovaném bělavém negativu na skle odráží světlo. Obraz se proto podložený tmavým podkladem (manganovým tmavým sklem, sametem nebo lakem) jeví jako pozitiv. Jedná se o unikát.^[1] Tato metoda byla velice populární a používala se přes dvacet let v období 1852–1890, stejně jako koloidní proces. Výsledek ambrotypie se podobal daguerrotypii, obraz však vznikal na zcela odlišném principu, který umožňoval pozorovat obraz v libovolném úhlu, a byl především výrazně levnější a rychlejší.

[editovat] Ukázky fotografií

Portrét rodiny strážmistra (Frederick Scott Archer ?)

"Erika", 2007, ambrotypie 8"x10" na černém skle

Neznámý autor, cca 1860

Voják z občanské války (mezi 1860 a 1865)

[editovat] Reference

1. ↑ Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004 str. 57

[editovat] Literatura

• Anonymus: Co je fotografie? 150 let fotografie. Katalog k výstavě. Mánes, Praha, 1989.
• D. Mrázková: Příběh fotografie. Mladá fronta, Praha, 1985.

[editovat] Externí odkazy

• Modern ambrotype images and how to make them (en)
• The wetplate collodion process, used to make ambrotypes (en)
• A brief history of the wet plate collodion photography (en)

Související články obsahuje Portál Fotografie