Judská poušť
| Judská poušť מדבר יהודה |
|
|---|---|
 |
|
| Nejvyšší bod | poblíž Hebronu (1020 m n. m.) |
| Délka | 50 km |
| Šířka | 35 km |
| Rozloha | km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Levantský rift |
| Sousední jednotky | Negevská poušť, Judské hory, Šefela, Samaří, Jordánské údolí, Arava |
| Podřazené jednotky | |
| Světadíl | Asie |
| Státy |  Izrael Palestina |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | Mrtvé moře, Středozemní moře |
 |
|
| Mapa Izraele s vyznačením Judské pouště | |
| zeměpisné souřadnice: | 31° 35′ s. š., 35° 11′ v. d. |
Judská poušť (hebr. מדבר יהודה Midbar Jehuda) se nachází na východě Izraele, mezi Judskými horami a Mrtvým mořem.
Obsah |
Charakter [editovat]
Judská poušť je na západě ohraničena klimatickou hranicí, kterou tvoří svahy Judských hor a města Ramalla a Arad. Od západu do středu pouště činí úhrn ročních srážek 250 mm. Na jihu se klimatická hranice nenachází, Judská poušť přechází plynule v Negevskou poušť. Za hranici se považuje údolí Nachal Chimer. Východní hranice pouště je očividná – tvoří ji útesy, na jejichž úpatí začíná Mrtvé moře. Severní hranicí jsou dvojí útesy.
V poušti se nachází mnohá vádí (z arabského wadi, hebrejsky nachal). Mezi nejznámější patří Vádí Kelt či Nachal Kidron, mnohá z nich pak proslavily nálezy tzv. svitků od Mrtvého moře, např. Nachal Kumran, Vádí Murabba'at (někdy Nachal Darga), Nachal David, Nachal Mišmar či Nachal Arugot.[1] Významným tokem je také vádí Nachal Chever a do něj ústící Nachal Choled.
-
Klášter v Nachal Kidron
-
Nachal Arugot v místě oázy En Gedí
-
Vchod do jedné z kumránských jeskyní
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku מדבר יהודה na hebrejské Wikipedii.
- ↑ THIEDE, Carstev Peter. Svitky od Mrtvého moře a židovský původ křesťanství. 1. vyd. Praha: Volvo Globator, 2004. ISBN 80-7207-549-7. str. 83.
Související články [editovat]
