Uhličitan sodný
| Uhličitan sodný | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | uhličitan sodný |
| Triviální název | soda |
| Ostatní názvy | prací soda |
| Latinský název | Natrii carbonas Natrium carbonicum |
| Anglický název | Sodium carbonate |
| Německý název | Natriumcarbonat |
| Sumární vzorec | Na2CO3 |
| Vzhled | bílý prášek nebo krystaly |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | VZ4050000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 105,988 4 g/mol 124,004 g/mol (monohydrát) 232,0964 g/mol (heptahydrát) 286,142 g/mol (dekahydrát) |
| Teplota tání | 851 °C 33,5 °C (heptahydrát, - H2O) 32,5 °C (dekahydrát, - H2O) |
| Teplota rozkladu | 100 °C (monohydrát) 34 °C (dekahydrát) |
| Teplota dehydratace | 100 °C (monohydrát) |
| Hustota | 2,532 g/cm3 2,250 g/cm3 (monohydrát) 1,51 g/cm3 (heptahydrát) 1,46 g/cm3 (dekahydrát) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 3,40 cP (887 °C) 2,32 cP (927 °C) 1,63 cP (967 °C) |
| Index lomu | nDa= 1,415 nDb= 1,535 nDc= 1,546 monohydrát nDa= 1,420 nDb= 1,506 nDc= 1,524 dekahydrát nDa= 1,405 nDb= 1,425 nDc= 1,440 |
| Tvrdost | 1 - 1,5 (monohydrát) |
| Disociační konstanta pKb | 3,67 |
| Rozpustnost ve vodě | 7 g/100 ml (0 °C) 12,2 g/100 ml (10 °C) 21,8 g/100 ml (20 °C) 29,4 g/100 ml (25 °C) 39,7 g/100 ml (30 °C) 48,8 g/100 ml (40 °C) 47,3 g/100 ml (50 °C) 46,4 g/100 ml (60 °C) 45,1 g/100 ml (80 °C) 44,7 g/100 ml (100 °C) 42,7 g/100 ml (120 °C) 39,3 g/100 ml (140 °C) monohydrát 8,2 g/100 ml (0 °C) 26,1 g/100 ml (20 °C) 58,89 g/100 ml (60 °C) 56,53 g/100 ml (100 °C) heptahydrát 16,90 g/100 ml (0 °C) 38,9 g/100 ml (25 °C) dekahydrát 21,06 g/100 ml (0 °C) 93,67 g/100 ml (20 °C) 593 g/100 ml (60 °C) 542 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
methanol (málo) ethanol (ne) glycerol |
| Relativní permitivita εr | 8,75 5,3 (dekahydrát) |
| Měrná magnetická susceptibilita | -5,177 10-6 cm3 g-1 |
| Povrchové napětí | 211 mN/m (870 °C) 209,1 mN/m (900 °C) 207,1 mN/m (950 °C) 204,6 mN/m (1 000 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | kosočtverečná kosočtverečná (monohydrát) kosočtverečná (heptahydrát) jednoklonná bazálně centrovaná (dekahydrát) |
| Hrana krystalové mřížky | dekahydrát a= 1 275,4 pm b= 900,9 pm c= 1 259,7 pm β= 115°51´ |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -1 130,68 kJ/mol -1 431,3 kJ/mol (monohydrát) -3 200,0 kJ/mol (heptahydrát) -4 081,3 kJ/mol (dekahydrát) |
| Entalpie tání ΔHt | 311 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | -217 J/g (20 °C) 275 J/g (dekahydrát, 18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 134,96 J K-1 mol-1 168,1 J K-1 mol-1 (monohydrát) 426,8 J K-1 mol-1 (heptahydrát) 564,0 J K-1 mol-1 (dekahydrát) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -1 044,49 J/mol -1 285,4 kJ/mol (monohydrát) -2 714,6 kJ/mol (heptahydrát) -3 428,2 kJ/mol (dekahydrát) |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,059 5 J K-1 g-1 1,174 2 J K-1 g-1 (monohydrát) 1,923 2 J K-1 g-1 (dekahydrát) |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R36 |
| S-věty | (S2) S22 S26 |
| H-věty | H319 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Uhličitan sodný (Na2CO3), též soda nebo soda na praní, je anorganická sloučenina. Je to sodná sůl kyseliny uhličité. V bezvodém stavu jde o bílý prášek tající při 851 °C. Ve vodě se snadno rozpouští za uvolnění hydratačního tepla. Krystalizací za laboratorní teploty lze získat nejdůležitější hydrát, tzv. krystalovou sodu (Na2CO3·10H2O). Vodné roztoky sody jsou silně zásadité z důvodu hydrolytického štěpení (je to sůl silné zásady a slabé kyseliny). Soda se synteticky vyrábí ve velkém množství z chloridu sodného Solvayovým procesem.
Obsah |
Použití [editovat]
Soda se používá při výrobě skla, papíru a detergentů. Časté je i použití jako prostředku pro vytvoření zásaditého prostředí.
V domácnosti je soda používána jako změkčovadlo vody. Váže ionty hořčíku a vápníku za vzniku patřičných nerozpustných uhličitanů. Bez jejího použití by bylo nutné použít nadbytečné množství pracího prostředku.
Soda je často používána ve fotografických procesech jako pH regulátor k zajištění stabilního zásaditého prostředí nutného pro správnou funkci vývojek.
Zajímavostí je, že se během historie používal jako přísada do nejrůznějších antikoncepčních směsí. Ve starém Egyptě (zmínka z písemnosti z období XII. dynastie) se používala pasta z včelího medu a uhličitanu sodného. V Římě za císařů Traiana a Hadriana se zase míchal s dření fíků. Tyto směsi měly po natření pochvy zabránit otěhotnění.
Výskyt [editovat]
Soda je rozpustná ve vodě, ale může se přirozeně vyskytovat ve vyprahlých oblastech, obzvláště na místech vyschlých jezer. Soda z těchto zdrojů byla již v pradávných dobách používána v Egyptě k mumifikaci a k výrobě skla. Uhličitan sodný se vyskytuje ve formě tří hydrátů: Dekahydrátu, heptahydrátu a monohydrátu.
Výroba [editovat]
Existují dva základní výrobní postupy pro výrobu sody - Solvayův a Leblancův proces.
Solvayův proces [editovat]
V roce 1861 belgický chemik Ernest Solvay objevil metodu na přeměnu chloridu sodného na uhličitan sodný za použití amoniaku. Postup spočívá v tvorbě poměrně málo rozpustného hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3) reakcí hydrogenuhličitanu amonného a chloridu sodného ve vodném roztoku:
- NaCl + NH4HCO3 → NaHCO3 + NH4Cl
Technicky se postupuje tak, že se do téměř nasyceného roztoku NaCl zavádí nejprve amoniak a poté oxid uhličitý. Vzniklý hydrogenuhličitan sodný se odfiltruje a zahříváním (kalcinací) převede na uhličitan sodný (kalcinovanou sodu):
- 2NaHCO3 → Na2CO3 + H2O + CO2
Takto získaný oxid uhličitý se znovu odvádí zpět do výroby. Vzniklý chlorid amonný je podroben reakci s hydroxidem vápenatým za vzniku odpadního chloridu vápenatého a uvolnění amoniaku který je znovu použit ve výrobě.
- Ca(OH)2 + 2 NH4Cl → CaCl2 + 2 NH3 + 2 H2O
Leblancův proces [editovat]
Tento způsob výroby byl vypracován r. 1791 Leblancem na základě ceny vypsané francouzskou Akademií.
Na chlorid sodný se působí koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku síranu sodného a kyseliny chlorovodíkové.
Síran sodný se poté smísí s uhličitanem vápenatým (vápencem) a uhlím a taví se v peci. Během pálení probíhá tato reakce:
Z vychladlé taveniny je poté uhličitan sodný vyloužen vodou.
Reference [editovat]
Technické informace o výrobách jsou čerpány z Anorganické chemie I., Heinricha Remyho, rok vydání 1961
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.