Jodid draselný
| Jodid draselný | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | jodid draselný |
| Latinský název | kalii iodidum, kalium iodatum |
| Anglický název | Potassium iodide |
| Německý název | Kaliumiodid |
| Sumární vzorec | KI |
| Vzhled | bílé prášek nebo krystalky |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | TT2975000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 166,002 8 g/mol |
| Molární koncentrace cM | 3,363 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok) |
| Teplota tání | 682 °C |
| Teplota varu | 1 330 °C |
| Hustota | 3,123 g/cm³ (20 °C) 1,395 9 g/cm³ (20 °C, 40% roztok) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 1,53 cP (707 °C) 1,19 cP (807 °C) 1,00 cP (887 °C) 0,897 cP (20 °C, 40% roztok) |
| Kinematický viskozitní koeficient | 0,642 6 cS (20 °C, 40% roztok) |
| Index lomu | nD= 1,402 7 (20 °C, 40% roztok) |
| Rozpustnost ve vodě | 127,31 g/100 ml (0 °C) 135,8 g/100 ml (10 °C) 144,07 g/100 ml (20 °C) 148,45 g/100 ml (25 °C) 152,5 g/100 ml (30 °C) 159,7 g/100 ml (40 °C) 168,50 g/100 ml (50 °C) 176,4 g/100 ml (60 °C) 191,8 g/100 ml (80 °C) 206,63 g/100 ml (100 °C) 247 g/100 ml (150 °C) 292 g/100 ml (200 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
methanol 13,6 g/100 ml (10 °C) 15,1 g/100 ml (20 °C) 18,1 g/100 ml (40 °C) 18,9 g/100 ml (50 °C) ethanol 1,5 g/100 ml (0 °C) glycerol 50,6 g/100 ml (20 °C) aceton 1,31 g/100 ml (25 °C) |
| Relativní permitivita εr | 5,6 |
| Měrná magnetická susceptibilita | -4,98 Sm-1 |
| Povrchové napětí | 77,8 mN/m (700 °C) 69,1 mN/m (800 °C) 60,4 mN/m (900 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | a= 705,2 pm |
| Dipólový moment | 36,9•10-30 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -327,6 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 103,4 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 110,8 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -324,1 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,641 J K-1 g-1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R42/43 |
| S-věty | S22 S26 S37/39 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Jodid draselný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem KI. Tato bílá sůl je komerčně nejvýznamnějším jodidem, v roce 1985 činila roční světová výroba přibližně 37 tisíc tun. Je méně hygroskopický než jodid sodný, takže se s ním snadněji pracuje. Staré a nečisté vzorky jsou žluté, protože podléhají oxidaci jodidu na jod[1].
Jodid draselný se používá v medicíně, a to buď ve formě tablet obsahujících obvykle 130 mg KI, nebo jako "nasycený roztok jodidu draselného", který v generické formulaci amerického lékopisu obsahuje 1 000 mg KI na 1 ml (nebo 500 mg KI v 10 kapkách, což se předpokládá jako 0,5 ml)[2].
Obsah |
Struktura, výroba, vlastnosti [editovat]
Jodid draselný je iontová sloučenina, K+I−. Krystalizuje podobným způsobem jako chlorid sodný (krychlová krystalová struktura). Vyrábí se reakcí hydroxidu draselného s jodem[1].
Anorganická chemie [editovat]
Protože je jodidový iont slabým redukčním činidlem, I− se silnými oxidačními činidly (např. chlorem) snadno oxiduje na I2:
Tato reakce se využívá při izolaci jodu z přírodních zdrojů. Jodid draselný je oxidován i vzduchem, jak lze prokázat pozorováním fialového extraktu, opláchnou-li se staré vzorky KI dichlormethanem. V kyselém prostředí se tvoří kyselina jodovodíková, která je silnějším redukčním činidlem[3][4][5].
Podobně jako jiné jodidy, tvoří jodid draselný, je-li smísen s elementárním jodem, trijodidový ion I3−:
- KI(aq) + I2 (s) → KI3(aq)
Na rozdíl od I2, soli I3− jsou dobře rozpustné ve vodě. Takto se jod využívá při redoxních titracích. Vodný roztok KI3, nazývaný Lugolův roztok, se používá jako dezinficiens a jako leptadlo pro zlaté povrchy.
Jodid draselný je prekurzorem jodidu stříbrného, který se používá pro vysokorychlostní fotografické filmy:
Jód reaguje s peroxidem vodíku za vzniku velkého množství pěny, tzv. sloní zubní pasta.
Organická chemie [editovat]
KI slouží jako zdroj jodidového iontu pro organickou syntézu. Užitečnou aplikací je příprava aryljodidů z arendiazoniových solí[6][7].
Analytická chemie [editovat]
KI spolu se zásaditým dusičnanem bismutitým - BiO(NO3)•H2O jsou surovinami k přípravě Dragendorffova činidla - KBiI4.
Použití [editovat]
Mezi hlavní oblasti použití patří využití jako potravní doplněk pro krmiva, prekurzor AgI a jako složka dezinfekčních přípravků. Jodid draselný se také přidává do prostředků na vlasy a někdy se s ním "jodiduje" kuchyňská sůl. Využívá se také pro potlačování fluorescence v biomedicínském výzkumu díky koliznímu potlačování fluorescence jodidovým iontem.
SSKI [editovat]
Nasycený roztok jodidu draselného, označovaný zkratkou SSKI, se používá při léčbě houbové infekce sporotrichózy. Protože je KI velmi rozpustný ve vodě, obsahuje SSKI 1 g KI na mililitr roztoku. KI obsahuje cca 76,4 % (hmotnostních) jodidu, tedy cca 764 mg na mililitr.
Nasycené roztoky KI lze použít také pro nouzovou léčbu hyperthyroidismu, protože vysoké dávky jodidu dočasně potlačují sekreci thyroxinu ve štítné žláze[8].
Roztoky vytvořené z několika kapek SSKI přidaných do nápojů lze použít i jako expektorans, ke zvýšení obsahu vody v sekretu dýchacího ústrojí a tedy u umožnění lepšího vykašlávání.
Ochrana proti radiaci [editovat]
KI se podává preexpozičně perorálně v tabletách. Přijatý jód nasytí štítnou žlázu a sníží se tím vychytávání radioaktivních nuklidů jódu během pobytu v radioaktivně zamořeném prostředí.
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Nežádoucí reakce [editovat]
Byly hlášeny případy, kdy léčba jodidem draselným způsobovala otok příušních slinných žláz, protože KI stimuluje tvorbu slin[9]. Mezi nežádoucí účinky SSKI, podává-li se orálně dospělému člověku v dávkách cca 250 mg KI několikrát denně (5 kapek několikrát denně) pro blokádu štítné žlázy, případně jako expektorans, patří akné, ztráta chuti a žaludeční nevolnost. Objevuje se v několika prvních dnech, než si tělo zvykne na medikaci. Vážnějšími vedlejší účinky, které vyžadují poradu s lékařem, jsou zvýšená teplota, slabost, neobvyklá vyčerpanost, otok šíje nebo krku, bolesti v ústech, vyrážka, nausea, zvracení, bolesti žaludku, neobvyklá tepová frekvence, necitlivost nebo brnění rukou či nohou nebo kovová chuť v ústech[10].
Bezpečnost [editovat]
Jodid draselný je mírně dráždivý, při práci s ním používejte ochranné rukavice. Nadměrná chronická expozice může mít nežádoucí účinky na štítnou žlázu. KI je možný teratogen (může způsobovat strumu u plodu).
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Phyllis A. Lyday "Iodine and Iodine Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim
- ↑ http://www.drugs.com/mmx/sski.html
- ↑ N. N. Greenwood, A. Earnshaw, Chemistry of the Elements, Pergamon Press, Oxford, UK, 1984
- ↑ Handbook of Chemistry and Physics, 71st edition, CRC Press, Ann Arbor, Michigan, 1990
- ↑ The Merck Index, 7th edition, Merck & Co., Rahway, New Jersey, 1960
- ↑ L. G. Wade, Organic Chemistry, 5th ed., pp. 871-2, Prentice Hall, Upper Saddle RIver, New Jersey, 2003.
- ↑ J. March, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., pp. 670-1, Wiley, New York, 1992.
- ↑ Guy Abraham. The Wolff-Chaikoff Effect: Crying Wolf?. The Original Internist. 2005, s. 112-118. Dostupné online.
- ↑ McCance; Huether. "Pathophysiology: The biological basis for disease in Adults and Children". 5th Edition. Elsievier Publishing
- ↑ http://www.medicinenet.com/potassium_iodide-oral/article.htm
Externí odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.