Jodid draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jodid draselný
Jodid draselný.jpg
Jodid draselný.PNG
Obecné
Systematický název jodid draselný
Latinský název kalii iodidum, kalium iodatum
Anglický název Potassium iodide
Německý název Kaliumiodid
Sumární vzorec KI
Vzhled bílé prášek nebo krystalky
Identifikace
Číslo RTECS TT2975000
Vlastnosti
Molární hmotnost 166,002 8 g/mol
Molární koncentrace cM 3,363 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok)
Teplota tání 682 °C
Teplota varu 1 330 °C
Hustota 3,123 g/cm3 (20 °C)
1,395 9 g/cm3 (20 °C, 40% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient 1,53 cP (707 °C)
1,19 cP (807 °C)
1,00 cP (887 °C)
0,897 cP (20 °C, 40% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient 0,642 6 cS (20 °C, 40% roztok)
Index lomu nD= 1,402 7 (20 °C, 40% roztok)
Rozpustnost ve vodě 127,31 g/100 ml (0 °C)
135,8 g/100 ml (10 °C)
144,07 g/100 ml (20 °C)
148,45 g/100 ml (25 °C)
152,5 g/100 ml (30 °C)
159,7 g/100 ml (40 °C)
168,50 g/100 ml (50 °C)
176,4 g/100 ml (60 °C)
191,8 g/100 ml (80 °C)
206,63 g/100 ml (100 °C)
247 g/100 ml (150 °C)
292 g/100 ml (200 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
13,6 g/100 ml (10 °C)
15,1 g/100 ml (20 °C)
18,1 g/100 ml (40 °C)
18,9 g/100 ml (50 °C)
ethanol
1,5 g/100 ml (0 °C)
glycerol
50,6 g/100 ml (20 °C)
aceton
1,31 g/100 ml (25 °C)
Relativní permitivita εr 5,6
Měrná magnetická susceptibilita -4,98 Sm-1
Povrchové napětí 77,8 mN/m (700 °C)
69,1 mN/m (800 °C)
60,4 mN/m (900 °C)
Struktura
Krystalová struktura krychlová
Hrana krystalové mřížky a= 705,2 pm
Dipólový moment 36,9•10-30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -327,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 103,4 J/g
Standardní molární entropie S° 110,8 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -324,1 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,641 JK-1g-1
Bezpečnost
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
R-věty R42/43
S-věty S22 S26 S37/39
NFPA 704
NFPA 704.svg
1
1
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Jodid draselný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem KI. Tato bílá sůl je komerčně nejvýznamnějším jodidem, v roce 1985 činila roční světová výroba přibližně 37 tisíc tun. Je méně hygroskopický než jodid sodný, takže se s ním snadněji pracuje. Staré a nečisté vzorky jsou žluté, protože podléhají oxidaci jodidu na jod[1].

Jodid draselný se používá v medicíně, a to buď ve formě tablet obsahujících obvykle 130 mg KI, nebo jako „nasycený roztok jodidu draselného“, který v generické formulaci amerického lékopisu obsahuje 1 000 mg KI na 1 ml (nebo 500 mg KI v 10 kapkách, což se předpokládá jako 0,5 ml)[2].

Struktura, výroba, vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Jodid draselný je iontová sloučenina, K+I. Krystalizuje podobným způsobem jako chlorid sodný (krychlová krystalová struktura). Vyrábí se reakcí hydroxidu draselného s jodem[1].

Anorganická chemie[editovat | editovat zdroj]

Protože je jodidový iont slabým redukčním činidlem, I se silnými oxidačními činidly (např. chlorem) snadno oxiduje na I2:

2 KI(aq) + Cl2(aq) → 2 KCl + I2(aq)

Tato reakce se využívá při izolaci jodu z přírodních zdrojů. Jodid draselný je oxidován i vzduchem, jak lze prokázat pozorováním fialového extraktu, opláchnou-li se staré vzorky KI dichlormethanem. V kyselém prostředí se tvoří kyselina jodovodíková, která je silnějším redukčním činidlem[3][4][5].

Podobně jako jiné jodidy, tvoří jodid draselný, je-li smísen s elementárním jodem, trijodidový anion I3:

KI(aq) + I2 (s) → KI3(aq)

Na rozdíl od I2, soli I3 jsou dobře rozpustné ve vodě. Takto se jod využívá při redoxních titracích. Vodný roztok KI3, nazývaný Lugolův roztok, se používá jako dezinficiens a jako leptadlo pro zlaté povrchy.

Jodid draselný je prekurzorem jodidu stříbrného, který se používá pro vysokorychlostní fotografické filmy:

KI(aq) + AgNO3(aq) → AgI(s) + KNO3(aq)

Jód reaguje s peroxidem vodíku za vzniku velkého množství pěny, tzv. sloní zubní pasta.

Organická chemie[editovat | editovat zdroj]

KI slouží jako zdroj jodidového iontu pro organickou syntézu. Užitečnou aplikací je příprava aryljodidů z arendiazoniových solí[6][7].

Analytická chemie[editovat | editovat zdroj]

KI spolu se zásaditým dusičnanem bismutitým - BiO(NO3)•H2O jsou surovinami k přípravě Dragendorffova činidla - KBiI4.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní oblasti použití patří využití jako potravní doplněk pro krmiva, prekurzor AgI a jako složka dezinfekčních přípravků. Jodid draselný se také přidává do prostředků na vlasy a někdy se s ním "jodiduje" kuchyňská sůl. Využívá se také pro potlačování fluorescence v biomedicínském výzkumu díky koliznímu potlačování fluorescence jodidovým iontem.

SSKI[editovat | editovat zdroj]

Nasycený roztok jodidu draselného, označovaný zkratkou SSKI, se používá při léčbě houbové infekce sporotrichózy. Protože je KI velmi rozpustný ve vodě, obsahuje SSKI 1 g KI na mililitr roztoku. KI obsahuje cca 76,4 % (hmotnostních) jodidu, tedy cca 764 mg na mililitr.

Nasycené roztoky KI lze použít také pro nouzovou léčbu hyperthyroidismu, protože vysoké dávky jodidu dočasně potlačují sekreci thyroxinu ve štítné žláze[8].

Roztoky vytvořené z několika kapek SSKI přidaných do nápojů lze použít i jako expektorans, ke zvýšení obsahu vody v sekretu dýchacího ústrojí a tedy u umožnění lepšího vykašlávání.

Ochrana proti radiaci[editovat | editovat zdroj]

KI se podává preexpozičně perorálně v tabletách. Přijatý jód nasytí štítnou žlázu a sníží se tím vychytávání radioaktivních nuklidů jódu během pobytu v radioaktivně zamořeném prostředí.

Nežádoucí reakce[editovat | editovat zdroj]

Byly hlášeny případy, kdy léčba jodidem draselným způsobovala otok příušních slinných žláz, protože KI stimuluje tvorbu slin[9]. Mezi nežádoucí účinky SSKI, podává-li se orálně dospělému člověku v dávkách cca 250 mg KI několikrát denně (5 kapek několikrát denně) pro blokádu štítné žlázy, případně jako expektorans, patří akné, ztráta chuti a žaludeční nevolnost. Objevuje se v několika prvních dnech, než si tělo zvykne na medikaci. Vážnějšími vedlejší účinky, které vyžadují poradu s lékařem, jsou zvýšená teplota, slabost, neobvyklá vyčerpanost, otok šíje nebo krku, bolesti v ústech, vyrážka, nausea, zvracení, bolesti žaludku, neobvyklá tepová frekvence, necitlivost nebo brnění rukou či nohou nebo kovová chuť v ústech[10].

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Jodid draselný je mírně dráždivý, při práci s ním používejte ochranné rukavice. Nadměrná chronická expozice může mít nežádoucí účinky na štítnou žlázu. KI je možný teratogen (může způsobovat strumu u plodu).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium iodide na anglické Wikipedii.

  1. a b Phyllis A. Lyday "Iodine and Iodine Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim
  2. http://www.drugs.com/mmx/sski.html
  3. N. N. Greenwood, A. Earnshaw, Chemistry of the Elements, Pergamon Press, Oxford, UK, 1984
  4. Handbook of Chemistry and Physics, 71st edition, CRC Press, Ann Arbor, Michigan, 1990
  5. The Merck Index, 7th edition, Merck & Co., Rahway, New Jersey, 1960
  6. L. G. Wade, Organic Chemistry, 5th ed., pp. 871-2, Prentice Hall, Upper Saddle RIver, New Jersey, 2003.
  7. J. March, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., pp. 670-1, Wiley, New York, 1992.
  8. Guy Abraham. The Wolff-Chaikoff Effect: Crying Wolf?. The Original Internist. 2005, s. 112-118. Dostupné online.  
  9. McCance; Huether. "Pathophysiology: The biological basis for disease in Adults and Children". 5th Edition. Elsievier Publishing
  10. http://www.medicinenet.com/potassium_iodide-oral/article.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.