Nachal Kidron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nachal Kidron
נחל קדרון
Kidronské údolí v pohledu z vyhlídky Davidova Města v Jeruzalémě
Kidronské údolí v pohledu z vyhlídky Davidova Města v Jeruzalémě
Základní informace
Světadíl Asie
Pramen
u hory Skopus, Jeruzalém
Ústí
Mrtvé moře, Západní břeh Jordánu
31° 40′ 3″ s. š., 35° 26′ 52″ v. d.
cca -410 m n. m.
Protéká
Jeruzalém
Západní břeh Jordánu
Úmoří, povodí
Mrtvé moře
Poznámka

vádí

Souřadnice: 31° 42′ 30″ s. š., 35° 19′ 58″ v. d.

Nachal Kidron (hebrejsky נחל קדרון, arabsky ‎وادي الجوز, Vádí al-Džoz, v Bibli též potok Cedron[1]) je vádí v Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu, v Judských horách a Judské poušti.[2]

Údolí Nachal Kidron a klášter Mar Saba
Údolí Nachal Kidron v Judské poušti

Začíná v nadmořské výšce necelých 800 metrů na jižních svazích hory Skopus severovýchodně od Starého Města v Jeruzalémě. Stojí tu čtvrť Vádí al-Džoz, jejíž jméno je odvozeno od arabského názvu vádí. Tento horní úsek bývá ovšem někdy nazýván Nachal Egoz. Pak se rychle zařezává do okolního terénu a prochází podél východní strany Starého Města, které tak odděluje od hory Olivetské s čtvrtěmi at-Tur a al-Savana. V Bibli je toto údolí označováno jako dolina Jóšafatu, podle citátu z Knihy Jóel 4,2: „shromáždím všechny pronárody, svedu je do Doliny Jóšafatu (to je Hospodin bude soudit) a budu je tam soudit kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody.“[3] Z novozákonních textů je toto údolí známo jako lokalita, kde se nachází Getsemanská zahrada.[4]

Vádí pak pokračuje mohutným kaňonem dál k jihu. Jeho svahy pokrývá prakticky souvislá městská zástavba. Na východě je to čtvrť Ras al-Amud a Džebel Batan al-Hawa na hoře Har ha-Mašchit, v samotné údolí pak leží čtvrť Silvan a Ir David. Od západu sem podél hory Sijón ústí údolí toku Nachal Hinom (Hinonské údolí neboli Gehena). Pak vádí Nachal Kidron stáčí směr k jihojihovýchodu a vchází do předměstských částí Východního Jeruzaléma. Prochází okolo čtvrtí Abu Tor (zde sem od západu ústí vádí Nachal Ecel) al-Savahira al-Garbija a Arab al-Savahira a překračuje městské hranice Jeruzaléma směrem na Západní břeh Jordánu. Míjí město Abu Dis. U města al-Ubejdija se stáčí dočasně k východu, pak opět k jihu, přičemž vstupuje do pouštní a jen řídce osídlené krajiny Judské pouště. Zde se nachází na svazích nad Nachal Kidron historicky významný a turisticky vyhledávaný komplex kláštera Mar Saba. Kaňon se pak otevírá v menší planinu (Bik'at Hurkanija), kde sem od jihozápadu zprava ústí vádí Nachal Gorfan.[4]

Pokračuje potom k východu zcela neosídlenou pouštní oblastí a klesá strmě do příkopové propadliny Mrtvého moře. Stojí tu čistička odpadních vod, která řeší problémy se splaškovými vodami, které do Nachal Kidron ústí v aglomeraci Jeruzaléma. Dolní úsek vádí je turisticky využíván. Soutěsku z jižní strany ohraničuje vrch Micpe Nachli'el. Podél jižní strany vesnice Avnat pak Nachal Kidron vstupuje do sníženiny u břehu Mrtvého moře, podchází dálnici číslo 90 a ústí do Mrtvého moře.[4][5][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J 18, 1 (Kral, ČEP)
  2. אגן נחל קדרון [online]. jiis.org.il, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. Jl 4, 2 (Kral, ČEP)
  4. a b c amudanan.co.il [online]. amudanan.co.il, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. Nahal Kidron, Jerusalem [online]. Mapy Google, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  6. ישראל אטלס הכבישים. Tel Aviv : [s.n.], 2010. ISBN 978-965-521-110-8. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]