Mrtvé moře
| Mrtvé moře | |
|---|---|
Satelitní snímek Mrtvého moře.
|
|
 |
|
| Rozměry | |
| Rozloha | 1050 km² |
| Délka | 67 km |
| Šířka | 18 km |
| Max. hloubka | 380 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | -420 m |
| Přítok vody | Jordán |
| Státy |  Izrael Jordánsko
|
| Souřadnice: | 31° 29′ 27″ s. š., 35° 28′ 47″ v. d. |
| Světadíl | Asie |
Mrtvé moře (hebrejsky: יָם הַמֶּלַח, 
jam ha-Melach, doslova „moře Soli;“ arabsky البحر الميت; al-bahr al-Majit, doslova „Mrtvé moře“) je bezodtoké slané jezero, které se rozkládá mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu na západě a Jordánskem na východě. Nachází se 420 metrů pod hladinou světového oceánu a je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu, nejníže položeným slaným jezerem na světě. Dosahuje maximální hloubky 380 metrů a je tak nejhlubším hypersalinitním jezerem na světě. Jeho salinita dosahuje 33,7 %, čímž se řadí mezi nejslanější jezera na světě. Větší salinitu mají pouze jezera Assal, Garabogazköl a některá hypersalinitní jezera v Dry Valleys v zátoce McMurdo na Antarktidě. Jeho salinita je 8,6× větší než oceánská a téměř 10× větší než salinita Středozemního moře. Tato charakteristická vlastnost Mrtvého moře z něj činí drsné prostředí, které není vhodné pro živočichy. Má rozlohu 1050 km² (severní část – 810 km²). Je 67 km dlouhé a maximálně 18 km široké. Tyto údaje se v průběhu času mění,[1], neboť jezero poměrně rychle vysychá.[2] Leží v Jordánském údolí a jeho hlavním přítokem je řeka Jordán.
Obsah |
Etymologie [editovat]
V arabštině se Mrtvé moře označuje jako al-bahr al-Majit („Mrtvé moře“) nebo méně často jako bahr Lut (بحر لوط, „Lotovo moře“). Dalším historickým názvem v arabštině bylo „moře Zo'ar,“ po nedaleko stojícím městě. V hebrejštině se Mrtvé moře označuje jako jam ha-Melach („moře Soli“) nebo jako jam ha-Mavet („Moře smrti“). Ve starověku bylo někdy zmiňováno jako jam ha-Mizrachi (ים המזרחי, „Východní moře“) nebo jako jam ha-Arava („Aravské moře“).
Historie [editovat]
Mrtvé moře přitahuje zájem návštěvníků z okolí Středozemí už po tisíce let. Na tomto místě se ukrýval Král David, bylo to jedno ze světově prvních léčebných míst a zdroj mnoha produktů používaných v různých oblastech od mumifikace v Egyptě až po hnojiva.
Pobřeží [editovat]
Břehy na západě a východě jsou srázné a skalnaté. Na severu a jihu navazuje na pobřeží táhlá rovina. Pobřeží je převážně pusté, s výjimkou několika oáz a turistických resortů s plážemi pro koupání. U jižního břehu probíhá těžba soli a dalších minerálů, nachází se zde i rozsáhlý chemický komplex pro úpravu vytěžených surovin.
Vodní režim [editovat]
Zdrojem vody je převážně řeka Jordán, která do moře ústí na severu. Dalším zdrojem vody jsou četná vádí, která do moře ústí na východním i západním břehu a která mají v zimním dešťovém období občasné silné vodní průtoky. Například vádí nachal Chever, které přichází z Judské pouště.
Horké a suché klima způsobuje nízké srážky (50 - 100 mm/rok) a vysoké vypařování z hladiny. V historické době značně kolísala hladina v rozmezí 12 m, avšak v poslední době dochází k trvalému poklesu hladiny jezera především v důsledku umělého zadržování vody řeky Jordán v Galilejském jezeře. Podle studie zveřejněné v roce 2009 za posledních 30 let ubylo v Mrtvém moři asi 14 km3 vody a jeho hladina klesá ročně asi o 70 cm.[2] Pokud by proces pokračoval stejným tempem mohlo by Mrtvé moře do roku 2050 zcela vyschnout, a proto se připravuje plán na vybudování 180 kilometrů dlouhého kanálu, který by z Rudého moře přes vádí al-Araba přiváděl do jezera mořskou vodu.[3] Záměr ale kritizuje řada vědců, např. z Institutu pro studia životního prostředí Arava, nebo ekologické organizace Přátelé Země, které varují před devastujícím dopadem projektu na údolí vádí Arava a na ekosystém Akabského zálivu.[4]
Vlastnosti vody [editovat]
Horké klima způsobuje rovněž velmi vysokou mineralizaci vody. Slanost dosahuje 30 až 35 % (v závislosti na hloubce a teplotě) – v porovnání s mořskou vodou, která obsahuje v průměru 10x méně solí (3,5 %). Převládají chlorid hořečnatý (52 %), chlorid sodný (30 %), chlorid draselný a bromid hořečnatý.
Důsledkem vysokého podílu solí je vyšší hustota vody Mrtvého moře, a tedy vyšší vztlaková síla působící na plovoucí předměty. Pro udržení se nad hladinou proto není potřeba plavat – stačí do vody usednout a nechat se nadnášet.
Fauna a flóra [editovat]
Jezero se nazývá „Mrtvé moře“ kvůli své vysoké salinitě, která brání životu vodních organismů, jako jsou ryby a vodní rostliny. Žijí zde však některé druhy baktérií a archeí jako jsou Halobacteria.
V období přívalu vody poklesne hladina soli v Mrtvém moři ze svých obvyklých 35 % na 30 % nebo ještě méně. Mrtvé moře se následně probudí k životu v důsledku deštivých zim. V roce 1980 se po jedné mimořádně deštivé země proměnilo normálně tmavomodré Mrtvé moře v červené. Výzkumníci z Hebrejské univerzity zjistili, že bylo Mrtvé moře plné řasy zvané Dunaliella. Dunaliella se živila karotenem obsahujícími halobacteriemi, což mělo za následek změnu barvy. Od roku 1980 však dochází k úbytku vody a tato řasa se již v tak hojném počtu neobjevila.
V horách obklopujících Mrtvé moře si našlo domov mnoho živočišných druhů. Žijí zde velbloudi, kozorožci, zajíci, damani, šakalové, lišky a dokonce i leopardi. Žijí zde rovněž stovky druhů ptáků. Izrael i Jordánsko vyhlásily na obou stranách jezera přírodní rezervace.
Delta řeky Jordán byla původně džunglí papyrusu a palem. Iosephus Flavius popsal Jericho jako "nejúrodnější místo v Judsku". Díky pěstování cukrové třtiny, henny a fíků bylo dolní údolí Jordánu v římských a byzantských dobách bohatou oblastí. Jedním z nejcennějších produktů v Jerichu byla míza z myrhovníku, ze které se vyráběly parfémy.
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Мёртвое море“.
- ↑ Monitoring of the Dead Sea [online]. Israel Marine Data Center (ISRAMAR), [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Vědci varují před dramatickým poklesem hladiny Mrtvého moře
- ↑ Vysychající Mrtvé moře má spasit kanál z Rudého moře [online]. Týden.cz, [cit. 2009-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Vědci proti projektu spojení Rudého a Mrtvého moře [online]. Eretz, 2007-08-21, [cit. 2009-07-23]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.
- IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s.
- PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.
Související články [editovat]
- Svitky od Mrtvého moře
- Mariánský příkop – nejnižší bod povrchu zemské kůry (podmořská prohlubeň v místě střetu tektonických desek v oblasti západního Pacifiku.)
- Vostok (jezero) – v oblasti Antarktidy jsou sněhem zaplněné prolákliny, které jsou položeny mnohem níže než Mrtvé moře.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) American University - Dead Sea Kanal
- (anglicky) Monitoring Mrtvého moře
- (anglicky) Fotografie Mrtvého moře s popisem
- (anglicky) Fotografie odsolovacích nádrží na jižním okraji Mrtvého moře
- (anglicky) Satelitní fotografie Mrtvého moře (NASA)
- (česky) Eretz.cz - Mrtvé moře ve finále soutěže o 7 přírodních divů světa (7/2009)
