Hydrogenšťavelan sodný

Hydrogenšťavelan sodný
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	hydrogenšťavelan sodný
Funkční vzorec	HOOCCOO−Na+
Sumární vzorec	C2HO4Na
Identifikace
Registrační číslo CAS	1186-49-8
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	214-691-3
PubChem	23684893
SMILES	[Na+].[O-]C(=O)C(=O)O
InChI	1S/C2H2O4.Na/c3-1(4)2(5)6;/h(H,3,4)(H,5,6);/q;+1/p-1
Vlastnosti
Molární hmotnost	112,02 g/mol
Bezpečnost
	; GHS07
H-věty	H302 H312
P-věty	P264 P270 P280 P301+317 P302+352 P317 P321 P330 P362+364 P501
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hydrogenšťavelan sodný je sůl kyseliny šťavelové se vzorcem HOOCCOO⁻Na⁺, patřící mezi hydrogenšťavelany.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Tvorba hydrátu[editovat | editovat zdroj]

Hydrogenšťavelan sodný se vyskytuje v bezvodé podobě či jako monohydrát (HOOCCOO⁻Na⁺·H₂O); v obou případech jde o bezbarvé pevné látky.

Monohydrát lze získat odpařením sloučeniny z roztoku za pokojové teploty.^[2]

Krystaly NaHC₂O₄·H₂O jsou trojklonné, s mřížkovými konstantami a = 650,3 pm, b = 667,3 pm, c = 569,8 pm, α = 85,04°, β = 110,00°, γ = 105,02° a Z = 2. Hydrogenšťavelanové ionty jsou svými konci propojeny do řetězců vodíkových vazeb (o délce 257,1 pm). Řetězce jsou překřížené a vytváří vrstvy vazeb O–H···O s molekulami vody (280,8 pm, 282,6 pm) a iontovými vazbami Na⁺···O. Hydrogenšťavelanové skupiny nejsou rovinné, vykazují pootočení kolem vazeb C–C o 12,9°.^[3]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Po zahřátí se hydrogenšťavelan sodný mění na kyselinu šťavelovou a šťavelan sodný, přičemž šťavelan se dále rozkládá na uhličitan sodný a oxid uhelnatý.^[4]

2 NaHC₂O₄ → Na₂C₂O₄ + H₂C₂O₄

Na₂C₂O₄ → Na₂CO₃ + CO

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Nebezpečí spojená s touto sloučeninou jsou způsobena převážně její kyselostí a vlastnostmi šťavelové a dalších šťavelanů a hydrogenšťavelanů, projevují se po pozření nebo absorpci kůží. K následkům patří nekróza tkání kvůli chelataci vápenatých iontů a tvorba nerozpustného šťavelanu vápenatého v ledvinách, kde poté může dojít k ucpání ledvinových kanálků.^[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium hydrogenoxalate na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23684893
↑ C. Ramki, R. Ezhil Vizhi (2017): Growth, optical, electrical and mechanical properties of sodium hydrogen oxalate hydrate (NaHC₂O₄·H₂O) single crystal for NLO applications Materials Chemistry and Physics, volume 197, pages 70-78 DOI:10.1016/j.matchemphys.2017.04.066
↑ Roland Tellgren and Ivar Olovsson (1971): "Hydrogen Bond Studies. XXXXVI. The Crystal Structures of Normal and Deuterated Sodium Hydrogen Oxalate Monohydrate NaHC₂O₄·H₂O and NaDC₂O₄·D₂O". Journal of Chemical Physics, volume 54, issue 1 DOI:10.1063/1.1674582
↑ W. Balcerowiak; C. Latocha; J. Wasilewski. Thermoanalytical investigation of mixtures containing oxalic acid, sodium hydrogen oxalate and sodium oxalate. Journal of Thermal Analysis. 1980, s. 57–63. DOI 10.1007/BF01909453.
↑ Monosodium oxalate

Související články[editovat | editovat zdroj]

[pubchem-1] ttps://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23684893

[2] C. Ramki, R. Ezhil Vizhi (2017): Growth, optical, electrical and mechanical properties of sodium hydrogen oxalate hydrate (NaHC₂O₄·H₂O) single crystal for NLO applications Materials Chemistry and Physics, volume 197, pages 70-78 DOI:10.1016/j.matchemphys.2017.04.066

[3] Roland Tellgren and Ivar Olovsson (1971): "Hydrogen Bond Studies. XXXXVI. The Crystal Structures of Normal and Deuterated Sodium Hydrogen Oxalate Monohydrate NaHC₂O₄·H₂O and NaDC₂O₄·D₂O". Journal of Chemical Physics, volume 54, issue 1 DOI:10.1063/1.1674582

[4] W. Balcerowiak; C. Latocha; J. Wasilewski. Thermoanalytical investigation of mixtures containing oxalic acid, sodium hydrogen oxalate and sodium oxalate. Journal of Thermal Analysis. 1980, s. 57–63. DOI 10.1007/BF01909453.

[5] Monosodium oxalate

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]