Chlorid sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlorid sodný
VzhledStrukturaKrystalická forma
Obecné
Systematický název Chlorid sodný
Ostatní názvy Kuchyňská sůl, halit
Sumární vzorec NaCl
Vzhled Bílá krystalická látka
Identifikace
Číslo RTECS VZ4725000
Vlastnosti
Molární hmotnost 58,443 g/mol
Molární koncentrace cM 5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok)
Teplota tání 801 °C
Teplota varu 1 413 °C
Hustota 2,163 g/cm3
1,197 g/cm3 (20 °C, 26% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient 1,38 cP (817 °C)
1,12 cP (867 °C)
0,95 cP (917 °C)
0,82 cP (967 °C)
1,99 (20 °C, 26% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient 1,662 cS (20 °C, 26% roztok)
Tvrdost 2 (Mohsova stupnice)
Rozpustnost ve vodě 35,63 g/100 ml (0 °C)
35,86 g/100 ml (20 °C)
36,7 g/100 ml (50 °C)
37,08 g/100 ml (60 °C)
37,97 g/100 ml (80 °C)
39,02 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Methanol 1,31 g/100 ml
Ethanol 0,065 g/100 ml
Glycerol 8,2 g/100 ml
Kapalný amoniak 12,9 g/100 ml
Relativní permitivita εr 5,3
Povrchové napětí 114 mN/m (803 °C)
110 mN/m (850 °C)
107 mN/m (900 °C)
102 mN/m (970 °C)
Struktura
Krystalová struktura krychlová
Hrana krystalové mřížky a=562,7 pm
Koordinační geometrie oktaedrická
Dipólový moment 30,02·10-30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -411,1 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 488 J/g
Entalpie varu ΔHv 2 930 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp 85,6 J/g (18 °C)
66,4 J/g (25 °C)
Standardní molární entropie S° 72,38 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -384 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,850 6 JK-1g-1
Bezpečnost
R-věty R36
S-věty Žádná rizika
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
1
0
 
Teplota vznícení Není vznětlivý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Chlorid sodný (NaCl), známý v běžném životě pod označením kuchyňská sůl a nejčastěji prostě sůl, je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu halitu, známého též pod označením sůl kamenná. Je to velmi důležitá sloučenina potřebná pro životní funkce většiny organismů. Při nahřátí plamenem se sůl dá roztavit a uvolňuje přitom chlor.

Krystalický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Krystal halitu – NaCl

Vzhledem k velké rozpustnosti ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na Zemi obsažena v mořské vodě. Průměrná salinita mořské vody činí přibližně 3,5 %, z nichž připadá přibližně 2,7 % na NaCl (téměř 80 % soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl). Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je Mrtvé moře, kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35 %, kde je však obsah NaCl k jiným solím jen 30 %.

Pevný, krystalický, chlorid sodný se nalézá v oblastech, kde v geologické minulosti Země došlo k vysušení oddělené části moře nebo oceánu a následnému překrytí vrstvy solí jinými geologickými vrstvami. Tato ložiska soli jsou intenzivně těžena např. v Polsku, USA nebo Německu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Chlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin (a ochucení) používá při konzervaci masa nasolením.

V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny chlorovodíkové a mnoha dalších sloučenin. Jeho další využití je například v mýdlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev.

Zimní posyp komunikací[editovat | editovat zdroj]

Nástavec na rozmetávání soli

Zásadní význam má chlorid sodný v zimní údržbě komunikací. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 cenou v rozmezí v rozmezí 1 700 až 2 200 Kč za tunu asi 6krát levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, chlorid vápenatý. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek silniční sítě v ČR použito 168 000 tun soli, z toho v 98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu chlorid hořečnatý.[zdroj?] Eutektický bod, tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodním roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21 °C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5 °C, maximálně −7 °C. Při teplotách pod −11 °C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35 °C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).[1]

Jodizovaná sůl[editovat | editovat zdroj]

Kuchyňská sůl normálně prodávaná v běžných obchodech s potravinami bývá ze zdravotních důvodů jodizovaná – je do ní přidáno malé množství jódu ve formě jodidu draselného nebo jodičnanu draselného. Je tím zabezpečeno, že v populaci nevzniká deficit jódu, který by mohl být příčinou vleklých zdravotních poruch či nemocí – především štítné žlázy. Nadměrná konzumace soli ale škodí zdraví.[2]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Karel Melcher: Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU, Ekolist.cz, 3. 12. 2001
  2. http://www.national-geographic.cz/detail/sul-nad-zlato-zabiji-casteji-nez-tabak-tvrdi-ve-skandinavii-44106/ - Sůl nad zlato? Zabíjí častěji než tabák, tvrdí ve Skandinávii
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.