Chlorid stříbrný
| Chlorid stříbrný | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid stříbrný |
| Anglický název | Silver chloride |
| Německý název | Silberchlorid |
| Sumární vzorec | AgCl |
| Vzhled | Bílá práškovitá látka |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | VW3563000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 143,321 g/mol |
| Teplota tání | 455 °C |
| Teplota varu | 1 550 °C |
| Hustota | 5,564 5 g/cm³ (25 °C) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 2,29 cP (457 °C) 1,74 cP (577 °C) 1,41 cP (697 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | 0,000 089 g/100 ml (10 °C) 0,002 1 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
Kapalný čpavek 0,28 g/100 ml |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
Pyridin 1,9 g/100 ml (20 °C) |
| Součin rozpustnosti | 1,78×10-10 |
| Relativní permitivita εr | 11,2 (20 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | -4,27·10-6 cm3g-1 |
| Povrchové napětí | 178 mN/m (460 °C) 166 mN/m (700 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Krychlová plošně centrovaná |
| Hrana krystalové mřížky | a= 550,14 pm |
| Dipólový moment | 2,36 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -217 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 92,1 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 1 284 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 457 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 96,23 JK-1mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -109,8 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,354 1 JK-1g-1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | Žádné nejsou |
| S-věty | Žádné nejsou |
| NFPA 704 | |
| Teplota vznícení | Nehořlavý |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Chlorid stříbrný (AgCl) je bílá práškovitá chemická sloučenina prakticky nerozpustná ve vodě, ale dobře rozpustná ve vodném roztoku amoniaku. Je světlocitlivý a na světle se rozkládá za uvolňování chlóru a kovového stříbra.
Obsah |
Fyzikálně-chemické vlastnosti [editovat]
Chlorid stříbrný je prakticky nerozpustný ve vodě. Rozpouští se ve vodném roztoku čpavku za vzniku diamin-stříbrného kationtu ([Ag(NH3)2]+). Rozpouští se také v roztocích kyanidů, thiosíranů, kapalného čpavku a pyridinu.
Na světle se chlorid stříbrný za odštěpování chloru a vylučování jemně rozptýleného kovového stříbra barví šeříkově, bledě fialově a nakonec modrozeleně.
Použití [editovat]
Díky jeho světlocitlivosti je založeno jeho použití ve fotografii (hlavně jako kopírovací papíry a také pro diapozitivní desky).
Historie [editovat]
Chlorid stříbrný byl objeven roku 1565.
- 1777 – Carl Wilhelm Scheele objevil černání chloridu stříbrného UV paprsky.
- 1802 – Vznikl první obraz vykreslený na plochu impregnovanou dusičnanem či chloridem stříbrným, vzniklé obrazy ještě neuměli ustálit (Thomas Wedgwood; sir Humphry Davy).
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.